Albert Klein von Wisenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Albert Klein von Wiesenberg)
Albert Klein von Wisenberg
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1863 – 1865
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1867 – 1871

Narození16. ledna 1807
Kociánov Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. října 1877 (ve věku 70 let)
Sobotín Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťAmalie Langerová
RodičeJohann Friedrich Klein
Dětimj. Hubert Klein von Wisenberg
PříbuzníFranz Klein, Libor Klein a Hubert Klein (sourozenci)
Profesepodnikatel, podnikatel a politik
CommonsAlbert Klein von Wisenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Klein von Wisenberg, také Vojtěch Klein z Vízenberku (16. ledna 1807 Kociánov[1]31. října 1877 Sobotín[2]), byl rakouský podnikatel a politik z rodiny Kleinů, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium v Brně a později měl domácího učitele v Rajhradě, kde studoval i v tamním benediktinském klášteře. Od roku 1836 spolu s bratrem Franzem vedl rodinnou firmu. Společně koupili v roce 1844 panství Wiesenberg, včetně pivovarů, pil a železáren. V letech 1844–1856 byl zástupcem rodinné firmy v Praze – vedl zde stavbu silnic a železniční tratě do Olomouce. Po Franzově smrti se vrátil na Moravu, aby po něm převzal vedení firmy. V téže době zemřel i bratr Hubert a Albert místo něj vedl i doly na Slovácku. Investoval do zemědělských usedlostí - v roce 1869 koupil slezský velkostatek Jindřichov a statek Damašek, o 4 roky později zase jihomoravský velkostatek Kostelec, statky Ždánice a Skalka a domy ve Vídni.[3] Pod jeho vedením zažila rodinná firma významný rozkvět – podílela se na velkých železničních stavbách (např. na české západní dráze, dráze císařovny Alžběty nebo moravsko-slezské ústřední dráze[4]), byla rozšířena hutní výroba. V roce 1873 ale nastala ekonomická krize a stavební a průmyslové podniky se dostaly do potíží.[5]

V moravských zemských volbách 1861 byl zvolen ve velkostatkářské kurii (II. sbor) poslancem Moravského zemského sněmu. Mandát pak sice nezískal ve volbách v lednu 1867, ale na sněm se vrátil po volbách v březnu 1867 a mandát obhájil i ve volbách v roce 1870. Sněm jej v roce 1863 navíc zvolil poslancem Říšské rady. Nebyl na sněmu příliš aktivní.[3]

V roce 1841 se oženil s Amalií Langerovou (1820–1899), sestrou jeho švagrové (manželky bratra Libora), a měl s ní 11 dětí[5], z nichž pouze 8 se dožilo dospělosti[4]:

  • 1. Albert (4. 9. 1842, Brno – 9. 3. 1870, Vídeň)
  • 2. Hubert (28. 11. 1843, Praha – 2. 1. 1844, tamtéž)
  • 3. Amálie (28. 1. 1845, Praha – 11. 1. 1846, tamtéž)
  • 4. Julie (29. 7. 1846, Praha), zemřela brzy po narození
  • 5. Marie Edle (21. 8. 1847, Vizmberk – 11. 7. 1870, Mödling), manž. 1867 Friedrich Schüller (8. 4. 1832 – 29. 5. 1894)
  • 6. Hubert II. (24. 10. 1848 Praha – 6. 10. 1911, Sobotín), manž. 1883 Julie Marie Pillersdorfová (25. 10. 1859 Trenčín – 9. 10. 1919, Vídeň)
  • 7. Friedrich (8. 4. 1850, Praha – 12. 8. 1915, Jindřichov), manž. 1895 Julie Stepska–Doliwa (16. 4. 1872, Štýrský Hradec – 27. 6. 1961, Benátky)
  • 8. Vilém (29. 6. 1851, Praha – 25. 10. 1913, Vídeň), svobodný a bezdětný
  • 9. Julie (7. 1. 1853, Praha – 4. 6. 1923, Merano), svobodná a bezdětná
  • 10. Amálie (24. 8. 1854, Sobotín – 20. 7. 1910, Vídeň), manž. 1883 Karel Nádherný z Borutína (6. 3. 1849, Praha – 26. 3. 1895, Vrchotovy Janovice)
  • 11. Josef (22. 1. 1856, Praha – 12. 3. 1877, Vídeň), svobodný a bezdětný

Za své podnikatelské úspěchy byl roku 1858 povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Wisenberg (nikoli Wiesenberg, jak se často uvádí), roku 1864 se stal rytířem a roku 1872 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Na svém erbu nechal zobrazit 4 spojené ruce, které měly symbolizovat rodinnou spolupráci a vzájemnost. Stal se také čestným občanem Sobotína, Brna a Prahy.[5] Byl známý svou dobročinností a podporoval umění.[4]

Zemřel v roce 1877 a byl pochován v hrobce u zdi sobotínského kostela. Jeho dědic Friedrich Klein von Wisenberg pak nechal přesunout ostatky zde pohřbených členů rodiny do nové hrobky v Sobotíně postavené v letech 1880 až 1887.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Sobotín
  3. a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 342–343. 
  4. a b c Albert Klein. Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2014-07-19]. Dostupné online. 
  5. a b c MATĚJKOVÁ, Irena. Rozvoj a úpadek průmyslu v Loučné nad Desnou a Sobotíně v 19. a 20. století. Olomouc, 2013 [cit. 2014-07-19]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]