Alexander von Krobatin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexander von Krobatin
Alexander von Krobatin na snímku z r. 1914
Alexander von Krobatin na snímku z r. 1914

Ve funkci:
9. prosince 1912 – 10. dubna 1917
Předchůdce Moritz von Auffenberg
Nástupce Rudolf Stöger-Steiner v. S.

Narození 2. září 1849

Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství

Úmrtí 27. prosince 1933
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Občanství Rakousko
Vzdělání

Voj. akademie Hranice
VŠ technická Vídeň

Alexander von Krobatin (2. září 1849 Olomouc27. prosince 1933 Vídeň), byl rakousko-uherský generál, vojenský pedagog a politik, v letech 1912–1917 ministr války Rakouska-Uherska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Vyřazen byl v hodnosti poručíka. V letech 1871–1873 také absolvoval vyšší dělostřelecký kurz a v letech 1874–1876 i kurz technické chemie na Vídeňské vysoké škole technické. V letech 1877–1882 vyučoval v hodnosti nadporučíka a hejtmana na technické vojenské akademii. Později v hodnosti majora velel dělostřelecké kadetní škole ve Vídni. Roku 1895 byl povýšen na plukovníka a po dobu 14 měsíců velel regimentu. Koncem října roku 1896 byl jmenován předsedou 7. odboru říšského ministerstva války a koncem října roku 1904 se zde stal sekčním šéfem a v této vysoké úřednické funkci setrval až do svého jmenování ministrem. Mezitím byl roku 1900 povýšen na generálmajora.[1]

Od 9. prosince 1912 do 10. dubna 1917 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[2] Ve funkci se zasloužil o nasazení rychlopalných děl do výzbroje armády a dokončil zavádění těžkých minometů o ráži 305 mm, které objednal pro armádu již předchozí ministr Moritz von Auffenberg.[1]

Před vypuknutím první světové války, v době po atentátu v Sarajevu, hlasoval při politických poradách společně s náčelníkem generálního štábu pro vyhlášení války Srbsku. Zasloužil se pak o provedení rychlé mobilizace a prvotního nástupu vojsk na bojiště. V dubnu 1917 byl zproštěn na vlastní žádost funkce ministra a císař Karel I. ho jmenoval velitelem 10. armády na korutanských hranicích. V říjnu 1917 se zde zapojil do těžkých bitev s Italy, získal hodnost polního maršála a ještě v červnu 1918 podnikl poslední pokus o rakousko-uherskou ofenzívu na italské frontě.[1]

Byla mu udělena četná vyznamenání jako Královský uherský řád sv. Štěpána či Císařský rakouský řád Leopoldův. Byl světově uznávaným odborníkem na dělostřelecké otázky.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Krobatin, Alexander Frh. von (1849-1933), Feldmarschall, s. 285. (německy) 
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583-584. (česky)