Albrechtice nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albrechtice nad Vltavou
Celkový pohled
Celkový pohled
Znak obce Albrechtice nad VltavouVlajka obce Albrechtice nad Vltavou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPísek
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 003 (2023)[1]
Rozloha36,73 km²[2]
Nadmořská výška428 m n. m.
PSČ398 16
Počet domů500 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.4
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa obecního úřaduAlbrechtice nad Vltavou čp. 79
398 16 Albrechtice
ou@albrechticenadvltavou.cz
StarostaIng. Miroslav Ušatý
Oficiální web: www.albrechticenadvltavou.cz
Albrechtice nad Vltavou
Albrechtice nad Vltavou
Další údaje
Kód obce549258
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrechtice nad Vltavou (do roku 1951 jen Albrechtice[4], německy Albrechtitz an der Moldau) je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Leží 12 kilometrů jihovýchodně od Písku a 32 kilometrů severně od Českých Budějovic. Území obce se nachází přibližně mezi řekou Vltavou a Píseckými horami, které jsou chráněným parkem. Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 12. století. Ke kostelu přiléhá i vesnický hřbitov obehnaný zdí, na které je možno si prohlédnout freskové obrazy.

V obci se nachází mateřská školka, základní škola, pošta, zdravotnické zařízení. Obec má vybudovaný vodovod a kanalizaci. Plynofikace obce zatím chybí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360.

Okolí vesnice bylo osídleno už v pravěku. Dokládají to dochované mohyly ze střední doby bronzové u hájovny Kopanina. Podobné mohylové pohřebiště bylo objeveno a brzy zcela zničeno v místech s pomístním názvem V Kopcích. Dalšími doklady jsou nálezy bronzových hřiven a dvou depotů v lokalitě Na Skalce s obsahem bronzových žeber a kovotepeckých nástrojů.[5] V katastrálním území Údraž bylo v zimě 2020/2021 poničeno při těžbě dřeva 6 památkově chráněných mohyl z 8. a 9. století.[6]

Obec je v písemných pramenech prvně zmiňována (jiné zdroje uvádějí již rok 1352)[7] v soupise papežských desátků děkanátu bechyňského. O 8 let později pochází první písemná zmínka o Albrechtickém kostelu.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 601 2 545 2 378 2 424 2 445 2 342 2 098 1 711 1 528 1 333 1 079 897 807 831 930
Počet domů 324 338 340 340 350 358 417 428 396 374 346 426 468 492 500

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Albrechticích nad Vltavou.
Kostel svatého Petra a Pavla

Kostel svatého Petra a Pavla je původně románský kostel ze 12. století. Kostel byl v průběhu své historie několikrát přestavován, nejvíce pak v 19. století. V kostele se nachází bohatá malířská výzdoba. Zvláště ceněné jsou fresky Posledního soudu a motiv „pekla a ráje“ na triumfálním oblouku. Kostel je obklopen hřbitovem, jehož zeď je zdobena kapličkami s malbami z 19. století. V 80. letech 20. století byly původní obrazy překryty betonovými deskami, na které byly namalován obrazy nové. V roce 2007 byly původní obrazy odkryty a restaurovány.[11]

Dalšími kulturními památkami jsou:

  • Venkovská usedlost čp. 28.
  • Brána usedlosti čp. 12,
  • Mohylník u hájovny Kopanina. Mohyly mají průměr asi deset metrů a na výšku měří okolo jednoho metru. Pohřbívali do nich příslušníci mohylových kultur ve střední době bronzové. Později pohřebiště lidé využívali také v době halštatské a na počátku laténské kultury. Koncem devatenáctého století proběhl archeologický výzkum mohyl, který prokázal vnitřní kamennou konstrukci a kamenný obvodový věnec.[5]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti hlas zvonu z kostela svatého Jana Křtitele v Chřešťovicích přinášel smůlu vorařům, plavícím se po Vltavě. Když se vydávali na cestu, jejich ženy jim proto přály: „Jen abyste neslyšeli zvonek!“

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Obec Albrechtice nad Vltavou se skládá ze šesti částí na čtyřech katastrálních územích.

  • Albrechtice nad Vltavou (i název k. ú.)
  • Hladná (leží v k. ú. Albrechtice nad Vltavou)
  • Chřešťovice (i název k. ú.)
  • Jehnědno (i název k. ú.)
  • Údraž (i název k. ú.)
  • Újezd (leží v k. ú. Albrechtice nad Vltavou)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  5. a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Albrechtice nad Vltavou, s. 18. 
  6. Archeologové zkoumají v Píseckých horách šest vzácných mohyl, které poničili lesníci. České Budějovice [online]. 2021-05-18 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  7. Archivovaná kopie. www.albrechticenadvltavou.cz [online]. [cit. 2006-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-30. 
  8. Udělené symboly – Albrechtice nad Vltavou [online]. 2001-10-08 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. Historie maleb v arkádových kapličkách hřbitovní zdi [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-10. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]