Aharon Amir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aharon Amir
No portrait cs.svg
Narození 5. ledna 1923
Kaunas, Litva
Úmrtí 28. února 2008 (85 let)
Crifin, Izrael
Alma mater Hebrejská univerzita
Ocenění Izraelská cena
Manžel/ka Bettine Amir

Aharon Amir (hebrejsky: אהרן אמיר, žil 5. ledna 192328. února 2008) byl izraelský spisovatel, překladatel a básník.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v litevském Kaunasu a v roce 1933 podnikl společně s rodinou aliju do britské mandátní Palestiny, kde vyrůstal v Tel Avivu. Jeho otcem byl Me'ir Lipec, pozdější ředitel nakladatelství Am Oved. Úspěšně absolvoval gymnázium Herzlija, po němž studoval arabštinu a arabskou literaturu na Hebrejské univerzitěJeruzalémě. Byl členem podzemních revizionistických uskupení Irgun a Lechi a patřil k zakládajícím členům Kanaánského hnutí,[1] podle něhož byla hebrejská či izraelská kultura definována spíše geografickou lokalizací nežli náboženským poutem. Oženil se s Bettine, která byla básnířka a malířka. Zároveň měl tři děti z předchozího manželství.

Zemřel 28. února 2008 ve věku 85 let na rakovinu a své tělo daroval vědě.[2]

Literární kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do hebrejštiny přeložil více než 300 knih, včetně anglických a francouzských klasiků Melvilla, Charlese Dickense, Camuse, Lewise Carrolla, Josepha Conrada, Virginii Woolfovou, Edgara Allana Poea, Ernesta Hemingwaye, Johna Steinbecka, Emily Brontëovou a O. Henryho.[2] Rovněž tak přeložil díla Winstona Churchilla a Charlese de Gaulla. Založil a vedl literární magazín Kešet, který roku 1976 zrušil po osmnácti letech publikování, aby se mohl soustředit na vlastní tvorbu.[3] V roce 1998 byl magazín obnoven pod názvem Nový Kešet.

V Izraeli byl znám i díky populární písni Me'ira Ariela, který cituje Amirův překlad Hemingwayovy knihy Ostrovy uprostřed proudu.[2]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1951 byl oceněn Černichovského cenou za překlad. V roce 2003 získal za stejnou činnost Izraelskou cenu.[4][5] Ta je udílena od roku 1953 a patří mezi nejvyšší izraelská státní vyznamenání.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knihy v hebrejštině[editovat | editovat zdroj]

  • Qadim (poezie), Machbarot Lesifrut, 1949 [Qadim]
  • Love (povídky), Machbarot Lesifrut, 1951 [Ahava]
  • And Death Shall Have No Dominion (román), Zohar, 1955 [Ve-Lo Tehi la-Mavet Memšala]
  • Seraph (poezie), Machbarot Lesifrut, 1956 [Saraf]
  • Nun (trilogie), Massada, 1969-1989 [Nun]
  • Yated (poezie), Levin-Epstein, 1970 [Jated]
  • Prose (povídky), Hadar, 1972 [Proza]
  • A Perfect World (román), Massada, 1975 [Olam Še-Kulo Tov]
  • A Separate Peace (poezie), Massada, 1979 [Šalom Nifrad]
  • Aphrodite or the Organized Tour (novela), Ma'ariv, 1984 [Afroditi o ha-Tijul ha-Meurgan]
  • Heres (poezie), Zmora Bitan, 1984 [Heres]
  • The Clouds Return After the Rain (poezie), Bialik Institute/Machbarot Lesifrut, 1991 [Ve-Šavu He-Avim Ahar ha-Gešem]
  • Aaron's Rod (poezie), Zmora Bitan, 1996 [Mate Aharon]
  • The Villains (román), 1998 [ha-Nevalim][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aharon Amir na anglické Wikipedii.

  1. LAOR, Dan. American Literature and Israeli Culture: The Case of the Canaanites. Israel Studies. 2000, roč. 5, čís. 1, s. 287-300. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c LEV-ARI, Shiri. Tribute to a Hebrew man [online]. Haaretz, 2008-03-13, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Aharon Amir [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Judges' Rationale for Grant to Recipient [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) AMIR, Aharon. One of the chosen [online]. Haaretz, 2004-02-20, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online.  
  • (anglicky) AMIR, Aharon. The Jewish State: The Next Fifty Years. Azure. 1999, roč. 6. Dostupné online.