Alena Bartošíková
| Alena Bartošíková | |
|---|---|
 Alena Bartošíková přebírá Čestné občanství města Veselí nad Moravou | |
| Rodné jméno | Alena Rolencová |
| Narození | 20. dubna 1943 (80 let) Uherské Hradiště  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | spisovatelka |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Střední ekonomická škola |
| Ocenění | Cena Zlatá stuha Obce spisovatelů (1999) Cena poroty na 39. Dětském filmovém festivalu Oty Hofmana (2007) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alena Bartošíková (* 20. dubna 1943, Uherské Hradiště) je moravská spisovatelka. Zaměřuje se především na regionální literaturu v oblasti Slovácka.
Napsala 19 knížek, poslední z nich v roce 2021 s názvem Z listů památníku.
Je rovněž autorkou námětu divadelní hry O studánce Ohloběnce (1991) a scénáře vánočního příběhu O kominickém učni a dceři cukráře (ČT Brno, 2007).[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Uherském Hradišti. Zpočátku bydlela s rodiči ve Veselí nad Moravou, ale později (bylo jí 6 let) se rodina přestěhovala do Uherského Brodu, kde její otec pracoval jako náčelník železniční stanice. Zde také navštěvovala místní Základní školu (spojenou s Gymnáziem J.A.K.). Po absolvování školy studovala na Ekonomické škole v Uherském Hradišti (nyní Obchodní akademie Uherské Hradiště), kde také úspěšně odmaturovala.
Tvorba a práce[editovat | editovat zdroj]
V minulosti spolupracovala 10 let s dětským časopisem ABC (mezi lety 1976 – 85). Psala hlavně povídky z prostředí železnice. Dříve spolupracovala i s časopisy Český dialog [2] (časopis pro krajany v zahraničí), Vídeňskými novinami a s magazínem Kulturbund Weinviertel.
Od roku 1987 publikuje v národopisném a vlastivědném časopisu Malovaný kraj a od roku 1989 je členkou redakční rady tohoto časopisu. [3] Od října 2011 začala spolupracovat s časopisem Česká řeč (časopis pro krajany v Rijece v Chorvatsku). Nejprve pracovala ve Slováckých strojírnách v Uherském Brodě, poté na Finančním úřadě taktéž v Uherském Brodě.
V roce 1999, ve věku 56 let, odešla do důchodu.
V září roku 2000 se zúčastnila festivalu pro děti (Jičín – Město pohádek), kde vyprávěla Večerníčky pro děti.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V současnosti bydlí stále v Uherském Brodě. Má dva syny a pět vnoučat.
Díla[editovat | editovat zdroj]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- O Veselí a Veselanech (1997)
- Kde modrý plamének hoří (1998) – pověsti z Lopeníku, Buchlova a Pálavy, kniha získala cenu Zlatou stuhu Obce spisovatelů, Brno
- Johančina cesta do země větrných mlýnů (2001)
- O Veselí a Veselanech II (2002)
- O veselském vodním hradu (2004)
- Kdyby hory uměly mluvit (2005) – pověsti o Karpatovi, strážci Bílých Karpat
- Živá voda Luhačovicka (2005) – spolupráce na knize Marie Holečkové
- Za studánkami Bílých Karpat (2006) – doplněno fotografiemi Marie Holečkové
- Za oknem světlo (2007)
- Krajinou Horňácka za prameny vod a písní (2008), doplněno fotografiemi M. Holečkové
- Modrý Albatros (2008) – povídka ze železničářského prostředí (A. Bartošíková ji věnovala svému otci)
- O lopenickém Dráčkovi (2010) – spoluautorem je Martin Bartošík, syn Aleny Bartošíkové, knihu ilustroval Ivan Křemeček (kreslíř a povídkář) [4]
- Krajem vinic a poutních míst - Od Svatého Antonínka ke kyjovské dolině (2012)
- O lopenickém Dráčkovi (2013) – 2. vydání v nakladatelství Albatros, Praha
- Úryvky od rozbřesku do soumraku (2013) – textová spolupráce na knize Petry Hajdůchové (umělecká fotografka)
- Třicet tři životních cest (2014)
- Sportovní legendy ze Slovácka a Zlínska (2017) – představení dvanácti sportovních legend, v knize se objevili mimo jiné Dana Zátopková, Karel Rachůnek, Jiří Králík, Helena Fibingerová a Josef Zimovčák.
- Balada o Vlčím vrchu (2018)
- Za studánkami Bílých Karpat (2019) – doplněné vydání stejnojmenné knihy z roku 2006
- Kluci z Lapače (2020) – spoluautorem je Lubomír Bartošík, syn Aleny Bartošíkové
- Z listů památníku (2021) – vzpomínky na dětství prožité v Nezdenicích
Náměty a scénáře[editovat | editovat zdroj]
- O studánce Ohloběnce (1991), CD 2006
- O kominickém učni a dceři cukráře (ČT Brno, 2007)
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1999 – Zlatá stuha Obce spisovatelů, Brno – za knihu Kde modrý plamének hoří
- 2007 – Cena dospělé poroty za dílo s nejvýraznějším morálním akcentem na 39. Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana konaném v Ostrově u Karlových Varů – za filmový scénář O kominickém učni a dceři cukráře
- 2011 – Čestné občanství města Veselí nad Moravou za dlouhodobou publicitu města a života jeho obyvatel.[5]
- 2015 – Cena města Uherský Brod za celoživotní práci v oblasti literární tvorby, sběratelství lidových zvykosloví, pověstí a pohádek a mimořádný přínos při uchovávání tradic, folkloru, pověstí a balad regionu.[6]
- 2017 – Umístění mezi deseti osobnostmi Zlínského kraje za rok 2016
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ O kominickém učni a dceři cukráře
- ↑ Časopis Český dialog
- ↑ Časopis Malovaný kraj. www.malovanykraj.cz [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-07.
- ↑ Ivan Křemeček - oficiální stránky
- ↑ Profil na webu města
- ↑ http://www.ub.cz/zpravy/Spisovatelka-Alena-Bartosikova-prevzala-Cenu-mesta-Uhersky-Brod
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alena Bartošíková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alena Bartošíková
