Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - panovnice Alžběta Kristýna (28. srpna 1691, Brunšvik21. prosince 1750, Vídeň) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou z dynastie Welfů a provdanou císařovnou Svaté říše římské, královnou německou, českou, uherskou, chorvatskou, sardinskou, neapolskou a sicilskou.

Byla manželkou Karla VI. a její dcera Marie Terezie se stala první a jedinou ženou na habsburském trůně.

Původ

Alžběta Kristýna na obrazu neznámého autora.

Alžběta Kristýna přišla na svět na konci srpna roku 1691 jako prvorozenné dítě brunšvicko-wolfenbüttelského vévody Ludvíka Rudolfa a jeho manželky Kristýny Luisy Öttingenské.

Měla tři mladší sestry: Šarlotu Augustu (1692–1692), Šarlotu Kristýnu (1694–1715) a Antonii Amálii (1696–1762).

Ve Španělsku

1. srpna 1708 se v Barceloně provdala za španělského krále Karla III. (VI.) Habsburského. Cílem sňatku bylo posílení protifrancouzské koalice, protože v té době se vedly války o dědictví španělské a Karel byl pretendentem trůnu.

Do roku 1711 žili manželé ve Španělsku, problémem ovšem bylo, že Alžběta byla protestantka – to bylo v katolickém Španělsku nepřijatelné. Karlova manželka tak musela změnit vyznání.

Královna a císařovna

V roce 1711 kdy zemřel Karlův starší bratr, císař Josef I., Alžbětin manžel jako bratrův nástupce se pak jako Karel VI. ujal vlády nad habsburskou monarchií a získal i trůn římského císaře. Opustil Španělsko a Alžbetu Kristýnu nechal v zemi jako svou místodržitelku. Až v r. 1713, kdy bylo jasné, že Karel svůj boj o španělské království v důsledku změny mocensko-politických podmínek v Evropě prohrál, opustila Španělsko i Alžběta a zbytek života prožila v Rakousku.

18.10. 1714 byla v bratislavském Dómu sv. Martina korunovaná uherskou královnou. V září 1723 byla v Praze společně se svým chotěm korunována na české krále a královnu.

Alžběta Kristýna přežila svého manžela o deset let, své dny dožila na císařském dvoře ve Vídni u starší dcery Marie Terezie, která se stala otcovou nástupkyní na trůně. Pochována je v Císařské hrobce.

Potomci

Alžbeta Kristýna dlouho neporodila dítě, až osm let po svatbě, v r. 1716, se jí narodil syn Leopold Jan, který však žil jen několik měsíců (* 13.4.1716, † 4.11.1716). Po něm už následovaly jen tři dcery:

Vývod z předků

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Amálie Vilemína
17111740
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Marie Amálie Habsburská
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Amálie Vilemína
17111740
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Marie Amálie Habsburská
Česká, uherská, chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Amálie Vilemína
17111740
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Marie Ludovika Španělská[p 1]
Sicilská královna
Předchůdce:
Anna Marie Orleánská
17201734
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Marie Amálie Saská

Poznámky k posloupnostem

  1. V Českém, Uherském a Chorvatském království byla nástupkyní Alžběty Kristýny její dcera Marie Terezie, jako vládnoucí královna. V roce 1741 se českým králem nechal korunovat Karel VII. Bavorský, který neuznal Pragmatickou sankci Karla VI. a nárokoval si trůn jako manžel dcery Karlova staršího bratra Leopolda I., Marie Amálie. Uvedená nástupkyně Marie Ludovika byla manželkou syna Marie Terezie Leopolda II. Ten usedl na trůn v roce 1790.