Aktivní místo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kapsovité aktivní místo v enzymu beta-glukoronidáze, vyznačen i podpůrný tyrosinový zbytek

Aktivní místo (též aktivní centrum[1]) je oblast enzymu, kde dochází k enzymové reakci. Vyskytují se zde katalyticky aktivní aminokyselinové zbytky.[2] Tyto funkční skupiny jsou přesně prostorově rozmístěné a nachází se ve vzájemné blízkosti, ač původně mohly ležet třeba na odlišných koncích polypeptidového řetězce enzymu. Některé funkční skupiny se podílí na vlastní katalýze („katalytické centrum“), jiné umožňují vazbu substrátu („vazebné centrum“), další vytváří vhodné chemické prostředí pro průběh reakce.[1]

Aktivní místa mají v typickém případě jeden z tří typů tvaru:[1]

  • pukliny (štěrbiny některých hydroláz - předpokládá se, že biopolymerní řetězce do nich zapadnou jako drát do štípacích kleští),
  • mělké povrchové prohlubně (např. u různých trávicích enzymů),
  • jamky (u těch enzymů, jež z dlouhých molekul odštěpují jejich krátký konec - např. karboxypeptidáza).

Poblíž aktivního centra se obvykle nachází také oblast, jež váže koenzym či prostetickou skupinu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-0600-4.  
  2. Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.