Afinní zobrazení
Afinní zobrazení (afinita) je geometrické zobrazení afinního prostoru do sebe, které je složení posunutí a lineárního zobrazení. To znamená, že v libovolné souřadnicové soustavě má tvar
kde A je matice a b vektor. Pro Euklidův prostor to zahrnuje posunutí, otáčení, změnu měřítka, zkosení, zrcadlení, projekce a jejich skládání.
Důležitá vlastnost afinních zobrazení je, že převádějí přímky na přímky (nebo bod) a obecnějí afinní podprostory na afinní podprostory.
Obsah |
[editovat] Vlastnosti
Při afinitě se bod
ležící na přímce
mezi body
a
zobrazí do bodu
, který leží na přímce
mezi body
a
(pokud jsou různé), které odpovídají bodům
a
.
Při afinitě je poměr délek dvou rovnoběžných úseček roven poměru délek jejich obrazů. Z toho např. vyplývá, že střed úsečky se zobrazí jako střed úsečky, těžiště trojúhelníka bude odpovídat těžišti trojúhelníka apod.
Mezi afinní zobrazení patří podobné zobrazení.
Invertibilní afinní zobrazení zachovávají (afinní) typ kvadriky, t.j. převádí elipsu na elipsu (anebo kružnici), parabolu na parabolu a hyperbolu na hyperbolu. Nezachovávají ale metrické vlastnosti útvarů.
[editovat] Afinní grupa
Množina všech invertibilních afinních transformací afinního prostoru tvoří grupu, která se nazývá afinní grupa. V n rozměrném prostoru se zvolenou soustavou souřadnic se dá realizovat jako množina matic dimenze n+1
kde M je nějaká regulární matice dimenze n a v vektor. Akce této matice na bod x je Mx+v.
V případě Euklidova prostoru obsahuje příslušná afinní grupa Euklidovu grupu (t.j. posunutí, otáčení, zrcadlení) jako svoji vlastní podgrupu.
[editovat] Použití
Afinní transformace jsou jedněmi z nejčastěji používaných operací v počítačové grafice.

