Alexandr Ioan Cuza
Alexandr Jan Cuza (rumunsky: Alexandr Ioan Cuza) (20. březen 1820, Huşi, Rumunsko - 15. květen 1873, Heidelberg, Německo) byl v letech 1859-1862 kníže Valašska a Moldávie a zároveň v letech 1859-1866 vládce resp. domnitor Spojených knížectví Valašska a Moldávie (od roku 1862 Spojené knížectví Rumunska).
Obsah |
Vláda[editovat]
Když se v roce 1859 stal zároveň valašským i moldavským knížetem, spojil svou osobou obě rumunská knížectví, a to i později jako Spojená knížectví Valašska a Moldávie, čímž byl položen základ budoucímu Rumunsku. V roce 1862 byl tento celek přejmenován na Spojená knížectví Rumunska.
Alexander Ioan Cuza však neuspěl při realizaci své zemědělské reformy a také v systému vlády, v němž měl za vzor Napoleona III. Když byl (díky tomu) v roce 1866 domnitor Cuza svržen, byla nabídnuta rumunská knížecí koruna hohenzollernskému princi Karlu Eitelovi von Hohenzollern-Sigmaringen. Ten nabídku přijal a stal se v roce 1866 rumunským knížetem a v roce 1881 prvním rumunským králem. Dynastie Hohenzollern-Sigmaringen pak v Rumunsku vládla až do komunistického převratu v roce 1947.
Manželství[editovat]
Cuza se v roce 1844 oženil s Elenou Rosetti, pocházející z moldavské bojarské rodiny. Elena nemohla mít děti a Cuza si našel milenku, Elenu Marii Catargiu-Obrenović (matka (pozdějšího srbského krále Milana I. Obrenoviče). Elena naprotestovala, dokonce vychovávala dva syny z tohoto vztahu vzešlé.
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- Cuza, Alexandru Ioan (1820-1870), by Gerald J. Bobango and Paul E. Michelson, at the Encyclopedia of 1848 Revolutions.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander John Cuza na anglické Wikipedii.
| Předchůdce: - |
 |
Moldavský kníže 1859–1862 |
|
Nástupce: unie Valašska a Moldávie |
| Předchůdce: - |
 |
Valašský kníže 1859–1862 |
|
Nástupce: unie Valašska a Moldávie |
| Předchůdce: - |
 |
Vládce Spojených knížectví Valašska a Moldávie 1862–1866 |
|
Nástupce: Karel I. Rumunský |
