Aharon Amir
| Aharon Amir | |
|---|---|
 |
|
| Narození | 5. ledna 1923 Kaunas, Litva |
| Úmrtí | 28. února 2008 (85 let) Crifin, Izrael |
| Alma mater | Hebrejská univerzita |
| Ocenění | Izraelská cena |
| Manžel/Manželka | Bettine Amir |
Aharon Amir (hebrejsky: אהרן אמיר, žil 5. ledna 1923 – 28. února 2008) byl izraelský spisovatel, překladatel a básník.
Obsah |
Biografie[editovat]
Narodil se v litevském Kaunasu a v roce 1933 podnikl společně s rodinou aliju do britské mandátní Palestiny, kde vyrůstal v Tel Avivu. Jeho otcem byl Me'ir Lipec, pozdější ředitel nakladatelství Am Oved. Úspěšně absolvoval gymnázium Herzlija, po němž studoval arabštinu a arabskou literaturu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Byl členem podzemních revizionistických uskupení Irgun a Lechi a patřil k zakládajícím členům Kanaánského hnutí,[1] podle něhož byla hebrejská či izraelská kultura definována spíše geografickou lokalizací nežli náboženským poutem. Oženil se s Bettine, která byla básnířka a malířka. Zároveň měl tři děti z předchozího manželství.
Zemřel 28. února 2008 ve věku 85 let na rakovinu a své tělo daroval vědě.[2]
Literární kariéra[editovat]
Do hebrejštiny přeložil více než 300 knih, včetně anglických a francouzských klasiků Melvilla, Charlese Dickense, Camuse, Lewise Carrolla, Josepha Conrada, Virginii Woolfovou, Edgara Allana Poea, Ernesta Hemingwaye, Johna Steinbecka, Emily Brontëovou a O. Henryho.[2] Rovněž tak přeložil díla Winstona Churchilla a Charlese de Gaulla. Založil a vedl literární magazín Kešet, který roku 1976 zrušil po osmnácti letech publikování, aby se mohl soustředit na vlastní tvorbu.[3] V roce 1998 byl magazín obnoven pod názvem Nový Kešet.
V Izraeli byl znám i díky populární písni Me'ira Ariela, který cituje Amirův překlad Hemingwayovy knihy Ostrovy uprostřed proudu.[2]
Ocenění[editovat]
V roce 1951 byl oceněn Černichovského cenou za překlad. V roce 2003 získal za stejnou činnost Izraelskou cenu.[4][5] Ta je udílena od roku 1953 a patří mezi nejvyšší izraelská státní vyznamenání.
Dílo[editovat]
Knihy v hebrejštině[editovat]
- Qadim (poezie), Machbarot Lesifrut, 1949 [Qadim]
- Love (povídky), Machbarot Lesifrut, 1951 [Ahava]
- And Death Shall Have No Dominion (román), Zohar, 1955 [Ve-Lo Tehi la-Mavet Memšala]
- Seraph (poezie), Machbarot Lesifrut, 1956 [Saraf]
- Nun (trilogie), Massada, 1969-1989 [Nun]
- Yated (poezie), Levin-Epstein, 1970 [Jated]
- Prose (povídky), Hadar, 1972 [Proza]
- A Perfect World (román), Massada, 1975 [Olam Še-Kulo Tov]
- A Separate Peace (poezie), Massada, 1979 [Šalom Nifrad]
- Aphrodite or the Organized Tour (novela), Ma'ariv, 1984 [Afroditi o ha-Tijul ha-Meurgan]
- Heres (poezie), Zmora Bitan, 1984 [Heres]
- The Clouds Return After the Rain (poezie), Bialik Institute/Machbarot Lesifrut, 1991 [Ve-Šavu He-Avim Ahar ha-Gešem]
- Aaron's Rod (poezie), Zmora Bitan, 1996 [Mate Aharon]
- The Villains (román), 1998 [ha-Nevalim][3]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aharon Amir na anglické Wikipedii.
- ↑ LAOR, Dan. American Literature and Israeli Culture: The Case of the Canaanites. Israel Studies. 2000, roč. 5, čís. 1, s. 287-300. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c LEV-ARI, Shiri. Tribute to a Hebrew man [online]. Haaretz, 2008-03-13, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Aharon Amir [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Judges' Rationale for Grant to Recipient [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy[editovat]
- (anglicky) AMIR, Aharon. One of the chosen [online]. Haaretz, 2004-02-20, [cit. 2010-11-09]. Dostupné online.
- (anglicky) AMIR, Aharon. The Jewish State: The Next Fifty Years. Azure. 1999, roč. 6. Dostupné online.
