Alexandr Bogdanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandr Bogdanov

Alexandr Alexandrovič Bogdanov (rusky Александр Александрович Богданов, vlastním jménem Malinovskij (Малиновский), 22. srpna 1873, Grodno, Ruské impérium - 7. duben 1928, Moskva, SSSR) byl ruský filozof, ekonom, spisovatel, žurnalista, lékař a člen frakce bolševiků.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do učitelské rodiny. Při dostudování na Lomonosovově univerzitě byl zatčen za vstup do organizace Svoboda lidu a deportován do Tuly. Po propuštění studoval na Charkovské univerzitě.

V roce 1899 byl zatčen a deportován do Vologdy. Po propuštění přijal pseudonym Bogdanov a v roce 1903 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Když se strana rozdělila, přiklonil se k bolševické frakci.

Bolševik[editovat | editovat zdroj]

Začal pracovat v redakci novin Vperjod (česky:Vpřed), Proletari (česky:Proletáři) a Novyj Žizň (česky:Nový život). V letech 19041906 publikoval tři svazky filozofického cyklu "Empiriomonismus", v nichž se pokoušel propojit marxismus s filosofií.

Tato práce později ovlivnila mnoho marxistických teoretiků, včetně Nikolaje Bucharina. Jeho dílem se nechal inspirovat i Lenin ve své filozofické práci "Materialismus a empiriokriticismus".

Po revoluci roku 1905 došlo mezi ním a Leninem k mnoha rozporům, které roku 1909 vyvrcholily jeho vyhnáním z bolševické frakce a emigrací na Capri. Tam se spojil s Maximem Gorkým a Anatolijem Lunačarským, se kterými založil školu pro tovární dělníky.

Roku 1908 napsal knihu "Červená hvězda", v níž pojednává o cestách na Mars, což bylo tehdy považováno za sci-fi.

V roce 1910 přemístil školu do Bologně.

Návrat do Ruska[editovat | editovat zdroj]

Roku 1914 se vrátil do Ruska, kdy sloužil v první světové válce jako lékař v nemocnici.

Za říjnové revoluce roku 1917 nehrál žádnou roli. Lenin mu několikrát nabídl odpuštění a návrat k bolševikům, on však pokaždé odmítl. Stal se sice editorem ve stranickém deníku Pravda, roku 1922 však odešel i z redakce, údajně pro neshody s kolegy.

Roku 1923 byl zatčen, obviněn ze spolupráce s esery, pro nedostatek důkazů však byl osvobozen.

Lékařství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 se začal zabývat experimenty s transfúzí krve. Chtěl dosáhnout toho, aby lidé dosáhli věčného mládí nebo přinejmenším částečného omlazení. Mezi těmi, kteří byli Bogdanovovými "pokusnými králíky", byla i Leninova sestra Marie Uljanovová nebo diplomat Leonid Krasin.

On sám na sobě zkoušel krevní transfúzi. Po několika pokusech si všiml zlepšení zraku, zastavení plešatění a dalších pozitivních symptomů.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Jeho lékařské pokusy se mu však nakonec staly osudnými. Zemřel 7. dubna 1928, když do sebe aplikoval krev od studenta trpícího malárií a tuberkulózou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Bogdanov na anglické Wikipedii.