Algebra (struktura)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Algebra jako matematická struktura je vektorový prostor A nad tělesem F (anebo obecněji modul nad okruhem), na kterém je dána další operace násobení, které je lineární, t.j.

pro
.
Typy algeber [editovat]
- Algebra s jednotkou – algebra, ve které existuje jednotkový prvek vzhledem k násobení.
- Asociativní algebra – násobení je asociativní.
- Komutativní algebra – násobení je komutativní.
- Lieova algebra – násobení je antisymetrické a splňuje Jacobiho identitu
- Jordanovy algebry – komutativní algebra splňující
pro každé x,y (Jordanova identita) - Alternující algebra – algebra, pro kterou je funkce
(asociátor) totálně antisymetrický. - Podílová algebra – algebra, ve které má každý nenulový prvek inverzi vzhledem k násobení.
- Normovaná algebra – je dána norma || taková, že

Příklady [editovat]
Čtvercové matice řádu n spolu se sčítáním, násobením a násobením prvky tělesa tvoří asociativní algebru s jednotkou, tzv. maticovou algebru.
Oktoniony tvoří normovanou podílovou alternující algebru nad tělesem reálných čísel.
Vlastnosti [editovat]
Každá podílová algebra nad libovolným tělesem může mít dimenzi jenom 1,2,4 nebo 8. Jediné normované podílové algebry nad tělesem reálných čísel jsou reálná čísla, komplexní čísla, kvaterniony a oktoniony.

pro
.
pro každé x,y (Jordanova identita)
(