Alternariová skvrnitost košťálovin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alternariová skvrnitost košťálovin na bílém zelí.

Alternariová skvrnitost košťálovin je houbová choroba rostlin způsobená houbou čerň kapustová (Alternaria brassicicola) a také čerň zelná (Alternaria brassicae) z čeledě zďovkovité (Pleosporaceae) řádu zďovkotvaré (Pleosporales ).[1][2]

V některých zemích je rozlišováno poškození způsobené patogenem čerň zelná (Alternaria brassicae) a je nazýváno Grey leaf spot a poškození způsobené patogenem čerň kapustová (Alternaria brassicicola)které je nazýváno Brassica dark leaf spot. Oba patogenní druhy se vyskytují společně.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

  • Alternaria brassicicola – ALTEBI[3]
  • Alternaria brassicae ALTEBA[4]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň zelná (Alternaria brassicae) používáno více rozdílných názvů, například Macrosporium brassicae nebo Alternaria alliariae-officinalis.[1] Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň kapustová (Alternaria brassicicola) používáno více rozdílných názvů, například Alternaria brassicae f. microspora nebo Macrosporium circinans.[2]

České názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle Biolib je pro patogena s označením čerň zelná (Alternaria brassicae) používáno více rozdílných názvů, například čerň řepková nebo alternariová skvrnitost košťálovin.[1] Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň kapustová (Alternaria brassicicola) používáno více rozdílných názvů, například čerň maková, čerň řepková nebo alternariová skvrnitost košťálovin.[2]

Plodničky houby.

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

A. brassicicola je rozšířena po celém světě, vyskytuje se v mnoha zemích (Anon., 1988; Verma a Sahary, 1994).[5]

Výskyt v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Běžná choroba.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

Běžná choroba.

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Alternariová skvrnitost košťálovin je choroba která se vyskytuje na více hostitelích, kde se pak projevují podobné příznaky. Často bývají napadány pěstované druhy čeledi brukvovité, ale hostitelé pocházejí i z jiných čeledí. Některé druhy které jsou napadány:[5]

  • křen selský Armoracia rusticana
  • pelyněk Artemisia
  • Brassica juncea var. juncea
  • Brassica napus var. napus
  • Brassica nigra
  • zelí (obě formy), květák Brassica oleracea
  • Brassica oleracea var. gongylodes
  • Brassica rapa cultivar group Caixin
  • Brassica rapa subsp. pekinensis
  • Brassica rapa subsp. rapa
  • astra čínská Callistephus chinensis
  • Capsella bursa-pastoris
  • Cicer arietinum
  • Clarkia
  • Crambe abyssinica
  • Crambe maritima
  • meloun Cucumis melo
  • okurka setá Cucumis sativus
  • Eruca vesicaria
  • Erysimum cheiri
  • Gerbera jamesonii
  • chmel Humulus lupulus
  • salát Lactuca sativa
  • Lepidium sativum
  • len Linum usitatissimum
  • letní fiala Matthiola incana
  • Papaver orientale okrasný pěstovaný jako trvalka
  • Phaseolus coccineus (runner bean)
  • Phaseolus vulgaris (common bean)
  • ředkvička Raphanus sativus
  • Scorzonera (salsify)
  • Sisymbrium officinale
  • rajče jedlé Solanum lycopersicum
  • Thlaspi arvense
  • Thymus vulgaris
  • Vicia faba

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Houba se částečně podílí na padání klíčních rostlin, později dochází k napadení starších listů.[6] Na všech listech (pravých i děložních), vznikají okrouhlé skvrny, na tkáních uvnitř skvrn jsou viditelné soustředné kruhy plodniček. Skvrny postupně zasychají a praskají.[7] Průměr skvrn se pohybuje od několika milimetrů až po centimetry (2 – 3 cm). Skvrny se během vlhkého počasí pokrývají černými konidiofory a konidiemi.[6]

List[editovat | editovat zdroj]

  • hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, okrouhlé skvrny[7] tvoří se nekrotické oblasti
  • silně napadené listy žloutnou, od okrajů zasychají a opadávají.[7]
  • během vegetace mohou listy v místě napadení získat neobvyklé zbarvení[5]
  • často na starších listech

Květy, květenství[editovat | editovat zdroj]

  • hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, kulaté protáhlé skvrny, léze[7]
  • hnědnutí a černání částí růžic květáku [7]
  • plíseň, nekróza, odumření celého květenství[5]

Plody, plodenství, semena[editovat | editovat zdroj]

  • hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, kulaté protáhlé skvrny na plodech nebo obalech.[7]
  • předčasný opad plodů[5]
  • plody mohou být zasychající, menší, poškozené[5]
  • v raném stádiu napadené šešule se deformují, nevytvářejí se v nich semena nebo předčasně pukají[8]

Stonek[editovat | editovat zdroj]

  • neobvyklé zbarvení[5]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Hnědnutí a černání částí růžic květáku mohou způsobit i kolísající teploty během vegetace.[6] Skvrny na listech podobného charakteru může způsobit i viróza (Turnip yellow mosaic virus).

Význam[editovat | editovat zdroj]

Hospodářský význam má choroba u pekingského zelí. Druhy z rodu Alternaria mohou produkovat mykotoxiny.[6] Může způsobit snížení výnosu.[6]

Ztráty na výsevech, úhyn celých neošetřených porostů, poškození asimilační plochy starších rostlin, zahnívání celých rostlin, zakrnění. Ve výsledku jde o poškození rázu estetické vady ale i úplné znehodnocení výpěstků, podle stanoviště a agrotechniky. U semenných porostů bývají také napadány plodenství, což vede ke ztrátám na výnosech a k nízké kvalitě semene.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Houba přezimuje ve formě konidií na rostlinných zbytcích, ale hlavním zdrojem inokula je pravděpodobně osivo.[6]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Patogenní organismy, predátoři[editovat | editovat zdroj]

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Z posklizňových zbytků, z napadených rostlin, osiva. Během vegetace se rozšiřuje konidiemi. Konidie se rozšiřují větrem a odstřikující vodou. Rozvoj choroby podporuje teplé a vlhké počasí.[6]

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Dodržování vhodného sponu s ohledem na podmínky stanoviště, pěstování a předpěstování ve větraných prostorách. Používání mořením ošetřeného osiva. Výskyt různě ovlivní i odlišná míra použití hnojiv.(Mian and Akanda, 1989; DasGupta et al., 1991; Walker and Booth, 1994)[5]

Rezistence[editovat | editovat zdroj]

Odolnost proti A. brassicicola byla zjištěna v některých výběrů zeleniny a brukvovitých (Galvez-Ramirez et al, 1988b;. Ahmad et al, 1991;. Sharma et al, 1991;. Humpherson-Jones, 1992; Dzhalilov et al, 1999,. Westman et al, 1999), avšak rezistence nemusí být vysoká. Nedostatek látek camalexin, phytoalexin, zvyšuje náchylnost Arabidopsis thaliana k A. brassicicola (Browne et al, 1991,. Thomma et al, 1999, Zhou et al, 1999). Jasmonová kyselina (JA) a ethylen (ET), jsou součástí reakce hostitele na A. brassicicola a systémové rezistence (Ton et al., 2002).[5]

Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]

Ošetření se provádí již při prvních příznacích, což většinou bývá u rostlin ve fázi pěti listů. V závislosti na průběhu počasí (vyšší vzdušná vlhkost), zvolené agrotechnice a citlivosti pěstovaných odrůd je ošetření třeba opakovat ve 14 až 20 denních intervalech. Seznam doporučených přípravků podle www.agromanual.cz[7]:

  • DITHANE DG NEO-TEC
  • DITHANE M 45
  • NOVOZIR MN 80 NEW
  • ORTIVA
  • POLYVERSUM

Agrotechnická opatření[editovat | editovat zdroj]

Po sklizni zaorat nebo zarýt zbytky rostlin. Zvolit vhodný osevní postup.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]