Alexander Lippisch
| Alexander Lippisch | |
| Narozen | 2. listopadu 1894 Mnichov, Německé císařství |
|---|---|
| Zemřel | 11. února 1976 Cedar Rapids, Iowa, USA |
| Obor | Letectví |
| Známý díky | Messerschmitt Me 163 |
Alexander Martin Lippisch (2. listopadu 1894 - 11. února 1976) byl německý průkopník aerodynamiky. Svými poznatky přispěl k rozvoji samokřídel a delta křídel. Jeho nejznámější projekt, Messerschmitt Me 163 se stal prvním sériově vyráběným letadlem s raketovým pohonem.
Lippischův zájem o letectví pravděpodobně začal už v jeho dětství díky přeletu letadla bratří Wrightových nad berlínským letištěm Tempelhof[1] v září 1909. I přesto však Lippisch plánoval v budoucnosti jít v otcových stopách a stát se umělcem, jeho názor změnilo až nasazení v německé armádě (1915-1918) během první světové války, kdy sloužil jako letecký fotograf a kartograf.
Po válce působil ve společnosti Luftschiffbau Zeppelin, kde navrhnul designy svých kluzáků Storch I až Storch IX. Roku 1928 dokončil svůj projekt kluzáku Ente (německy: kachna) a v rámci experimentu mu přidal dvě rakety na černý střelný prach. Svým testovacím letem se Lippischova Ente stala prvním raketově poháněným letadlem na světě.
V letech 1931-1939 vyvíjel design delta (trojúhelníkových) křídel, jeho práce vyústila v pět typů letadel, Delta I až Delta V. Na začátku roku 1939 byl Lippisch se svým týmem nacistickým ministerstvem letectví (Reichsluftfahrtministerium) převelen do továren Messerschmitt jako konstrukční ředitel, jeho tým se zde rychle přizpůsobil a vyvinul DFS 194, přímého předchůdce Me 163.
V létě 1940 začal pracovat na jeho nejznámějším projektu, Messerschmitt Me 163. Ze začátku bylo letadlo zkoušeno jako bezmotorový kluzák, díky uspokojivým výsledkům bylo 13. srpna 1941 otestováno i s namontovaným motorem od Hellmutha Waltera. 2. října 1941 bylo letadlu při zkoušce naměřena rychlost 1004 km/h, což překonalo dosavadní letecký rychlostní rekord (mimochodem taktéž z dílny Messerschmitt) o téměř 250 km/h. V roce 1944 se Me 163 začlenilo do německé Luftwaffe a zúčastnilo se bojů druhé světové války. Oproti ostatním letadlům bylo sice o třídu výš v obratnosti a rychlosti, ale při bojovém nasazení zaznamenalo velké ztráty na životech vlastních pilotů, ne tolik kvůli nepřátelům jako spíše kvůli nehodám při přistávání (stíhačka při vzletu odhodila podvozek a přistávat musela na odpružené lyži) a fyzické náročnosti pilotování.
Po konci války byl Lippisch jako mnoho dalších německých vědců převezen do USA v rámci operace Paperclip. V padesátých a šedesátých letech začal působit ve společnosti Convair a jeho návrhy spolu s celosvětovými pokroky v raketovém pohonu měly nemalý podíl na vzniku letadel jako F-102 Delta Dagger, F-106 Delta Dart a B-58 Hustler. Od roku 1950 do 1964 pracoval pro Collins Radio Company jako odborník na aeronautiku, začal se zde zajímat o přízemní efekt a VTOL letadla (letadla s vertikálním přistáním a vzletem) a na sklonku svého života navrhl svůj poslední projekt nazvaný X-113A, byl to tzv. ekranoplán (letadlo letící nad vodní hladinou využívající přízemního efektu).
Alexander Lippisch zemřel ve věku 81 let v Cedar Rapids v Iowě.
