Alžběta Habsburská (1436–1505)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alžběta Habsburská
Královna polská a velkokněžna litevská
Portrét
Alžběta Habsburská
portrét z období let 1579–1587
Doba vlády14541492
Narození1436
Vídeň
Úmrtí30. srpna 1505 (ve věku 68–69 let)
Krakov
PohřbenaWawel
PředchůdceSofie Litevská
NástupceHelena Moskevská
ManželKazimír IV. Jagellonský
PotomciVladislav
Hedvika
Sv. Kazimír
Jan I. Olbracht
Alexandr
Žofie
Alžběta
Zikmund I. Starý
Frederyk
Alžběta
Anna
Barbora
Alžběta
DynastieHabsburkové
OtecAlbrecht II. Habsburský
MatkaAlžběta Lucemburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Habsburská (1436 Vídeň30. srpna 1505 Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Je zvána matkou králů – čtyři z jejích synů se stali králi a její dcery byly svými manželskými svazky spojeny s většinou tehdy panujících evropských dynastií.

Život[editovat | editovat zdroj]

Osiřelá princezna Alžběta se provdala roku 1454 za Jagellonce Kazimíra IV., který se po smrti jejího bratra Ladislava Pohrobka († 1457) snažil prosadit Alžbětiny dědické nároky na českou a uherskou korunu. Alžběta porodila svému choti třináct dětí (dvě z nich zemřely v útlém věku), z toho šest synů: pozdějšího českého a uherského krále Vladislava, předčasně zesnulého Kazimíra, který byl později kanonizován, pozdějšího polského krále Jana Olbrachta, litevského velkoknížete a polského krále Alexandra, litevského velkoknížete a polského krále Zikmunda a Frederyka, který si zvolil církevní dráhu a stal se kardinálem.

Rodiče usilovali o to, aby čtyři z jejich synů zaujali královské trůny v Krakově, Praze a Budíně a velkoknížecí stolec ve Vilně. Tento plán se narušil, když český král Vladislav začal navzdory jejich vůli vládnout také v Uhrách. Alžbětina dcera Žofie Jagellonská se provdala za ansbašsko-bayreuthského markraběte z francké větve rodu Hohenzollernů a její syn Albrecht se roku 1510 stal velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. Další dcera Anna Jagellonská se provdala za Bohuslava X. Pomořanského.

Alžběta byla pohřbena v krakovské katedrále v kapli sv. Kříže. V roce 1973 z iniciativy arcibiskupa metropolity Karola Wojtyły byl její hrob otevřen a proveden výzkum, který vědcům dovolil rekonstruovat přibližnou podobu královny. Její nový pohřeb se konal 17. října 1973.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Albrecht II. Moudrý
 
 
Albrecht III. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Johana z Pfirtu
 
 
Albrecht IV. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
Beatrix Norimberská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
Albrecht II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
Albrecht I. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Markéta II. Henegavská
 
 
Johana Žofie Bavorská
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Břežský
 
 
Markéta Břežská
 
 
 
 
 
 
Anežka Hlohovská
 
Alžběta Habsburská
 
 
 
 
 
Jan Lucemburský
 
 
Karel IV.
 
 
 
 
 
 
Eliška Přemyslovna
 
 
Zikmund Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Bohuslav V. Pomořanský
 
 
Alžběta Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Piastovna
 
 
Alžběta Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Herman I. Celjský
 
 
Herman II. Celjský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Bosenská
 
 
Barbora Celjská
 
 
 
 
 
 
Jindřich VII. ze Schaunbergu
 
 
Anna ze Schaunbergu
 
 
 
 
 
 
Uršula Gorická
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Polská královna
Předchůdce:
Sofie Litevská
14541492
Alžběta Habsburská (1436–1505)
Nástupce:
Helena Moskevská
Litevská velkokněžna
Předchůdce:
Sofie Litevská
14541492
Alžběta Habsburská (1436–1505)
Nástupce:
Helena Moskevská