Alternariová skvrnitost rajčete

Alternariová skvrnitost rajčete je houbová choroba rostlin způsobená houbou čerň lilková (Alternaria solani) z čeledě zďovkovité (Pleosporaceae) řádu zďovkotvaré (Pleosporales).^[1]

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

Alternaria solani – ALTESO^[2]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň lilková (Alternaria solani) používáno více rozdílných názvů, například Alternaria allii nebo Macrosporium solani.^[1]

České názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle Biolib je pro patogena s označením čerň lilková (Alternaria solani) používáno více rozdílných názvů, například alternariová skvrnitost bramborových listů, alternariová skvrnitost rajčete, hnědá skvrnitost bramborových listů nebo hnědá skvrnitost listů rajčete.^[1]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čerň lilková je rozšířena po celém světě (Agrios 1988; Brooks 1953; Holliday 1989; Kochman 1973).^[3]

Výskyt v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Běžná choroba.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

Běžná choroba.

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Alternariová skvrnitost rajčete je choroba která se vyskytuje na více hostitelích čeledě lilkovité (Solanaceae) (Agrios 1988; Brooks 1953; Holliday 1989; Kochman 1973).^[3]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Na plodech v místech spojení stopkou s rostlinou, na stoncích a listech nepravidelné, mírně propadlé tmavé, hnědé skvrny, postupně se zvětšující a spojující. Často způsobují lámání stonku a skvrn na květních stopkách. Nekrotizující skvrny jsou příčinou opadu květů a plodů.^[4]

List[editovat | editovat zdroj]

nekrotizující nepravidelné skvrny na starších listech
hnědé až černé, nejprve drobné (3 – 6 mm), později velké mírně propadlé, okrouhlé skvrny ^[5]
až 1,5 cm velké skvrny mají typické koncentrické kruhy a jsou žluté lemovány. Při silnější infekci skvrny splývají.^[5]
silně napadené listy žloutnou, od okrajů odumírají a opadávají.^[5]
během vegetace mohou listy v místě napadení získat neobvyklé zbarvení

Květy, květenství[editovat | editovat zdroj]

hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, kulaté protáhlé skvrny, léze na květních stopkách
opad květů^[5]
hnědnutí, černání a odumření celého květenství

Plody, plodenství, semena[editovat | editovat zdroj]

opad plodů^[4]
hnědé až černé, nejprve drobné, později větší mírně propadlé skvrny na plodech, které se za vlhka pokrývají černým sametovým povlakem výtrusů houby^[4]^[5]
hnědé až černé ostře ohraničené propadlé skvrny, nejčastěji okolo stopky^[4]
dužnina pod skvrnami je černá^[5]

Stonek[editovat | editovat zdroj]

protáhlé, mírně propadlé hnědé skvrny častou příčinou lámání stonků^[4]
nízko nad zemí na infikovaných mladých rostlinách ve fázi děložních lístků a prvních listů (do stáří 3 týdnů) se vytvářejí na stonku tmavé skvrny a napadené rostliny hynou^[5]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Hnědnutí a černání výsevů způsobují například houby rodu Pythium, listy napadá plíseň bramborová,

Význam[editovat | editovat zdroj]

Hospodářský význam má choroba především na polních kulturách. Druhy z rodu Alternaria mohou produkovat mykotoxiny. Je celosvětově rozšířenou chorobou, která škodí zmenšováním asimilační plochy, lámáním stonků, opadem plodů a jejich znehodnocováním. Ve výsledku jde o poškození rázu estetické vady ale i úplné znehodnocení výpěstků, podle intenzity napadení.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Houba přezimuje ve formě konidií na rostlinných zbytcích, šíří se osivem. Během vegetace se v porostu šíří konidiemi.^[4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Patogenní organismy, predátoři[editovat | editovat zdroj]

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Z posklizňových zbytků, z napadených rostlin, osiva, z napadených plevelných rostlin. Během vegetace se rozšiřuje konidiemi. Konidie se rozšiřují větrem a odstřikující vodou. Rozvoj choroby podporuje teplé a vlhké počasí.

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Dodržování vhodného sponu s ohledem na podmínky stanoviště, pěstování a předpěstování ve větraných prostorách. Používání mořením ošetřeného osiva. Výskyt různě ovlivní i odlišná míra použití hnojiv.

Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]

Ošetření se provádí již při prvních příznacích fungicidy na bázi dithiokarbamidanů nebo dikarboximidů. V závislosti na průběhu počasí (vyšší vzdušná vlhkost), zvolené agrotechnice a citlivosti pěstovaných odrůd je ošetření třeba opakovat ve 14 až 20 denních intervalech. Seznam doporučených přípravků podle www.agromanual.cz^[4]:

S ukončeným povolením použití[editovat | editovat zdroj]

Rovral Flo (účinná látka Iprodion, zákaz prodeje 31.07.2009^[6])
DITHANE DG NEO-TEC (účinná látka Mankozeb, zákaz prodeje 04.01.2022^[6])
Bravo 500 (účinná látka Chlorthalonil, zákaz prodeje 31.08.2010^[6])
Ridomil GOLD MZ 68 WP, (účinná látka Mankozeb + Metalaxyl-M, zákaz prodeje 31.12.2009^[6])