PKP Cargo International

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Advanced World Transport a.s. (AWT)
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1952
ZakladatelOstravsko-karvinské doly
SídloOstrava, ČeskoČesko Česko
Adresa sídlaBetonářská 580/14, Ostrava, 712 00, Česko
Souřadnice sídla49°50′30″ s. š., 18°16′15″ v. d.
Klíčoví lidéZbigniew Klepacki
David Kostelník
David Prchal[1]
Charakteristika firmy
Rozsah působenístřední Evropa
Službyprovozování dráhy, železniční a kombinovaná nákladní doprava
Obrat▼ 4,0 mld. Kč (2015)[2]
Výsledek hospodaření▼ -0,1 mld. Kč (2015)[2]
Celková aktiva▼ 3,6 mld. Kč (2015)[2]
Vlastní kapitál▼ 1,9 mld Kč (2015)[2]
Zaměstnanci▼ 1 589 (2015)[2]
Mateřská společnostAdvanced World Transport B.V.[3]
MajitelPKP Cargo (100 %)
DivizeAWT Belterminal
Dceřiná společnostVIAMONT Cargo
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.awtgroup.eu/
IČO47675977
LEI31570010000000111742 a 259400CXXTS5M4SKB438
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Advanced World Transport a.s. (AWT), do 30. dubna 2010 OKD, Doprava, akciová společnost,[4] (VKM: AWT,[5] dříve OKDD) je akciová společnost, která vznikla jako dceřiná společnost těžební firmy OKD (Ostravsko-karvinské doly) a od roku 2015 je součástí skupiny PKP Cargo.[6] Její nejvýznamnější aktivitou je provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Po společnosti ČD Cargo (resp. dříve České dráhy) se jedná o druhého největšího nákladního železničního dopravce v ČR z hlediska objemu výkonů na železniční síti SŽDC. Tržby společnosti dosáhly v roce 2013 výše 4,3 miliard Kč.

Historie

Bývalé sídlo společnosti na Nádražní ulici v Moravské Ostravě

Tato firma byla založena ke dni 1. ledna 1952, kdy OKD založilo národní podnik OKR–Doprava. Tento podnik spravoval Báňskou dráhu, kolejiště koksoven v Ostravsko–karvinském revíru a postupně také jednotlivých dolů. Samotnou železniční dopravu na Báňské dráze však provozovaly státní dráhy ČSD a provoz na svých vlečkách si zajišťovaly jednotlivé doly samostatně. Postupně však OKR–Doprava začala přebírat provoz i v jednotlivých dolech, nejdříve na nově vznikajících.[7]

Do správy OKDD přešly postupně také některé tratě od ČSD:

  • Louky nad Olší – Doubrava k 1. lednu 1968
  • Havířov – Prostřední Suchá – Albrechtice u Českého Těšína k 1. lednu 1986
  • Doubrava – Orlová – Bohumín k 1. lednu 1988[7]

Po záplavách v roce 1997 se OKDD vlastními silami a prostředky opravila těžce poškozenou regionální dráhu Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem a od 13. ledna 1998 na této dráze provozovala osobní i nákladní dopravu.[8]

Současné sídlo společnosti v komplexu Orchard

Po vstupu mateřské firmy OKD do holdingu RPG a po následných majetkových transformacích je OKDD od 27. srpna 2007 vlastněna jediným akcionářem - společností New World Resources Transportation B.V. se sídlem v Amsterdamu.[9] Ke dni 1. května 2010 došlo v Obchodním rejstříku ke změně jména společnosti OKD, Doprava, akciová společnost na Advanced World Transport a.s. Současně došlo ke změně sídla společnosti, které bylo přeneseno do kancelářského a hotelového komplexu Orchard na Hornopolní ulici v Moravské Ostravě,[4] kde už vedení OKDD sídlilo od podzimu 2008.[10] Také mateřská společnost se v roce 2010 přejmenovala na Advanced World Transport B.V.[9]

Ovládané společnosti

V rámci fungování pod vlastníkem New World Resources Transportation OKDD zahájila program akvizic společností z logistické branže. V červnu 2013 je jedním ze tří zájemců o chorvatského železničního dopravce HŽ Cargo.[11][12]

Viamont Cargo

V srpnu 2008 firma oznámila, že od společnosti Viamont, odkoupila veškeré aktivity společnosti související s nákladní dopravou a provozováním vleček. Jedná se o činnosti, které byly z mateřského Viamontu vyčleněny do nově založené firmy Viamont Cargo.[13] Převzetí Viamontu Cargo firmou OKD, Doprava mělo být po schválení transakce ÚOHS dokončeno do konce roku 2008.[14] K převodu veškerého jmění firmy Viamon Cargo na mateřskou společnost OKDD došlo k 31. srpnu 2009 a k témuž datu společnost Viamont Cargo zanikla vymazáním z obchodního rejstříku.[15]

AWT Belterminal

V roce 2008 společnost ovládla železniční překládkový terminál Belterminal, který se nachází na styku normálního a širokého rozchodu v běloruském Brestu. Terminál leží u hraničního přechodu Brest / Terespol a jedná se o hraniční bod, přes který směřuje většina zboží mezi Běloruskem a státy Evropské unie. OKDD vlastní ve společnosti Belterminal podíl 90 %.[16]

Karviná-Doly, jedna z největších stanic na vlečkové síti v Ostravsko-karvinském revíru

Mateřská společnost Advanced World Transport B.V.

AWT a.s. je od srpna 2007 vlastněna jediným akcionářem, společností New World Resources Transportation B.V. se sídlem v Amsterdamu, když tento se v roce 2010 přejmenoval na Advanced World Transport B.V.[9] V roce 2010 majoritní 80 % podíl v AWT B.V. nepřímo vlastnila BXR Group[17][18] (tehdy ovládaná Zdeňkem Bakalou[19] ), 20 % podíl pak kyperská společnost Hattisburg Enterprises Limited (v roce přeměněna na českou Minezit SE [20]). V roce 2014, kdy Zdeněk Bakala opustil BXR Group, AWT B.V. přešla pod BMM Group Zdeňka Bakaly.[21] Počátkem září 2014 bylo oficiálně oznámeno, že o odkoupení AWT B.V. a tím i celé skupiny AWT jedná polský dopravce PKP Cargo.[22] Jednání byla završena v prosinci 2014, za 80% podíl zaplatí PKP Cargo 103,2 milionu eur (v přepočtu asi 2,9 miliardy korun).[23]

AWT Čechofracht

V květnu 2009 NWRT B.V. oznámila, že kupuje společnost Čechofracht, což je největší logistický operátor v Česku. Pod Čechofracht patří železniční speditér SPEDI-TRANS Praha, silniční nákladní dopravce BlueTrucks a bohumínská společnost VADS, která se zabývá údržbou a pronájmem železničních kotlových vozů.[24] K faktickému začlenění Čechofrachtu do skupiny OKDD došlo k 12. lednu 2010, kdy se jediným akcionářem společnosti stala firma New World Resources Transportation B.V. (tj. matka OKDD).[25] Po rebrandingu OKDD na AWT se od 1. května 2010 změnil název firmy na AWT Čechofracht,[25] dceřiné společnosti změnily své obchodní jména následovně: AWT SPEDI-TRANS,[26] AWT BlueTrucks,[27] AWT VADS.[28]

AWT Rekultivace

V dubnu 2009 bylo oznámeno, že v rámci restrukturalizace se OKDD spojí s firmou OKD, Rekultivace (OKDR), zabývající se především obnovou krajiny postižené těžbou uhlí.[29] Původním akcionářem OKDR (do 13. srpna 2008) byla společnost OKD, na přechodnou dobu pak společnost RPG Rekultivace a od 5. října 2009 je jediným akcionářem OKDD.[30] K 1. květnu 2010 se název společnosti změnil na AWT Rekultivace a.s., v září 2010 se jediným akcionářem AWT Rekultivace stala AWT B.V.[31]

Provozování dráhy

Společnost provozuje především vlastní rozsáhlou vlečkovou síť na Ostravsku sloužící především k propojení jednotlivých černouhelných dolů v rámci Ostravsko-karvinské a částečně též Podbeskydské uhelné pánve. Mezi tyto vlečky patří mj. Báňská dráha či někdejší Košicko-bohumínská dráha v úseku Louky nad Olší - Bohumín.[7]

část pultu RZZ stanice Zárubek, zhlaví směr Doubrava (horní trať. kol.) a směr Nová huť (dole). V traťové koleji směr Doubrava vidíme reliéf dopravních kolejí stanice Josefova jáma, která je ze Zárubku dálkově řízena.

Vedle vlečkové sítě v rámci Ostravska firma provozuje (nebo provozovala) také několik větších či menších vleček, např. všechny vlečky na dolech a v koksovnách OKD, vlečku elektráren Dětmarovice, Mělník, Hodonín, Poříčí a Tušimice, vlečkový areál v bývalé firmě Poldi Kladno, dále vlečky Precheza Přerov, Fosfa Poštorná, Teplárna Dvůr Králové nad Labem aj.[7]

Nákladní železniční doprava

Vlak OKD, Dopravy složený z vozů řady Fals PKP Cargo v čele s dvojicí lokomotiv řady 740

Na základě zákona o dráhách platného od 1. ledna 1995, který umožnil volný vstup všech dopravců na celostátní a regionální dráhy, začala OKDD provozovat také železniční nákladní dopravu na těchto drahách. V současnosti se společnost zabývá především železniční nákladní dopravou po celém území ČR, prostřednictvím dceřiné firmy ŽDD také na Slovensku. Ve spolupráci s dopravci z dalších států pak provozuje nákladní dopravu i do Německa a Polska.

V roce 2007 měl dopravce podíl 2,64 % na výkonech nákladní dopravy všech dopravců na síti SŽDC podle hrubých tunových kilometrů. To znamená druhou pozici na trhu po Českých drahách.[32] Za rok 2009 však již firma vykázala téměř dvojnásobný podíl na trhu - konkrétně 5,18 % - k čemuž přispělo mj. převzetí výkonů zaniklé společnosti VIAMONT Cargo.[33]

Výkony firmy v nákladní dopravě na síti SŽDC[34]
rok tisíc hrtkm podíl hrtkm vlkm podíl vlkm
2006 847 936 2,24 % 643 892 1,53 %
2007 1 036 221 2,64 % 812 823 1,87 %
2008 1 193 080 3,14 % 939 248 2,15 %
2009 1 584 292 5,18 % 1 302 780 3,56 %
2010 1 830 682 5,63 % 1 528 749 4,14 %
2011[35] 6,21 % 4,60 %
2012 8,03 % 6,11 %
2013 7,78 % 6,02 %
2014 12,43 % 9,48 %

Vnitrostátní doprava

Základem vnitrostátní dopravy a jeho objemově nejvýznamnější částí je vozba nákladních vlaků na Ostravsku, a to jak po vlastní síti, tak na síti SŽDC. Jedná se především o přepravu uhlí z jednotlivých dolů OKD k příjemcům v okolí, např. OKK Koksovny, Nová huť, Vítkovické železárny, elektrárna Dětmarovice aj.[36]

Mezi relace na delší vzdálenosti patří nebo patřila např. vozba černého uhlí z Ostravska do Přerova, Kladna–Dubí či Kamenných Žehrovic, vozba hnědého uhlí ze Světce–Ledvic do Kladna–Dubí.[37]

Mezinárodní doprava

Polsko

Jako vůbec první nestátní železniční dopravce odvezla firma nákladní vlak z Česka do Polska. Stalo se tak 29. června 2004, kdy OKD, Doprava odvezla vlak ze stanice Drahotuše přes hraniční přechod Bohumín/Chałupki do stanice Rybnik Towarowy, přičemž dopravcem na polském území byla firma PTKiGK Rybnik.[38] Na česko-polské hranici si AWT předává vlaky také se společnostmi PKP Cargo[38], PTK Holding[39], CTL Logistic, DB Schenker a Rail Polska.

AWT disponuje vlastními trasami přes státní hranici s dopravci PKP Cargo a CTL Logistic. S případě spolupráce s ostatními dopravci musí požádat o volnou kapacitu z katalogu nabídkových tras provozovatele dráhy.[zdroj?]

Slovensko

První vlak OKDD ve směru na Slovensku byl veden 18. října 2004 přes hraniční přechod Lanžhot/Kúty, dopravcem na Slovensku přitom byla firma ŽDD, což byla dceřiná společnost OKDD na Slovensku. Vlaky tohoto dopravce jsou však vedeny také přes přechody Čadca či Horní Lideč,[38] byl však zaznamenán i případ vedení nákladního vlaku přes pohraniční stanici Vrbovce, kde jsou jinak provozovány pouze osobní vlaky.[40] Vlaky AWT jsou na Slovensku vedeny jak pod hlavičkou dceřiné firmy AWT Rail SK,[41] tak přímo na licenci mateřské společnosti AWT.[42]

Německo

Ve směru do Německa zahájila OKDD ve spolupráci s německým dopravcem ITL Eisenbahngesellschaft v roce 2005 dopravu uhlí z Mostecka do Kasselu přes hraniční přechod Děčín/Bad Schandau.[38] Přes stejný hraniční přechod AWT ve spolupráci s německým dopravcem RAG Bahn- und Hafenbetriebe v roce 2006 realizovala přepravy pohonných hmot do skladu společnosti Čepro ve Střelicích.[43] Od roku 2007 pak probíhá přeprava koksu v kontejnerech ACTS z Ostravy do Neubergu (přes přechod Česká Kubice/Furth im Wald, dopravcem v Německu je Bayerische CargoBahn), rozšířená v roce 2008 o křídlo do Porúří (přes Bad Schandau, dopravcem v Německu je RBH Logistics, tj. dřívější RAG Bahn- und Hafenbetriebe).[44]

Jednotlivé relace

Lokomotiva řady 753.7 čeká v Břeclavi na vlak z Rakouska

Sever - Jih

Od 1. ledna 2009 firma převzala na českém území vozbu tranzitních uhelných vlaků z Horního Slezska k rakouským odběratelům. Přeprava probíhá na objednávku spediční společnosti Express Interfracht (součást skupiny ÖBB). Ačkoliv ČD Cargo přešlo do protiútoku a počínaje 1. únorem se jim podařilo převzít většinu přeprav zpět do svých rukou,[45] od září 2011 AWT opět převzala většinu těchto tranzitních vlaků. Jedná se o cca 5 - 11 párů vlaků denně. Ačkoliv AWT disponuje vlastními trasami vlaků Polsko - Česko - Rakousko a naopak, v letošním GVD je většina těchto tranzitů trasována ve volných kapacitách provozovatele dráhy (tzv. nabídkové trasy provozovatele dráhy), jen jeden pár vlaků je v současné době veden ve vlastní trase (Rn 49045 Chałupki - Leoben Donawitz / Vn 49046 Leoben Donawitz - Chałupki).[zdroj?]

Pro tyto tranzitní vlaky je specifikum jejich název, který se vždy skládá z počátečních písmen stanice určení v Rakousku a písmen "KO", například vlak Chałupki - Linz Voest Alpine nese název LIKO (LInz KO), Chałupki - Trimeklam je TRIKO, Chałupki - Leoben Donawitz se označuje jako DOKO, Chałupki - Werndorf je WEKO apod. V jedné relaci se pak může nacházet více spojů (LIKO1, LIKO2, DOKO1, DOKO2 atd.). Vlaky jsou ve většině případů sestaveny z polských nebo rakouských vozů řady Falls. V případě vozů Eas (LIKO2, LIKO3) je nutno zajistit kropení těchto vlaků speciální směsí proti prášení. Kropení se provádí v žst. Bohumín-Vrbice a na zakázku jej provádí ČD Cargo.[zdroj?]

Východ - Západ

Česko-Slovensko

V této relaci jedí zejména vlak Dětmarovice - Veľká Ida / Veľká Ida - Dětmarovice. Vlak jezdí v kooperaci s ZSSK Cargo.

Nepravidelně také AWT realizuje vlaky Chałupki - Horné Srnie a vlak Chałupki - Rohožník, který je potřeba přistavit do stanice AWT Zárubek k zapěnování vozů.[zdroj?]

Výhled z lokomotivy AWT řady 753.7 na vlaku Dětmarovice - Veľká Ida v žst. Dětmarovice

BC Expres

Jedná se o pravidelný vlak spojující ostravský závod BC MCHZ a jeho maďarskou pobočku v městě Kazincbarcika. Dopravcem na tomto vlaku je v Česku i na Slovensku AWT, v maďarsku pak Rail Cargo Hungary (RCH).[zdroj?]

Drákula

Přepravu kontejnerů mezi přístavy zajišťuje nákladní expres Drákula. Vlak jezdí denně mezi rumunským Ciumeşti a německým Hamburgem. Lokomotivy a strojvedoucí AWT vlak vedou v úseku Kúty - Bad Schandau. Na Slovensku je dopravcem Lokorail, v Německu pak ITL Cargo. Nepravidelně pak můžeme potkat NEx Slovensko - Německo - Rotterdam, kde na území Česka je dopravcem AWT.[zdroj?]

Stanoviště strojvedoucího na lokomotivě řady 753.7 AWT.

Vnitro relace

Jedná se zejména o relace: Ostrava - Pardubice-Rosice nad Labem (59630/59632); Ostrava - Kladno-Dubí (59640/1), Ostrava - Přerov (59636), Pardubice-Rosice nad Labem - Ostrava (59633/59631), Kladno Dubí - Ostrava (59642/3), Přerov - Ostrava (59637). Mimo tyto pravidelné vlaky samozřejmě další relace podle potřeby (HOLCIM Prachovice, Olomouc, Praha-Malešice, Kamenné Žehrovice a spousta dalších).[zdroj?]

Místní výkony

V Čechách i na Moravě a ve Slezsku se ostatní výkony plánují příslušnými dispečery operativně.

Dispečerské výkony

Jako „dispečerky“ pracují lokomotivy obsazené strojvedoucím a vlakvedoucím (1/0), nebo jen strojvedoucím (0/0S) v pravidelných dvanáctihodinových směnách. Veškeré jejich činnosti určuje příslušný vlakový dispečer AWT.

Szipki

Pod tímto názvem PKP Cargo do pohraniční přechodové stanice (Chałupki nebo Petrovice u Karviné) přistaví ucelený vlak s uhlím z různých polských dolů (Borynia, Sczcygłowice apod.) určeným pro koksovnu ArcelorMittal Ostrava. Ačkoliv na území Česka (na síti SŽDC) vlak dále vede polská lokomotiva ET22 s polským strojvedoucím, vlak jede v licenci AWT (vlak zavádí dispečerský aparát AWT). Jako příklad uveďme ranní Pn 49231 Chałupki - Ostrava-Bartovice, zpět se polská lokomotiva vrátí jako Lv 79610 Ostrava-Bartovice - Ostrava-Kunčice. V Ostravě-Kunčicích zapřáhne prázdné vozy PKP Cargo přistavené na koksovnu předešlým vlakem a v trase Vn 49230 je odveze zpět do Chałupek.[zdroj?]

Intermodální doprava

Společnost se zabývá také kombinovanou dopravou systému ACTS a přepravu kontejnerů zajišťuje jak po železnici, tak po silnici.[46]

Pozici v oblasti intermodální dopravy firma posílila vybudováním kontejnerového terminálu v Paskově, který je v provozu od roku 2007.[47] Po dokončení výstavby, což je plánováno na rok 2013, by měla překládková kapacita činit 300 kontejnerů denně, skladovat bude možné 1800 kontejnerů. Terminál slouží především pro potřeby automobilky Hyundai v Nošovicích a její dodavatele.[48] V létě 2009 pak začal být terminál Paskov využíván pro překládku kontejnerů, které začal dopravce ČD Cargo vozit z terminálu Mělník.[49]

Od 14. prosince 2008 společnost převzala v úseku Bad Schandau - Mělník vozbu kontejnerových vlaků relace Rotterdam Maasvlakte - Mělník, dopravcem tohoto vlaku v Německu a Nizozemsku je ERS Railways. Došlo tím k prolomení praktického monopolu ČD Carga v přepravách pravidelných kontejnerových vlaků.

Osobní železniční doprava

Společnost provozozovala od 13. ledna 1998 pravidelnou osobní dopravu na regionální trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem,[8] od 1. ledna 2010 však osobní provoz na této trati převzala společnost Viamont.[50] Podíl na výkonech dopravců v osobní dopravě na síti SŽDC podle vlakových kilometrů činil v roce 2007 0,12 %.[32] Příležitostně také provozuje osobní dopravu po vlastních vlečkách na Ostravsku.[51]

Motorová lokomotiva 740.618

Dispečerský aparát AWT

Dispečink společnosti AWT se pro oblast Moravy a Slezska nachází na pracovišti Ostrava a pro oblast Čechy se nachází na pracovišti v Ústí nad Labem.

Lokomotivní dispečer

Má na starosti organizování přidělení konkrétních lokomotiv do jednotlivých výkonů. Organizuje také přistavování lokomotiv do oprav a prohlídek. Pracoviště je obsazeno v pracovní dny od 6 do 14 hodin a to lokomotivním dispečerem a strojmistrem.

Personal pool

Personal pool má na starosti evidenci lokomotivních a vlakových čet a plánování jejich práce. Jednak přiděluje strojvedoucí na dálkové výkony (sever-jih / východ-západ), tak vlakové čety na jednotlivé dispečerské výkony. Pracoviště je obsazeno v pracovní dny od 6 do 14 hodin techniky železniční dopravy.

Provozní dispečer - vedoucí směny

Pracuje v nepřetržitém režimu a nachází se pouze na pracovišti Ostrava. Řídí provoz dálkových vlaků sever - jih a východ - západ, eviduje mimořádné události a úrazy na celé síti a v rámci celé železniční sítě Česka řeší mimořádnosti v provozu. V jeho kompetenci je také přístavba prázdných vozů objednaných k nakládce. Je vedoucím směny AWT v Česku.

Ostravský dispečink AWT.

Provozní dispečer

Nepřetržitě obsazené pracoviště v Ostravě i v Ústí nad Labem. Provozní dispečer zavádí v programu EVAL (ISOŘ KADR) trasy vlaků, eviduje využití lokomotiv a vlakových (lokomotivních) čet v IS EVAL, odesílá rozbory zavedených vlaků (IS APORT, IS COMPOST). Je zodpovědný za celý průběh jízdy vlaku od jeho zavedení až po projetí trasy vlaku a jeho následnému předání ke schválení technologům a ekonomům AWT prostřednictvím IS EVAL.

Požadavky na trasy vlaků přebírá od vedoucího směny, vlakového dispečera a případně od odpovědných zástupců dceřiných společností (výstavba tratí a koridorů, traťovka apod.).

Vzhledem k neustálému rozšiřování činností provozního dispečera se začíná uvažovat o funkci operátora provozního dispečera, který by měl na starosti zejména zasílání rozborů do IS COMPOST/APORT a také editaci událostí EVAL (ISOŘ) mimo polohu SŽDC (výpravčí stanic na síti AWT nemají možnost vkládat do EVAL informace - události - o příjezdech, odjezdech apod., tuto problematiku zčásti řeší systém GPS, kterým je většina lokomotiv AWT vybavena).

Noční atmosféra ostravského dispečinku AWT.

Vlakový dispečer

Nepřetržitě obsazené pracoviště v Ostravě i v Ústí nad Labem. Vlakový dispečer hospodaří s přiděleným počtem dispečerských lokomotiv a organizuje jejich práci. Pro každý konkrétní den je stanoven počet nastupujících „dispečerek“ na směnu. Vlakový dispečer pak rozděluje práci jednotlivým dispečerkám a eviduje jejich činnost. Po provozním dispečerovi požaduje trasy k vlakům, které mají „jeho“ dispečerky realizovat.[zdroj?]

Park železničních vozidel

V roce 2008 firma uváděla, že vlastní téměř 160 lokomotiv, především dieselových, a přes tři a půl tisíce železničních nákladních vozů.[46] V roce 2010 celá skupina AWT (nikoli jen samotná firma Advanced World Transport) disponuje parkem téměř 170 lokomotiv a 6000 železničních vozů.[52]

Hnací vozidla

Základem lokomotivního parku AWT jsou motorové lokomotivy řady 740 (ex T448.0), který je v majetku AWT několik desítek. Tyto lokomotivy jsou využívány jak pro posun, tak pro traťovou službu, v tom případě zpravidla ve dvojicích spojených dvojčlenným řízením.[53] Pro úsporu nafty jsou v posledních letech některé lokomotivy této řady remotorizovány s použitím motorů Caterpillar 3406 DI-TA s výkonem nastaveným na 369 kW, oproti původním motorům ČKD K 6 S 230 DR o výkonu 880 kW.[54] Zatím má AWT 7 lokomotiv s tímto nižším výkonem, kterou jsou označeny řadou 740.3.[55]

Motorová lokomotiva 770.532

V traťové službě se dále používají motorové lokomotivy řad 770 a 771, přes 30 modernizovaných lokomotiv řady 753.7[37] a 4 řady 752.6, jedna lokomotiva řady 753 je v původním provedení. Pro provoz na menších vlečkách používá AWT také několik kusů menších lokomotiv řad 702, 703, 709, 710 a 720.[53]

Od roku 1998 AWT provozuje také elektrické lokomotivy řady 181 a 130, pocházející od Českých drah.[53]

Od roku 2013 AWT vlastní a provozuje také 3 elektrické lokomotivy Siemens ES64U4 "Taurus".[56]

Železniční vozy

Souprava vozů typu LH40

Park železničních nákladních vozů této společnosti je tvořen:[57]

  • samovýsypnými vozy pro přepravu sypkých substrátů (řady Fall, Falls, Fals, Fals–z, Facc, Faccpp, Faccs, Fcc)
  • vozy pro pneumatickou boční vykládku sypkých substrátů (Ua, Nass, LH40)
  • vysokostěnnými vozy (řady Eas, Eas–u, Es)
  • plošinovými vozy (Kbkks, Res, Sps)
  • vozy pro přepravu kontejnerů ACTS (Slps)
  • nádržkovými vozy (Uacs)
  • cisternovými vozy (Zaes)

Další aktivity

Vedle výše uvedených aktivit v železniční a intermodální dopravě se tato společnost zabývá silniční dopravou, spedičními službami, opravami silničních a železničních vozidel, stavební činností (především zemní práce a dopravní stavby), těžbou a úpravou uhelných kalů aj.[46]

Reference

  1. ↑ Zbigniew Klepacki nowym prezesem AWT. Kurier Kolejowy [online]. 2015-06-11 [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. ((polsky)) 
  2. ↑ a b c d e Výroční zpráva 2015 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Krajského soudu v Ostravě - listina B 767/SL 169
  3. ↑ Výroční zpráva 2014 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Krajského soudu v Ostravě - listina B 767/SL 144
  4. ↑ a b Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 47675977. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2010-05-05 [cit. 2010-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ TREJBAL, Václav. PKP Cargo dokončil akvizici Bakalova železničního přepravce AWT za tři miliardy korun. Hospodářské noviny [online]. 2015-05-28, rev. 2015-05-28 [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d ŠTEFEK, Petr. Uhelné dráhy v Ostravsko – karvinském revíru [online]. Stránky přátel železnic, 1998 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b OKD, DOPRAVA. Obnova tratě Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem [online]. Stránky přátel železnic, 2000 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=443245&typ=UPLNY Úplný výpis z obchodního rejstříku - Advanced World Transport a.s., B 767 vedená u Krajského soudu v Ostravě
  10. ↑ Kanceláře v Orchardu jsou žádané. The Orchard [online]. 2008-09-03 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Večernji list: Prodaja HŽ Carga - Stigle tri obvezujuće ponude
  12. ↑ E15: Bakalova AWT chce na chorvatské koleje
  13. ↑ Společnost OKD Doprava koupila Viamont Cargo. Patria Online [online]. 2008-08-07 [cit. 2008-08-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČTK. OKD Doprava koupila společnost Viamont Cargo. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-08-07 [cit. 2008-08-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 27330893. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. ↑ Martin Petříček. Bakala ovládl běloruský železniční uzel. HN.IHNED.CZ [online]. 2008-12-08 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ BXR Group: Selected Current Investments
  18. ↑ AWT Group Report 2010 (str. 21)
  19. ↑ NWR: Shareholder Information
  20. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - Minezit SE, H 1172 vedená u Městského soudu v Praze
  21. ↑ Motejlek.com: BXR Group Petera Kadase a Zdeňka Bakaly definitivně rozdělena
  22. ↑ Polský železniční dopravce stojí o koupi AWT. Firmy uzavřely dohodu o vyjednávání
  23. ↑ Hospodářské noviny: Polské PKP Cargo kupuje od Bakaly za skoro tři miliardy dopravní skupinu AWT
  24. ↑ ČTK. Bakala ovládne největší logistickou firmu v Česku. FinančníNoviny.cz [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 00001066. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  26. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 25095269. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  27. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-06 [cit. 2010-05-06]. Kapitola IČ 27397386. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  28. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 47473070. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  29. ↑ ČTK. OKD, Rekultivace se spojí s OKD, Doprava, o práci přijde 140 lidí. FinančníNoviny.cz [online]. 2009-04-27 [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ Obchodní rejstřík (IČO: 47676175) [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 
  31. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - AWT Rekultivace a.s., B 777 vedená u Krajského soudu v Ostravě
  32. ↑ a b SŽDC. Výroční zpráva za rok 2007 [online]. SŽDC, 2008 [cit. 2010-05-03]. Kapitola VI. Používání železniční dopravní cesty dopravci, s. 18-19. Dostupné online. 
  33. ↑ SŽDC. Výroční zpráva 2009 - Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. [s.l.]: [s.n.] Kapitola VII. Používání železniční dopravní cesty dopravci, s. 14. 
  34. ↑ Výroční zprávy SŽDC za roky 2006 až 2010
  35. ↑ Výroční zpráva SŽDC za rok 2011
  36. ↑ ŠTEFEK, Petr. Současný provoz nákladních vlaků OKD, Dopravy [online]. Stránky přátel železnic, 2006 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b DI GIUSEPPE, Marco; MĚCHURA, Zdeněk. Bývalé lokomotivy Českých drah ve službách OKD, Doprava, a. s. [online]. Stránky přátel železnic, 2004 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b c d NOVÁČEK, Libor; SONDERMANN, Detlef. „Crossborder“ nákladní vlaky [online]. K-report, 2005-03-24 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  39. ↑ ŠTEFEK, Petr. Přepravy sádrovce v relaci Kravaře ve Slezsku - Czarnowąsy. Stránky přátel železnic [online]. Srpen 2007 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  40. ↑ TOMANČÁK, Leoš. Malý průlom na „Čachtické trati“. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2008 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  41. ↑ Marketing - Dopravcovia: ŽDD [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  42. ↑ Marketing - Dopravcovia: OKD [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  43. ↑ ZUKAL, Jan; BOHLEN, Dieter. Další přepravy OKD, D přes hraniční přechod Děčín – Bad Schandau [online]. K-report, 2006-06-22 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  44. ↑ SOUKUP, Lukáš. Kombinovaná doprava OKD, D v nových relacích [online]. K-report, 2008-02-19 [cit. 2008-07-12]. Dostupné online. 
  45. ↑ LATTEN, Richard. Spoorwegen 2010. Alkmaar: Uitgeverij de Alk, 2009. ISBN 978-90-6013-494-8. (nizozemsky) 
  46. ↑ a b c Naše nabídka [online]. Ostrava: OKD, Doprava [cit. 2008-07-18]. Dostupné online. 
  47. ↑ ČTK. OKD přivedly do nošovické zóny koleje pro Hyundai. Moravskoslezský deník [online]. 29. květen 2007 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  48. ↑ syl; vs. Modernizují náš suchozemský přístav. Horník. 4. června 2009, roč. 39, čís. 22, s. 4. Dostupné online. 
  49. ↑ ŠTEFEK, Petr. Přeprava kontejnerů Mělník - Paskov. Stránky přátel železnic [online]. Září 2009 [cit. 2009-01-05]. Dostupné online. 
  50. ↑ SMRČKA, Milan. Lokálku do Vrbna převezme Viamont. K-Report [online]. 2009-12-13 [cit. 2010-01-05]. Dostupné online. 
  51. ↑ VYKA, Miroslav. Oslavy 160 let železnice na Ostravsku. Dopravní web [online]. 2007-09-30 [cit. 2008-07-12]. Dostupné online. 
  52. ↑ JOHÁNEK, Tomáš. Cílem AWT bude letos především konsolidace skupiny. Dopravní noviny [online]. [cit. 2010-06-24]. Roč. 2010, čís. 23. Dostupné online. 
  53. ↑ a b c ŠTEFEK, Petr. Lokomotivy na Báňské dráze. Stránky přátel železnic [online]. 2000 [cit. 2008-07-12]. Dostupné online. 
  54. ↑ BRABENEC, Daniel. Pokračující přestavby lokomotiv 740.3 pro AWT. Stránky přátel železnic [online]. Srpen 2003 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  55. ↑ BRABENEC, Daniel. Dokončena výroba lokomotivy 740.308. Stránky přátel železnic [online]. Květen 2006 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  56. ↑ www.siemens.cz [online]. www.siemens.cz [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  57. ↑ Katalog železničních vozů [online]. Ostrava: OKD, Doprava [cit. 2008-07-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Grof, Leopold: Kročeje ostravskou železniční historií. České dráhy, Ostrava, 1994
  • OKD, Doprava - 50 let společnosti. OKD, Doprava, Ostrava, 2002

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=PKP_Cargo_International&oldid=16326888“