Aleš Řebíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Aleš Řebíček
8. ministr dopravy ČR
Ve funkci:
4. září 2006 – 23. ledna 2009
Předseda vládyMirek Topolánek
PředchůdceMilan Šimonovský
NástupcePetr Bendl
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
3. června 2006 – 3. června 2010
zastupitel města Teplice
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 21. října 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 1991)
Narození14. dubna 1967 (57 let)
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloTeplice
Alma materVŠ dopravní Žilina
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Aleš Řebíček (14. dubna 1967, Kladno) je český podnikatel a politik, člen ODS, bývalý poslanec Poslanecké sněmovny, v letech 2006–2009 ministr dopravy České republiky, bývalý prezident a majitel fotbalového klubu SK Slavia Praha.

Biografie

Profesní a osobní život

V období let 1981–1985 vystudoval gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku a v letech 1985–1989 Vysokou školu dopravní v Žilině (fakultu Provoz a ekonomika dopravy a spojů).[1]

V letech 1989–1990 pracoval jako projektant pro podnik Báňské projekty Teplice. V letech 1990–1992 byl odborným technikem, stavbyvedoucím a hlavním stavbyvedoucím v Traťové strojní stanici Ústí nad Labem ČSD. V srpnu 1992 založil Ing. Řebíček s dalšími sedmi společníky dopravní firmu Viamont, o několik let později měl v této společnosti třetinový podíl.[2] Do roku 2005 ve firmě působil na manažerských postech a ve statutárních orgánech, následně od dubna 2005 do června 2006 jako poradce firmy.[1] Před nástupem do funkce ministra dopravy svůj podíl ve Viamontu prodal.[3]

Je ženatý. Má tři děti.[1]

Místním politikem a poslancem

V komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2006 byl zvolen do zastupitelstva města Teplice za ODS. Profesně se uvádí jako dopravní inženýr.[4] Působil také jako poradce expremiéra a bývalého předsedy ODS Mirka Topolánka.[zdroj?]

Ve volbách v roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Ústecký kraj).[5] Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2010.[6]

Ministrem dopravy

Od 4. září 2006 do 23. ledna 2009 byl ministrem dopravy v první vládě Mirka Topolánka a druhé vládě Mirka Topolánka.[7] Během jeho funkce byl zaveden systém elektronického mýtného na dálnicích, který vybudovala a provozuje rakouská firma Kapsch.

V době působení ve funkci ministra dopravy měl Aleš Řebíček tyto náměstky:

Kontroverze

Související informace naleznete také v článku Toskánská aféra.

Firma Viamont a možný konflikt zájmů

Před svým nástupem na ministerstvo dopravy pracoval ve vedení soukromé dopravní firmy Viamont a byl jejím spolumajitelem,[8] poté svůj podíl prodal za 700 milionů korun.[3][9] V majetkovém přiznání v roce 2009 ovšem uvedl majetek pouze 342 milionů korun, čímž mohl porušit zákon o střetu zájmů.[9] Spekuluje se, že kupcem mohl být Miroslav Plíhal, který je spolumajitelem firmy INGROVE a působí v dozorčí radě společnosti Viamontu. Kvůli prodeji byl Řebíček vyšetřován policií, ta však v březnu 2011 případ odložila.[9]

V červenci 2008 přinesla média zprávu, že Řebíček je s Viamontem nadále propojen a že společnost dostává od jeho úřadu lukrativní zakázky. Podle České televize firma Viamont své akcionáře nezveřejňuje a majitelem může být i ministr nadále, aniž by se to dalo ověřit nebo vyvrátit. V červenci 2008 dodatečně doplnil své oznámení o majetku o 44 milionů korun jakožto splátku za prodej akcií, ale neuvedl o jaké akcie se jedná. Řebíček tvrdí, že kupní smlouva byla uzavřena před 1. lednem 2007.[10] Během Řebíčkova působení na ministerstvu dopravy se navíc Viamontu mnohonásobně zvedl počet státních zakázek a s tím i zisk této společnosti. Podle MF DNES získala firma během posledních dvou let zakázky za 10,4 miliardy Kč.[11] Například Viamont DPS získal kontrakt v Nymburce za 92 milionů korun.[12] Podle deníku Aktuálně.cz navíc firmy, které sponzorovaly ODS, dostaly řadu zakázek od organizací, patřících pod Řebíčkův úřad.

Žaloba za netransparentní zakázku ve výši přes 400 milionů

Česká pobočka organizace Transparency International ČR v července 2008 zažalovala Řebíčka a jeho úřad u Městského soudu v Praze za neprůhledný průběh veřejné soutěže, která se týkala výběru advokátních kanceláří, jež mají rezort zastupovat v soudních sporech. Jde o čtyři kanceláře (Weil, Gotshal & Manges; Jansta, Kostka & spol.; AK Kříž Bělina; AK Hartman, Jelínek, Fráněk a partneři), které měly poskytovat služby až do téměř půl miliardy korun.[13][14] Podle MF Dnes se často "účtovaly částky přes tři tisíce korun i za banální práce, které by zvládla sekretářka."[14]

Stejnou soutěž kritizovala také ekologická organizace Děti Země, která žádala o zpřístupnění informace o pracovní náplň vítězných advokátních kanceláří, ale dostala od Řebíčkova úřadu jen seznam účastníků soutěže.[15] Proto se Děti Země odvolaly přímo k ministrovi a také se chystají obrátit na soud.[13]

Spolupráce s vybranými advokátními kancelářemi skončila v roce 2010, od té doby výdaje za právní služby klesly na 7,5 milionů korun.[14]

Dodatky ve smlouvě se společností Kapsch

Brzo po nástupu na ministerstvo Aleš Řebíček dal najevo svoji nespokojenost se smlouvou na zavedení mýta, kterou s Kapschem uzavřela předchozí vláda, a proto připravil dodatek, který měl být výhodnější pro stát a Kapschi se měly snížit odměny a zvýšit sankce z prodlení, avšak postupně ministerstvo uzavřelo s touto firmou další dodatky, které již byly kontroverznější a ve prospěch Kapsche. Díky dodatku ke smlouvě o mýto také navíc získává firma Kapsch bez jakéhokoli výběrového řízení zakázku za 4 miliardy Kč na vybudování informačních tabulí na dálnicích.[zdroj?]

Vazby s organizovaným zločinem

Podle policejního spisu Olej policie už v roce 2004 věděla o kontaktech Řebíčka s Tomášem Pitrem. Policie také věděla, že Řebíček měl úzké vztahy s tehdejším vedením ústeckého kraje – hejtmanem Jiřím Šulcem a náměstkem Jaroslavem Foldynou. Ve spisu se uvádí, že "Řebíček je osoba, která skupině Pitr-Mrázek zabezpečovala v ústeckém regionu kontakty na regionální politiky".[16]

Členství v Řádu svatého Konstantina a Heleny

Aleš Řebíček je členem Řádu sv. Konstantina a Heleny, kde působí např. s Igorem Střelcem – bývalým příslušníkem StB s kontakty na ruské podnikatele i ruskojazyčné kriminální prostředí.[17] Igor Střelec byl kmotrem při pravoslavném křtu Aleše Řebíčka a později i jeho syna.[18]

V roce 2008 Řebíček přijal na ministerstvo dopravy bývalou mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanku Kosinovou do pozice vedoucí oddělení navigačního systému Galileo.[19] Kosinová odešla z resortu vnitra po tom, co vyšlo najevo, že ji BIS odmítala vydat bezpečnostní prověrku kvůli stykům s údajným ruským agentem.[20]

Vlastnictví fotbalového klubu Slavia Praha

Řebíček o sobě říká, že je od mládí příznivcem Slavie Praha.[21][22] V srpnu 2011 se stal jejím majitelem a prezidentem.[21] Dalším členem představenstva se stal jeho bratr Adam Řebíček, který je policií vyšetřován kvůli údajnému braní úplatků a zneužití pravomoci veřejného činitele.[21] Předsedou dozorčí rady se stal bývalý Řebíčkův náměstek z ministerstva dopravy Jiří Hodač.[23] Hospodářské noviny zpochybnily, že by oficiálně přiznané příjmy Aleše Řebíčka postačovaly na nákup klubu a uhrazení dluhů ve výši přes 100 milionů korun;[24] Řebíček se k původu peněz odmítl vyjádřit.[24]

V online rozhovoru s fanoušky Řebíček formuloval hlavní priority Slavie pod jeho vedením:[22]

  • stabilizovat finanční situaci klubu
  • hrát pravidelně o evropské poháry
  • porážet konkurenční Spartu
  • vychovávat mladé hráče

Fanouškům též slíbil účast v Lize mistrů UEFA.[25] Po 9. kole sezóny 2011/2012 byla Slavia na 13. místě ligové tabulky (ze 16) s devíti získanými body a skóre 6:13. Průměrná návštěvnost domácích zápasů klesla pod 5000 diváků (např. v sezóně 2008/2009 byla více než dvojnásobná[26]) a se Spartou mužstvo prohrálo po špatném výkonu 0:3.[27] Proto byl Řebíčkem odvolán dosavadní trenér Michal Petrouš, a nahrazen Františkem Strakou,[28] který se v minulosti profiloval jako vášnivý přívrženec Sparty.[29] To vzbudilo lavinu protestů od fanoušků Slavie[30][31] i Sparty,[32] a odmítavé reakce z řad slavných osobností Slavie.[33][34] Syn hráčské legendy Josefa Bicana si vymohl, aby byla z fasády slávistického stadionu odstraněna podobizna jeho otce, neboť prý "současné vedení Slavie je na tak nízké lidské úrovni, že ohrožuje jméno Josefa Bicana. Poškozuje renomé jeho i celé naší rodiny. Přeju si proto [...], aby byla fotografie sundána. Trvám na tom. Tím se zabrání ztotožňování spojení mého otce s vedením klubu a bohužel s celou Slavií. [...]Jedině soustavný tlak může dokázat, že tento druh lidí, jako jsou bratři Řebíčkové, Platil a jejich kamarádi, odejde."[35]

Dne 8. března 2012 Straka rezignoval.[36] Sezónu na lavičce Slavie dokončil dosavadní Strakův asistent Martin Poustka, a Slavia skončila v lize na konečném 12. místě. Od sezóny 2012/13 vedl tým trenér Petr Rada, ale 30. dubna 2013 rezignoval a jeho místo zaujal znovu Petrouš. Za dvouleté působení Řebíčka v čele Slavie tedy došlo ke čtyřem trenérským výměnám.

Cíle, vytyčené Řebíčkem při koupi klubu, se nepodařilo naplnit - v lize skončila Slavia na 12., 7., 13. a 11. místě, v Poháru FAČR došla v sezóně 2013/14 do čtvrtfinále, jinak vždy vypadla ve třetím kole s týmem z niších soutěží, do evropských pohárů se jí tedy proniknout nepodařilo. Z osmi zápasů se Spartou se jí podařilo vyhrát jediný, a místo finanční stabilizace spadl klub do insolvence.

Dne 4. září 2015 prodal svůj většinový podíl v klubu čínské energetické a finanční skupině CEFC.

Citáty

„ Jsem, jaký jsem, nejsem žádný Mirek Dušín, to ostatně málokdo, ale před Boha jsem připraven předstoupit. “
— [37]

Reference

  1. ↑ a b c Ing. Aleš Řebíček [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Obchodní rejstřík, justice.cz
  3. ↑ a b Rozhovor s Alešem Řebíčkem o včerejším setkání s fanoušky. Slávistické noviny [online]. 15. listopadu 2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Počet obyvatel: 51 010 Osoba: Aleš Řebíček [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Aleš Řebíček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ jw, lpo, adb (iDnes). Klaus jmenoval nové ministry. Nemáte sto dnů hájení, řekl jim [online]. iDnes, 2009-01-23 [cit. 2009-01-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.mdcr.cz/cs/Ministerstvo_dopravy/Ministr+dopravy/
  9. ↑ a b c MARTÍNEK, Jan. Řebíček nepřiznal stovky milionů, zákon je bezzubý. Lidové noviny. 17. listopad 2011. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  10. ↑ http://www.ct24.cz/domaci/22259-ministr-rebicek-doplnil-majetkove-priznani-o-44-milionu-korun/ Ministr Řebíček doplnil majetkové přiznání o 44 milionů korun
  11. ↑ Neodstřihl Viamont, začal s Kapschem
  12. ↑ Řebíček je stále spojen s firmou, které dává zakázky
  13. ↑ a b Řebíček je viněn z neprůhledné soutěže
  14. ↑ a b c SŮRA, Jan. Zvládla by to sekretářka, Řebíčkovi advokáti si naúčtovali stamiliony. iDnes [online]. 25. ledna 2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Vojtěch Blažek: Řebíček najal "tajné" právníky za 450 milionů článek v deníku Hospodářské noviny, 15.9.2008
  16. ↑ MfD: Policie věděla, že Pitr tuneluje Setuzu
  17. ↑ Jaroslav Spurný, Tomáš Sachr? Don Řebíček časopis Respekt, 35/2008
  18. ↑ Radek Kedroň, Vladimír Piskáček: Řebíčkův problém: kamarád estébák článek deníku Hospodářské noviny, 5. 10. 2006
  19. ↑ Blanka Kosinová vedoucí v programu Galileo
  20. ↑ Tajná služba BIS čelí nařčení z vydírání policejní mluvčí
  21. ↑ a b c Exministr Řebíček koupil fotbalovou Slavii a je jejím prezidentem. E15 [online]. 3. srpna 2011, rev. 4. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  22. ↑ a b Odpovědi Aleše Řebíčka na dotazy fanoušků. Slávistické noviny [online]. 27. června 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ ČTK. Předsedou dozorčí rady Slavie se stal Řebíčkův náměstek. aktualne.cz [online]. 23. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b BLAŽEK, Vojtěch. Toskánská vila, jachta, teď Slavia. Řebíčkovy účty ale nesedí. iHNed [online]. 4. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  25. ↑ ČTK. Řebíček: Na Slavii se vrátí Liga mistrů. Stoprocentně. aktualne.cz [online]. 19. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ iDnes.cz – divácké statistiky 2008/2009
  27. ↑ NOVÁK, Jaromír. Sparta - Slavia 3:0, osmý duel, osmá výhra, rival vzdoroval jen chvíli. iDnes [online]. 26. září 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČTK. Kouče Petrouše nahradil ve Slavii bývalý sparťan Straka. Sportovní noviny [online]. 2. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ VALOUŠEK, Richard. Srdcař Straka: Sparta je fenomén a fanoušků má suverénně nejvíc. iDnes [online]. 10. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Rozhovor se Strašákem nejen o tom, co se chystá. Slávistické noviny [online]. 6. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  31. ↑ PETRÁK, Michal. Eden kvůli Strakovi zčerná, fanoušci budou protestovat. Deník Sport [online]. 5. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  32. ↑ Tomu, jehož jméno nesmíme vyslovit…, spartaforever.cz
  33. ↑ MALÝ, Jan. Vladimír Šmicer: Straka ve Slavii? Nevěřil jsem, že se to stane. iHNed [online]. 5. října 2011, rev. 5. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  34. ↑ (spo). Velký slávista Řehák: Straka je lidská nula, chce se mi zvracet!. Deník Sport [online]. 6. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  35. ↑ HRABĚ, Stanislav. Bicanův syn je znechucen vedením Slavie: Sundejte tátu z Edenu!. Deník Sport [online]. 21. září 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  36. ↑ http://www.slavia.cz/Frantisek-Straka-rezignoval-na-funkci-trenera-Slavie
  37. ↑ 19. října 2011 Odpovědi Odpovědi Aleše Řebíčka. Slávistické noviny [online]. 19. října 2011 [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aleš Řebíček

Externí odkazy

První vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 16. srpna 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
4. září 2006
Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Alexandr Vondra (zahraniční věci, nestraník) • Jiří Šedivý (obrana, nestraník) • Vlastimil Tlustý (finance, ODS) • Aleš Řebíček (doprava, ODS) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Milena Vicenová (zemědělství, nestranička) • Tomáš Julínek (zdravotnictví, ODS) • Miroslava Kopicová (školství, mládež a tělovýchova, nestranička) • Petr Kalaš (životní prostředí, nestraník) • Martin Štěpánek (kultura, nestraník) • Petr Gandalovič (místní rozvoj, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS)
Druhá vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 8. listopadu 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
9. ledna 2007
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 13. listopadu 2007, KDU-ČSL) • Martin Bursík (místopředseda vlády, životní prostředí, školství, mládež a tělovýchova – pověřen 4. října 2007 – odvolán 4. prosince 2007, SZ) • Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Alexandr Vondra (místopředseda vlády pro evropské záležitosti, ODS) • Vlasta Parkanová (obrana, 1. místopředsedkyně vlády – od 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Karel Schwarzenberg (zahraniční věci, nestraník za SZ) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Tomáš Julínek (zdravotnictví – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, KDU-ČSL) • Dana Kuchtová (školství, mládež a tělovýchova – demise 3. října 2007, SZ) • Aleš Řebíček (doprava – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Petr Gandalovič (zemědělství, ODS)  • Helena Třeštíková (kultura – demise 26. ledna 2007, nestranička za KDU-ČSL) • Cyril Svoboda (předseda Legislativní rady vlády – odvolán 23. ledna 2009, místní rozvoj – pověřen 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Džamila Stehlíková (lidská práva a národnostní menšiny – odvolána 23. ledna 2009, SZ)
Členové jmenovaní později
26. ledna 2007
4. prosince 2007
Ondřej Liška (školství, mládež a tělovýchova, SZ)
1. dubna 2008
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 12. ledna 2009, KDU-ČSL)
23. ledna 2009
Daniela Filipiová (zdravotnictví, ODS) • Petr Bendl (doprava, ODS) • Pavel Svoboda (předseda Legislativní rady vlády, KDU-ČSL) • Michael Kocáb (lidská práva a národnostní menšiny, nestraník za SZ)
Ministři dopravy České republiky
1993–20002000–20102010–20142014–dosud
Ministerstvo dopravy České republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aleš_Řebíček&oldid=15370284“