Aleš Vincenc Pařízek
| Jeho Milost ThDr. PhDr. Vincenc Aleš Pařízek OP | |
|---|---|
 | |
.jpeg) ThDr. PhDr. Vincenc Aleš Pařízek | |
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  |
| Zasvěcený život | |
| Institut |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1771 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 11. listopadu 1748 |
| Místo narození | Praha,  České království |
| Datum úmrtí | 17. dubna 1822 (ve věku 73 let) |
| Místo úmrtí | Praha,  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Zlatníky-Hodkovice |
| Národnost | česká |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vincenc Aleš Pařízek (11. listopadu 1748 Praha – 17. dubna 1822 Praha), člen dominikánského řádu,[1] pedagog, filosof, teolog a infulovaný čestný kanovník litoměřické katedrální kapituly.
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval nejprve gymnázium u jezuitů v pražském Klementinu a pak vstoupil do řádu. Kněžské svěcení přijal v roce 1771. Prvním působištěm bylo Jablonné v Podještědí, pak se přestěhoval do Prahy, kde učil krasopis, přírodovědu a dějepis na hlavní škole na Malé Straně. Jako katecheta působil ve farní škole u sv. Jiljí v Praze. V roce 1783 se stal ředitelem nově otevřené hlavní školy v Klatovech. Po zrušení kláštera v Klatovech v roce 1787 požádal o dočasnou sekularizaci, aby mohl nadále učit ve škole. V roce 1790 se stal ředitelem školy v Praze, kterou proměnil v jakési duchovní centrum školské reformy v Čechách. Vyučoval současně v generálním semináři katechetiku a pedagogiku. Spolupracoval s litoměřickým biskupem Ferdinandem Kindermannem na reformě školství. Odborně se rovněž věnoval hudbě a malířství. Jako hudebník byl žákem slavného Segerta, složil rozličné kusy hudební, několik ofertorií, litanie, dvě Salve Regina, rekviem, symfonie a kantáty. Do své smrti, 17. dubna 1822, stačil napsat velkou řadu knih v němčině, ale i 14 knih v češtině. Některé vyšly až po jeho smrti. V letech 1816–1821 vydával v Praze pedagogický časopis Schulfreund. Rovněž napsal modlitební knihu Weg zur Seligkeit, která byla mnohokrát vydána. V roce 1793 vydal knihu s názvem O swobodě a zwrácenosti městské, gaká gest a co z nj pocházý mezi Francauzy. Autor v knize reaguje na události Velké francouzské revoluce. Kniha však nesměla být vydána. Za své zásluhy oceněn čestným členstvím v katedrální kapitule v Litoměřicích, kde byl také konzistorním radou. Byl biskupským notářem českobudějovickým, děkanem pražské teologické fakulty, členem učené společnosti hornolužické ve Zhořelci. Řadí se mezi české asketické a pedagogické spisovatele, vychovatele národa, vlastence a obrozence, byl přítelem Pelcla, Faustina Procházky a Krameria. Pohřben byl ve Zlatníkách. V poslední vůli výslovně žádal, aby byl pohřben v dominikánském řádovém hábitu. Hrob byl opatřen nápisem: „Aleš Pařízek, jsa rodem z Prahy, školní mládeže byl přítel drahý; za čtyřicet let jest o to pečoval, jak by dítkám v ctnostech dobrý základ dal; a když všeliký svůj oukol dokonal, Bůh ho pro odměnu k Sobě povolal.“ (Přítel mládeže 1823)
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Versuch einer Geschichte Böhmens für den Bürger. Nebst angehängter Historischen Erdbeschreibung dieses Landes, Praha 1781
- Religion der Unmündigen zum gemeinnützigen Gebrauche katholischer Eltern, und Lehrer. Mit allerhöchsten k. k. Privilegium, Praha 1785
- Erklärung der sonntägigen Evangelien in Schulen, zum Gebrauche der Katecheten, Praha 1787
- Weyklad na Nedělnj Ewangelia dlé Způsobu we Sskolách nařjzeného; gehož Katechystám sskolnjm k Vžitku w německém Gazyku sepsal, nynj pak též w Cžesstinu vwedl Kněz Aleš Pařjzek, Dyrektor hlawnj Sskoly Klattowské, Praha 1788
- Erklärung der sonntägigen Evangelien in Schulen, zum Gebrauche der Katecheten, Praha 1789
- Religion der Unmündigen zum gemeinnützigen Gebrauche katholischer Eltern. und Lehrer, Praha 1790
- Skizze eines rechtschaffenen Schulmannes: für angehende Landschullehrer, Praha 1791
- O Swobodě a Rownosti městské, gaká gest, a co z nj pocházý mezy Francauzy; wssem milým wlastencům národu Českého k povčenj a weystraze sepsáno od Alesse Pařjzka, Dyrektora cýs. král. normálnj sskoly pražské, Praha 1793
- Uiber Lehrmethode in Volksschulen für Präparanden, Katecheten und Lehrer, nebst einem Anhange vom Präparandenunterrichte für Nusterlehrer, Praha 1797
- Exhorten für Kinder auf alle Sonn- und Festtage, wie auch besondere Schulfeyerlichkeiten des ganzen Jahres: zum gottesdienstlichen Gebrauche in Schulen; auch für studierende Jünglinge und das erwachsene Volk brauchbar, Praha 1803
- Erhorten für Kinder auf alle Sonn - und Festtage, Praha 1804
- Skizze eines rechtschaffenen Schullehrers, Katecheten und Schuldirektors : Ein Beitrag zum Bildung angehender Schulmänner nebst einem Anhange, Praha 1808
- O prawém způsobu cwičenj mládeže we sskolách českých, Praha 1811
- Prawidla české dobropjsebnosti praktyckými přjklady wyswětlená, pro Včitele českých sskol, zvlássť pak pro Kandydáty auřadu učitelského, Praha 1812
- Biblische Darstellung der gegenwärtigen Zeitergebnisse, nebst moralischen, gleichfalls biblischen, Gedanken darüber : Allen Religions-und Wahrheitsfreunden zur Beherzigung gewidmet, Praha 1814
- Divus Thomas Aquinas clarissimus in haereseos tenebris lacessitae Ecclesiae Consiliarius in obscuro Panegyrico ad umbratus, et die Ejusdem Sancti venerationibus Sacro in Ecclesia S. Aegidii, Sacri Ordinis Praedicatorum, Praha 1817
- Wýklad na nedělnj Ewangelia dle způsobu we sskolách nařjzeného gegž k prospěchu Katechystům sskolnjm, Praha 1820
- Obraz Dokonalého Včitele, Hradec Králové 1822
- Kern der christlichen Andacht zum täglichen Gebrauche katholischer Christen, grösstentheils aus den besten Gebetbüchern gezogen, Tábor 1829
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠTVERÁK V.: Pařízek a Wilfling o škole a učiteli. Praha, Karolinum 1998.
- SEMOTANOVÁ E.: Tři dějepisné mapy Aleše Pařízka z konce 18. století. HG 32, 2003, s. 69–92.
- ČEVELOVÁ Z.: Dobré símě v dobrou zemi. Aleš Pařízek, Jiljí Jais a jejich modlitební knihy z počátku 19. století. HOP 1, 2009, č. 2, s. 199–203.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleš Vincenc Pařízek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aleš Vincenc Pařízek
Encyklopedické heslo Pařízek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Aleš Vincenc Pařízek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Portrét Aleše Vincence Pařízka Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Postavení češtiny ve školství během národního obrození
