Alek Popov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Alek Popov, bulharsky Алек Попов (1966, Sofija)[1] je současný bulharský spisovatel a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování elitního klasického gymnázia v Sofii vystudoval filologii na Sofijské univerzitě. Poté pracoval v Národním muzeu literatury a působil také jako diplomat (byl kulturním atašé na bulharském velvyslanectví v Londýně).[2] V současné době je ředitelem Domu dětské knihy a hlavním redaktorem časopisu Родна реч (Rodný jazyk).

Popov je jedním z nejznámějších současných bulharských spisovatelů. [3] Ve svých povídkách, novelách i románech s velkým sarkasmem popisuje problémy raného postkomunistického období, kdy nelítostná realita bouřlivých společenských změn ničila ideály a vše bylo nasáklé trapností, absurditou a nedůstojností. Ve své vlasti získal celou řadu ocenění (například za nejlepší prózu roku) a jeho texty byly přeloženy do celé řady jazyků.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sbírky povídek a novel[editovat | editovat zdroj]

  • Другата смърт (Drugata smărt) (1992, Jiná smrt),
  • Мръсни сънища (Mrăsni săništa) (1994, Perverzní sny),
  • Игра на магии (Igra na magii) (1995, Hra kouzel),
  • Зелевият цикъл (Zelevijat cikăl) (1997, Zelný cyklus),
  • Пътят към Сиракуза (Pătjat kăm Sirakuza) (1998, Cesta do Syrakus),
  • Ниво за напреднали (Nivo za naprednali) (2002, Úroveň pro pokročilé),
  • Митология на прехода (Mitologia na prechoda) (2006, Mytologie přechodu),
  • Пълен курс за напреднали (Palen kurs za naprednali) (2007).

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Мисия Лондон (Misija London) (2001, Mise Londýn), autorovo nejznámější dílo, román z prostředí bulharské diplomacie, který sarkasticky líčí život a vztahy obyvatel rezidence a ambasády v Londýně od velvyslance až po kuchaře se zobecněním na situaci, v níž se ocitla celá východní Evropa.
  • Черната Кутия (Černata kutija) (2001, Černá skříňka).

Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Спътник на радикалния мислител (Spătnik na radikalnija mislitel) (2005, Průvodce radikálního myslitele).

Filmové adptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.contemporarybulgarianwriters.com/1-writers/alek-popov/
  2. http://www.iliteratura.cz/Clanek/26289/popov-alek-mise-londyn-recenze-in-mfd
  3. http://www.ct24.cz:8080/kultura/46769-recenze-alek-popov-zelny-cyklus/