Agnès Sorel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Agnès Sorelová na obrazu neznámého malíře.

Agnès Sorel (14219. únor 1450), známá také pod přezdívkou Dame de beauté, byla milenka francouzského krále Karla VII.

Život na královském dvoře[editovat | editovat zdroj]

Agnès, dceři vojáka Jeana Soreaua a Catherine de Maignelais, bylo dvacet let, když byla poprvé představena králi Karlovi. V té době byla součástí domácnosti Reného I. Neapolského, Karlova švagra. Tak jak byla zachycena v tehdejším umění, Agnès se jeví jako neobyčejně půvabná a také inteligentní mladá žena. Francouzský král byl uchvácen jejím šarmem a udělal z ní svou milenku - dokonce jí daroval Château de Loches (kde ho Johanka z Arku přesvědčila, aby se nechal korunovat francouzským králem) jako soukromé sídlo.

Agnès Sorelová pózovala pro obraz Panna a dítě obklopeni anděly, malířem byl Jean Fouquet (asi 1450)

Brzy nechala Agnès pocítit svou přítomnost na královském dvoře v Chinonu, kde snad její společnost vyvedla Karla z vleklé deprese. Na krále měla silný vliv a to, stejně jako její extravagance, jí na dvoře získalo mnoho mocných nepřátel.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Agnès porodila králi tři dcery: Marii, Charlotte a Jeanne. Čekala jejich čtvrté dítě, když cestovala uprostřed zimy z Chinonu za Karlem, aby mu poskytla morální podporu v jeho tažení v roce 1450 v Jumièges. Náhle ale onemocněla a zemřela 9. února ve věku osmadvaceti let. Původně se mělo za to, že příčinou její smrti byla úplavice, ale dnes mají vědci za to, že Agnès byla otrávena rtutí, tedy že byla zavražděna.

Karlův syn, budoucí Ludvík XI., se už čtvrtým rokem otevřeně bouřil proti svému otci. Spekulovalo se o tom, že právě on nechal Agnès otrávit, aby se zbavil toho, co považoval za nepatřičný vliv na krále. Dalším možným podezřelým by mohl být francouzský finančník, šlechtic a ministr Jacques Coeur, ale tato teorie je většinou vyvracena s tím, že se jednalo o pokus odstavit Coeura ode dvora.

V roce 2005 francouzský vědec Philippe Charlier zkoumal její pozůstatky a potvrdil, že příčinou smrti byla otrava rtutí, ale nevyjádřil se k tomu, jestli se jednalo o vraždu, či ne. Rtuť byla někdy používána v kosmetických přípravcích, takže i to mohlo způsobit smrt Sorelové.

Její sestřenice Antoinette de Maignelais zaujala po její smrti místo královy milenky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Agnès Sorel ve Wikimedia Commons

  • Duquesne, Vie et Aventures galantes de la belle Sorel, (Paris, 1909)
  • Autheman, Marc, Agnès Sorel: l'inspiratrice,(2008), ISBN 978-2-84114-952-0