Alžírské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alžírské námořnictvo
Znak Alžírského námořnictva

Znak Alžírského námořnictva
Země Alžírsko Alžírsko
Velikost 3 fregaty
3 korvety
4 ponorky
22 hlídkových lodí
3 výsadkové lodě
3 pomocné lodě
Nadřazené jednotky Ozbrojené síly Alžírska

Alžírské námořnictvo je součástí ozbrojených sil Alžírska. K roku 2008 ho tvořilo 6900 mužů. Hlavní základny jsou v Alžíru, Mers-el-Kebíru a Jijel. Země má i vlastní Pobřežní stráž. K hlídkování používá rovněž lehké letouny a vrtulníky. V roce 2011 námořnictvo tvořily 4 ponorky, 3 fregaty, 6 korvet, 22 hlídkových lodí, 3 výsadkové lodě a 3 pomocné lodě.[1] V posledních letech přitom prochází modernizací a expanzí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fregata Reis Korfo

Rozvoj alžírského námořnictva začal poté, co země přestala být francouzskou kolonií. Hlavním dodavatelem se přitom stalo SSSR, díky jehož pomoci mělo být schopné konkurovat námořnictvům Maroka a Libye. V roce 1967 dodal Sovětský svaz do Alžírska první třídy raketové čluny třídy Osa I, šest raketových člunů třídy Komar a dvanáct torpédových člunu třídy P6. V druhé polovině 70. let ho dále posílilo devět raketových člunů modelu Osa II. Značný rozvoj námořnictva nastal v letech osmdesátých. V jejich první polovině sovětský svaz Alžírsku dodal tři fregaty třídy Koni, tří korvety třídy Nanuchka a výsadkovou loď typu Polnocny B. Naopak z Velké Británie byly dodány dvě výsadkové lodě Kalaat Beni Hamed a Kalaat Beni Rached a dvanáct hlídkových dělových člunů třídy El Yadekh. V druhé polovině 80. let navíc země získala dvě moderní ponorky třídy Kilo (nahradily dva kusy staršího Projektu 633), které v 90. letech nechala modernizovat.

V poslední dekádě Alžírské námořnictvo prochází modernizací svých sil, které tak mají lépe čelit pašeráctví, ilegální imigraci a hrozbě terorismu podél tisícikilometrového pobřeží země.[1] Udržuje také síly odpovídající jeho tradičnímu rivalu v podobě Marockého královského námořnictva. Pro doplnění ponorkových sil byly v roce 2006 objednány dvě ruské ponorky Projektu 636. Dodány byly roku 2010.[1] Další dvě jednotky projektu 636M je mají ještě posílit.

Výrazně posílila také kategorie korvet. Od roku 2007 probíhal tendr, v němž se utkaly britské fregaty typu 23, francouzské fregaty třídy FREMM a ruské korvety Projektu 20382 Tigr. Nakonec zvítězil ruský projekt, od kterého byly roku 2011 objednány dvě jednotky.[1] Ve stejném roce navíc země objednala výsadkovou a podpůrnou loď Kalaat Béni Abbès, která je modernizovanou verzí italské třídy San Giorgio.[2] V březnu 2012 navíc Alžírsko podepsalo kontrakt na nové fregaty typu A-200N německé typové řady MEKO, které představují zvětšenou verzi jihoafrické třídy Valour. Potvrzena je stavba dvou jednotek této třídy.[3]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Fregaty[editovat | editovat zdroj]

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Korveta Reis Ali

Raketové čluny[editovat | editovat zdroj]

Ponorka třídy Kilo

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

  • Projekt 636M / třída Improved Kilo (2 ks)

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

  • Třída El Yadekh (12 ks)

Výsadkové loodě[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d MARTIN, Guy. Algerian Navy purchases two Tiger corvettes from Russia [online]. Defenceweb, rev. 2011-07-01, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Algerian navy orders vessel from Italy [online]. REV. 2011, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Alžírsko vybírá MEKO A-200. ATM. 2012, roč. 44, čís. 5, s. 102. ISSN 1802-4823.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.