Aiči D3A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aiči D3A
Aiči D3A1 z Akagi
Aiči D3A1 z Akagi
Určení střemhlavý bombardér
Výrobce Aiči Kókúki
První let leden 1938
Zařazeno 1940
Uživatel Japonsko
Vyrobeno kusů 1486 ks

Aiči D3A byl střemhlavý bombardovací letoun japonského císařského námořního letectva z druhé světové války. V japonském námořnictvu byl znám jako palubní bombardér typ 99 (九九式艦上爆撃機, Kjúkjúšiki kandžó bakugekiki). Spojenecké kódové označení typu bylo Val. Svoji největší slávu zažil v prvním roce války, kdy tyto letouny útočily na Pearl Harbor, na britské i americké vojenské loďstvo, účastnily se bojů v Korálovém moři, v bitvě u Midway, či v bojích o Šalomounovy ostrovy.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce vydal 1936 japonský generální štáb námořního letectva specifikace 11-Ši, ve kterých byly stanoveny požadavky na nový palubní bombardovací jednoplošník. První prototyp stroje vzlétl na počátku roku 1938. Ukázalo se, že letoun má slabý motor, proto byl do druhého prototypu instalován čtrnáctiválec Micubiši Kinsei o výkonu 604 kW. Tento prototyp vzlétl v roce 1939 a japonské císařské námořnictvo po úspěšných zkouškách objednalo sériovou výrobu. Mezitím byly další zkušební prototypy vybaveny ještě silnějšími motory o výkonu 746 kW, přičemž došlo k úpravě trupu a rozpětí křídel. Tento letoun byl označen jako D3A1 model 11. V roce 1940 se rozbíhala sériová výroba a současně proběhly úspěšně zakončené zkoušky vzletů a přistání na palubách letadlových lodí. Poté byly stroje převzaty do výzbroje. Roku 1942 proběhla další modernizace, při níž letoun, označený jako D3A2 model 22, dostal silnější motor o výkonu 969 kW. K bojovým jednotkám se tato verze dostávala od podzimu 1942. V průběhu války probíhaly další pokusy o jejich modernizaci, ale od roku 1942 již byly stejně zastaralé. V roce 1943 a 1944 vznikly nové projekty, ovšem ty zůstaly pouze v prototypech.

Bojové užití[editovat | editovat zdroj]

Letouny Aiči D3A sloužily jak na palubách letadlových lodí, tak na pozemních základnách. Na počátku války v Tichomoří tvořily páteř výzbroje všech střemhlavých bombardovacích jednotek japonského vojenského námořnictva. Sloužily na letadlových lodích Akagi, Hirjú, Sorjú, Kaga, Šókaku, Zuikaku a dalších.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Aiči D3A2
Aichi D3A1
  • Typ: jednomotorový palubní střemhlavý bombardovací letoun.
  • Osádka: 2
  • Motorová jednotka:
    • D3A1: 1x motor Micubiši Kinsei 43 s výkonem 745,7 kW (1000 hp) nebo 44 s výkonem 797,9 kW (1070 hp)
    • D3A2: 1x motor Micubiši Kinsei 54 o výkonu 969 kW (1300 hp)
  • Výzbroj: 2x kulomet typ 97 ráže 7,7 mm, 1x obranný pohyblivý kulomet typ 92 ráže 7,7 mm, jedna puma o hmotnosti až 250 kg, dvě až čtyři pumy o hmotnosti 60 kg, resp. 30 kg.
  • Rozpětí: 14,365 m[1]
  • Rozpětí se složenými křídly: 10,932[1]
  • Délka: 10,195 m[1]
  • Nosná plocha: 34,90 m²[1]
  • Hmotnost prázdného letounu: 2398 kg[1]
  • Vzletová hmotnost: 3650 kg[1]
  • Max. rychlost: 382 km/h ve výšce 2230 m[1]
  • Cestovní rychlost: 287 km/h[1]
  • Výstup do 3000 m: 5:48 min[1]
  • Dostup: 10 500 m[1]
  • Dolet: 1353 km[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j SKWIOT, Mirosław; JARSKI, Adam. Akagi. Gdańsk : A.J. Press, 1994. ISBN 83-86208-01-5. S. 17. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]