Advanced World Transport

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Advanced World Transport a.s. (AWT)
Logo AWT.png
Právní forma akciová společnost
Založeno 1952
Zakladatel Ostravsko-karvinské doly
Sídlo Ostrava, CZE Česká republika
Klíčoví lidé Pierre Timmermans

Bohumil Bonczek

David Kostelník
Rozsah působení střední Evropa
Provozované služby provozování dráhy, železniční a kombinovaná nákladní doprava
Obrat 3,3 miliardy Kč
Výsledek hospodaření 254 milionů Kč
Počet zaměstnanců 2076
Mateřská společnost Advanced World Transport B.V., Amsterdam
Dceřiné společnosti AWT Čechofracht, AWT ROSCO, AWT Belterminal
Slogan Společně máme nekonečné možnosti
Oficiální web http://www.awtgroup.eu/

Advanced World Transport a.s. (AWT), do 30. dubna 2010 OKD, Doprava, akciová společnost,[1] (VKM: AWT,[2] dříve OKDD) je akciová společnost, která vznikla jako dceřiná společnost těžební firmy OKD (Ostravsko-karvinské doly). Její nejvýznamnější aktivitou je provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Po společnosti ČD Cargo (resp. dříve České dráhy) se jedná o druhého největšího nákladního železničního dopravce v ČR z hlediska objemu výkonů na železniční síti SŽDC. Tržby společnosti dosáhly v roce 2007 výše 3,3 miliard Kč, zisk před zdaněním byl 254 milionů Kč.[3]

Obsah

[editovat] Historie

Bývalé sídlo společnosti na Nádražní ulici v Moravské Ostravě

Tato firma byla založena ke dni 1. ledna 1952, kdy OKD založilo národní podnik OKR–Doprava. Tento podnik spravoval Báňskou dráhu, kolejiště koksoven v Ostravsko–karvinském revíru a postupně také jednotlivých dolů. Samotnou železniční dopravu na Báňské dráze však provozovaly státní dráhy ČSD a provoz na svých vlečkách si zajišťovaly jednotlivé doly samostatně. Postupně však OKR–Doprava začala přebírat provoz i v jednotlivých dolech, nejdříve na nově vznikajících.[4]

Do správy OKDD přešly postupně také některé tratě od ČSD:

  • Louky nad Olší – Doubrava k 1. lednu 1968
  • Havířov – Prostřední Suchá – Albrechtice u Českého Těšína k 1. lednu 1986
  • Doubrava – Orlová – Bohumín k 1. lednu 1988[4]

Po záplavách v roce 1997 se OKDD vlastními silami a prostředky opravila těžce poškozenou regionální dráhu Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem a od 13. ledna 1998 na této dráze provozovala osobní i nákladní dopravu.[5]

Současné sídlo společnosti v komplexu Orchard

Po vstupu mateřské firmy OKD do holdingu RPG a po následných majetkových transformacích je OKDD od 27. srpna 2007 vlastněna jediným akcionářem - společností New World Resources Transportation B.V. se sídlem v Amsterdamu.[6]

Ke dni 1. května 2010 došlo v Obchodním rejstříku ke změně jména společnosti OKD, Doprava, akciová společnost na Advanced World Transport a.s. Současně došlo ke změně sídla společnosti, které bylo přeneseno do kancelářského a hotelového komplexu Orchard na Hornopolní ulici v Moravské Ostravě,[1] kde už vedení OKDD sídlilo od podzimu 2008.[7]

[editovat] Ovládané společnosti

V rámci fungování pod vlastníkem New World Resources Transportation OKDD zahájila program akvizic společností z logistické branže.

[editovat] Viamont Cargo

V srpnu 2008 firma oznámila, že od společnosti Viamont, odkoupila veškeré aktivity společnosti související s nákladní dopravou a provozováním vleček. Jedná se o činnosti, které byly z mateřského Viamontu vyčleněny do nově založené firmy Viamont Cargo.[8] Převzetí Viamontu Cargo firmou OKD, Doprava mělo být po schválení transakce ÚOHS dokončeno do konce roku 2008.[3] K převodu veškerého jmění firmy Viamon Cargo na mateřskou společnost OKDD došlo k 31. srpnu 2009 a k témuž datu společnost Viamont Cargo zanikla vymazáním z obchodního rejstříku.[9]

[editovat] AWT Belterminal

V roce 2008 společnost ovládla železniční překládkový terminál Belterminal, který se nachází na styku normálního a širokého rozchodu v běloruském Brestu. Terminál leží u hraničního přechodu Brest / Terespol a jedná se o hraniční bod, přes který směřuje většina zboží mezi Běloruskem a státy Evropské unie. OKDD vlastní ve společnosti Belterminal podíl 90 %.[10]

[editovat] AWT Čechofracht

V květnu 2009 společnost oznámila, že kupuje společnost Čechofracht, což je největší logistický operátor v Česku. Pod Čechofracht patří železniční speditér SPEDI-TRANS Praha, silniční nákladní dopravce BlueTrucks a bohumínská společnost VADS, která se zabývá údržbou a pronájmem železničních kotlových vozů.[11] K faktickému začlenění Čechofrachtu do skupiny OKDD došlo k 12. lednu 2010, kdy se jediným akcionářem společnosti stala firma New World Resources Transportation B.V. (tj. matka OKDD).[12] Po rebrandingu OKDD na AWT se od 1. května 2010 změnil název firmy na AWT Čechofracht,[12] dceřiné společnosti změnily své obchodní jména následovně: AWT SPEDI-TRANS,[13] AWT BlueTrucks,[14] AWT VADS.[15]

[editovat] AWT Rekultivace

V dubnu 2009 bylo oznámeno, že v rámci restrukturalizace se OKDD spojí s firmou OKD, Rekultivace (OKDR), zabývající se především obnovou krajiny postižené těžbou uhlí.[16] Původním akcionářem OKDR (do 13. srpna 2008) byla společnost OKD, na přechodnou dobu pak společnost RPG Rekultivace a od 5. října 2009 je jediným akcionářem OKDD.[17] K 1. květnu 2010 se název společnosti změnil na AWT Rekultivace a.s.[18]

Karviná-Doly, jedna z největších stanic na vlečkové síti v Ostravsko-karvinském revíru

[editovat] Provozování dráhy

Společnost provozuje především vlastní rozsáhlou vlečkovou síť na Ostravsku sloužící především k propojení jednotlivých černouhelných dolů v rámci Ostravsko-karvinské a částečně též Podbeskydské uhelné pánve. Mezi tyto vlečky patří mj. Báňská dráha či někdejší Košicko-bohumínská dráha v úseku Louky nad Olší - Bohumín.[4]

část pultu RZZ stanice Zárubek, zhlaví směr Doubrava (horní trať. kol.) a směr Nová huť (dole). V traťové koleji směr Doubrava vidíme reliéf dopravních kolejí stanice Josefova jáma, která je ze Zárubku dálkově řízena.

Vedle vlečkové sítě v rámci Ostravska firma provozuje (nebo provozovala) také několik větších či menších vleček, např. všechny vlečky na dolech a v koksovnách OKD, vlečku elektráren Dětmarovice, Mělník, Hodonín, Poříčí a Tušimice, vlečkový areál v bývalé firmě Poldi Kladno, dále vlečky Precheza Přerov, Fosfa Poštorná, Teplárna Dvůr Králové nad Labem aj.[4]

[editovat] Nákladní železniční doprava

Vlak OKD, Dopravy složený z vozů řady Fals PKP Cargo v čele s dvojicí lokomotiv řady 740

Na základě zákona o dráhách platného od 1. ledna 1995, který umožnil volný vstup všech dopravců na celostátní a regionální dráhy, začala OKDD provozovat také železniční nákladní dopravu na těchto drahách. V současnosti se společnost zabývá především železniční nákladní dopravou po celém území ČR, prostřednictvím dceřiné firmy ŽDD také na Slovensku. Ve spolupráci s dopravci z dalších států pak provozuje nákladní dopravu i do Německa a Polska.

V roce 2007 měl dopravce podíl 2,64 % na výkonech nákladní dopravy všech dopravců na síti SŽDC podle hrubých tunových kilometrů. To znamená druhou pozici na trhu po Českých drahách.[19] Za rok 2009 však již firma vykázala téměř dvojnásobný podíl na trhu - konkrétně 5,18 % - k čemuž přispělo mj. převzetí výkonů zaniklé společnosti VIAMONT Cargo.[20]

Výkony firmy v nákladní dopravě na síti SŽDC[21]
rok tisíc hrtkm podíl hrtkm vlkm podíl vlkm
2006 847 936 2,24 % 643 892 1,53 %
2007 1 036 221 2,64 % 812 823 1,87 %
2008 1 193 080 3,14 % 939 248 2,15 %
2009 1 584 292 5,18 % 1 302 780 3,56 %
2010 1 830 682 5,63 % 1 528 749 4,14 %

[editovat] Vnitrostátní doprava

Základem vnitrostátní dopravy a jeho objemově nejvýznamnější částí je vozba nákladních vlaků na Ostravsku, a to jak po vlastní síti, tak na síti SŽDC. Jedná se především o přepravu uhlí z jednotlivých dolů OKD k příjemcům v okolí, např. OKK Koksovny, Nová huť, Vítkovické železárny, elektrárna Dětmarovice aj.[22]

Mezi relace na delší vzdálenosti patří nebo patřila např. vozba černého uhlí z Ostravska do Přerova, Kladna–Dubí či Kamenných Žehrovic, vozba hnědého uhlí ze Světce–Ledvic do Kladna–Dubí.[23]

[editovat] Mezinárodní doprava

[editovat] Polsko

Jako vůbec první nestátní železniční dopravce odvezla firma nákladní vlak z ČR do Polska. Stalo se tak 29. června 2004, kdy OKD, Doprava odvezla vlak ze stanice Drahotuše přes hraniční přechod Bohumín/Chałupki do stanice Rybnik Towarowy, přičemž dopravcem na polském území byla firma PTKiGK Rybnik.[24] Na česko-polské hranici si AWT předává vlaky také se společnostmi PKP Cargo[24],PTK Holding.[25], CTL Logistic, DB Schenker a Rail Polska.

AWT disponuje vlastními trasami přes státní hranici s dopravci PKP Cargo a CTL Logistic. S případě spolupráce s ostatními dopravci musí požádat o volnou kapacitu z katalogu nabídkových tras provozovatele dráhy.[zdroj?]

[editovat] Slovensko

První vlak OKDD ve směru na Slovensku byl veden 18. října 2004 přes hraniční přechod Lanžhot/Kúty, dopravcem na Slovensku přitom byla firma ŽDD, což byla dceřiná společnost OKDD na Slovensku. Vlaky tohoto dopravce jsou však vedeny také přes přechody Čadca či Horní Lideč,[24] byl však zaznamenán i případ vedení nákladního vlaku přes pohraniční stanici Vrbovce, kde jsou jinak provozovány pouze osobní vlaky.[26] Vlaky AWT jsou na Slovensku vedeny jak pod hlavičkou dceřiné firmy AWT Rail SK,[27] tak přímo na licenci mateřské společnosti AWT.[28]

[editovat] Německo

Ve směru do Německa zahájila OKDD ve spolupráci s německým dopravcem ITL Eisenbahngesellschaft v roce 2005 dopravu uhlí z Mostecka do Kasselu přes hraniční přechod Děčín/Bad Schandau.[24] Přes stejný hraniční přechod AWT ve spolupráci s německým dopravcem RAG Bahn- und Hafenbetriebe v roce 2006 realizovala přepravy pohonných hmot do skladu společnosti Čepro ve Střelicích.[29] Od roku 2007 pak probíhá přeprava koksu v kontejnerech ACTS z Ostravy do Neubergu (přes přechod Česká Kubice/Furth im Wald, dopravcem v Německu je Bayerische CargoBahn), rozšířená v roce 2008 o křídlo do Porúří (přes Bad Schandau, dopravcem v Německu je RBH Logistics, tj. dřívější RAG Bahn- und Hafenbetriebe).[30]

[editovat] Jednotlivé relace

Lokomotiva řady 753.7 čeká v Břeclavi na vlak z Rakouska

[editovat] Sever - Jih

Od 1. ledna 2009 firma převzala na českém území vozbu tranzitních uhelných vlaků z Horního Slezska k rakouským odběratelům. Přeprava probíhá na objednávku spediční společnosti Express Interfracht (součást skupiny ÖBB). Ačkoliv ČD Cargo přešlo do protiútoku a počínaje 1. únorem se jim podařilo převzít většinu přeprav zpět do svých rukou,[31] od září 2011 AWT opět převzala většinu těchto tranzitních vlaků. Jedná se o cca 5 - 11 párů vlaků denně. Ačkoliv AWT disponuje vlastními trasami vlaků Polsko - Česko - Rakousko a naopak, v letošním GVD je většina těchto tranzitů trasována ve volných kapacitách provozovatele dráhy (tzv. nabídkové trasy provozovatele dráhy), jen jeden pár vlaků je v současné době veden ve vlastní trase (Rn 49045 Chałupki - Leoben Donawitz / Vn 49046 Leoben Donawitz - Chałupki).[zdroj?]

Pro tyto tranzitní vlaky je specifikum jejich název, který se vždy skládá z počátečních písmen stanice určení v Rakousku a písmen "KO", například vlak Chałupki - Linz Voest Alpine nese název LIKO (LInz KO), Chałupki - Trimeklam je TRIKO, Chałupki - Leoben Donawitz se označuje jako DOKO, Chałupki - Werndorf je WEKO apod. V jedné relaci se pak může nacházet více spojů (LIKO1, LIKO2, DOKO1, DOKO2 atd.). Vlaky jsou ve většině případů sestaveny z polských nebo rakouských vozů řady Falls. V případě vozů Eas (LIKO2, LIKO3) je nutno zajistit kropení těchto vlaků speciální směsí proti prášení. Kropení se provádí v žst. Bohumín-Vrbice a na zakázku jej provádí ČD Cargo.[zdroj?]

[editovat] Východ - Západ

[editovat] Česko-Slovensko

V této relaci jedí zejména vlak Dětmarovice - Veľká Ida / Veľká Ida - Dětmarovice. Vlak jezdí v kooperaci s ZSSK Cargo.

Nepravidelně také AWT realizuje vlaky Chałupki - Horné Srnie a vlak Chałupki - Rohožník, který je potřeba přistavit do stanice AWT Zárubek k zapěnování vozů.[zdroj?]

Výhled z lokomotivy AWT řady 753.7 na vlaku Dětmarovice - Veľká Ida v žst. Dětmarovice

[editovat] BC Expres

Jedná se o pravidelný vlak spojující ostravský závod BC MCHZ a jeho maďarskou pobočku v městě Kazincbarcika. Dopravcem na tomto vlaku je v Česku i na Slovensku AWT, v maďarsku pak Rail Cargo Hungary (RCH).[zdroj?]

[editovat] Drákula

Přepravu kontejnerů mezi přístavy zajišťuje nákladní expres Drákula. Vlak jezdí denně mezi rumunským Ciumeşti a německým Hamburgem. Lokomotivy a strojvedoucí AWT vlak vedou v úseku Kúty - Bad Schandau. Na slovensku je dopravcem Lokorail, v německu pak ITL Cargo. Nepravidelně pak můžeme potkat NEx Slovensko - Německo - Rotterdam, kde na území ČR je dopravcem AWT.[zdroj?]

Stanoviště strojvedoucího na lokomotivě řady 753.7 AWT.

[editovat] Vnitro relace

Jedná se zejména o relace: Ostrava - Pardubice-Rosice nad Labem (59630/59632); Ostrava - Kladno-Dubí (59640/1), Ostrava - Přerov (59636), Pardubice-Rosice nad Labem - Ostrava (59633/59631), Kladno Dubí - Ostrava (59642/3), Přerov - Ostrava (59637). Mimo tyto pravidelné vlaky samozřejmě další relace podle potřeby (HOLCIM Prachovice, Olomouc, Praha-Malešice, Kamenné Žehrovice a spousta dalších).[zdroj?]

[editovat] Místní výkony

V Čechách i na Moravě se ostatní výkony plánují příslušnými dispečery operativně.

[editovat] Dispečerské výkony

Jako „dispečerky“ pracují lokomotivy obsazené strojvedoucím a vlakvedoucím (1/0), nebo jen strojvedoucím (0/0S) v pravidelných dvanáctihodinových směnách. Veškeré jejich činnosti určuje příslušný vlakový dispečer AWT.

[editovat] Szipki

Pod tímto názvem PKP Cargo do pohraniční přechodové stanice (Chałupki nebo Petrovice u Karviné) přistaví ucelený vlak s uhlím z různých polských dolů (Borynia, Sczcygłowice apod.) určeným pro koksovnu ArcellorMittal Ostrava. Ačkoliv na území ČR (na síti SŽDC) vlak dále vede polská lokomotiva ET22 s polským strojvedoucím, vlak jede v licenci AWT (vlak zavádí dispečerský aparát AWT). Jako příklad uveďme ranní Pn 49231 Chałupki - Ostrava-Bartovice, zpět se polská lokomotiva vrátí jako Lv 79610 Ostrava-Bartovice - Ostrava-Kunčice. V Ostravě-Kunčicích zapřáhne prázdné vozy PKP Cargo přistavené na koksovnu předešlým vlakem a v trase Vn 49230 je odveze zpět do Chałupek.[zdroj?]

[editovat] Intermodální doprava

Společnost se se zabývá také kombinovanou dopravou systému ACTS a přepravu kontejnerů zajišťuje jak po železnici, tak po silnici.[32]

Pozici v oblasti intermodální dopravy firma posílila vybudováním kontejnerového terminálu v Paskově, který je v provozu od roku 2007.[33] Po dokončení výstavby, což je plánováno na rok 2013, by měla překládková kapacita činit 300 kontejnerů denně, skladovat bude možné 1800 kontejnerů. Terminál slouží především pro potřeby automobilky Hyundai v Nošovicích a její dodavatele.[34] V létě 2009 pak začal být terminál Paskov využíván pro překládku kontejnerů, které začal dopravce ČD Cargo vozit z terminálu Mělník.[35]

Od 14. prosince 2008 společnost převzala v úseku Bad Schandau - Mělník vozbu kontejnerových vlaků relace Rotterdam Maasvlakte - Mělník, dopravcem tohoto vlaku v Německu a Nizozemsku je ERS Railways. Došlo tím k prolomení praktického monopolu ČD Carga v přepravách pravidelných kontejnerových vlaků.

[editovat] Osobní železniční doprava

Společnost provozozovala od 13. ledna 1998 pravidelnou osobní dopravu na regionální trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem,[5] od 1. ledna 2010 však osobní provoz na této trati převzala společnost Viamont.[36] Podíl na výkonech dopravců v osobní dopravě na síti SŽDC podle vlakových kilometrů činil v roce 2007 0,12 %.[19] Příležitostně také provozuje osobní dopravu po vlastních vlečkách na Ostravsku.[37]

Motorová lokomotiva 740.618

[editovat] Dispečerský aparát AWT

Dispečink společnosti AWT se pro oblast Moravy nachází na pracovišti Ostrava a pro oblast Čechy se nachází na pracovišti v Ústí nad Labem.

[editovat] Lokomotivní dispečer

Má na starosti organizování přidělení konkrétních lokomotiv do jednotlivých výkonů. Organizuje také přistavování lokomotiv do oprav a prohlídek. Pracoviště je obsazeno v pracovní dny od 6 do 14 hodin a to lokomotivním dispečerem a strojmistrem.

[editovat] Personal pool

Personal pool má na starosti evidenci lokomotivních a vlakových čet a plánování jejich práce. Jednak přiděluje strojvedoucí na dálkové výkony (sever-jih / východ-západ), tak vlakové čety na jednotlivé dispečerské výkony. Pracoviště je obsazeno v pracovní dny od 6 do 14 hodin techniky železniční dopravy.

[editovat] Provozní dispečer - vedoucí směny

Pracuje v nepřetržitém režimu a nachází se pouze na pracovišti Ostrava. Řídí provoz dálkových vlaků sever - jih a východ - západ, eviduje mimořádné události a úrazy na celé síti a v rámci celé železniční sítě ČR řeší mimořádnosti v provozu. V jeho kompetenci je také přístavba prázdných vozů objednaných k nakládce. Je vedoucím směny AWT v České republice.

Ostravský dispečink AWT.

[editovat] Provozní dispečer

Nepřetržitě obsazené pracoviště v Ostravě i v Ústí nad Labem. Provozní dispečer zavádí v programu EVAL (ISOŘ KADR) trasy vlaků, eviduje využití lokomotiv a vlakových (lokomotivních) čet v IS EVAL, odesílá rozbory zavedených vlaků (IS APORT, IS COMPOST). Je zodpovědný za celý průběh jízdy vlaku od jeho zavedení až po projetí trasy vlaku a jeho následnému předání ke schválení technologům a ekonomům AWT prostřednictvím IS EVAL.

Požadavky na trasy vlaků přebírá od vedoucího směny, vlakového dispečera a případně od odpovědných zástupců dceřinných společností (výstavba tratí a koridorů, traťovka apod.).

Vzhledem k neustálému rozšiřování činností provozního dispečera se začíná uvažovat o funkci operátora provozního dispečera, který by měl na starosti zejména zasílání rozborů do IS COMPOST/APORT a také editaci událostí EVAL (ISOŘ) mimo polohu SŽDC (výpravčí stanic na síti AWT nemají možnost vkládat do EVAL informace - události - o příjezdech, odjezdech apod., tuto problematiku zčásti řeší systém GPS, kterým je většina lokomotiv AWT vybavena).

Noční atmosféra ostravského dispečinku AWT.

[editovat] Vlakový dispečer

Nepřetržitě obsazené pracoviště v Ostravě i v Ústí nad Labem. Vlakový dispečer hospodaří s přiděleným počtem dispečerských lokomotiv a organizuje jejich práci. Pro každý konkrétní den je stanoven počet nastupujících „dispečerek“ na směnu. Vlakový dispečer pak rozděluje práci jednotlivým dispečerkám a eviduje jejich činnost. Po provozním dispečerovi požaduje trasy k vlakům, které mají „jeho“ dispečerky realizovat.[zdroj?]

[editovat] Park železničních vozidel

V roce 2008 firma uváděla, že vlastní téměř 160 lokomotiv, především dieselových, a přes tři a půl tisíce železničních nákladních vozů.[32] V roce 2010 celá skupina AWT (nikoli jen samotná firma Advanced World Transport) disponuje parkem téměř 170 lokomotiv a 6000 železničních vozů.[38]

[editovat] Hnací vozidla

Základem lokomotivního parku AWT jsou motorové lokomotivy řady 740 (ex T448.0), který je v majetku AWT několik desítek. Tyto lokomotivy jsou využívány jak pro posun, tak pro traťovou službu, v tom případě zpravidla ve dvojicích spojených dvojčlenným řízením.[39] Pro úsporu nafty jsou v posledních letech některé lokomotivy této řady remotorizovány s použitím motorů Caterpillar 3406 DI-TA s výkonem nastaveným na 369 kW, oproti původním motorům ČKD K 6 S 230 DR o výkonu 880 kW.[40] Zatím má AWT 7 lokomotiv s tímto nižším výkonem, kterou jsou označeny řadou 740.3.[41]

Motorová lokomotiva 770.532

V traťové službě se dále používají motorové lokomotivy řad 770 a 771, přes 30 modernizovaných lokomotiv řady 753.7[23] a 4 řady 752.6, jedna lokomotiva řady 753 je v původním provedení. Pro provoz na menších vlečkách používá AWT také několik kusů menších lokomotiv řad 702, 703, 709, 710 a 720.[39]

Od roku 1998 AWT provozuje také elektrické lokomotivy řady 181 a 130, pocházející od Českých drah.[39]


[editovat] Železniční vozy

Souprava vozů typu LH40

Park železničních nákladních vozů této společnosti je tvořen:[42]

  • samovýsypnými vozy pro přepravu sypkých substrátů (řady Fall, Falls, Fals, Fals–z, Facc, Faccpp, Faccs, Fcc)
  • vozy pro pneumatickou boční vykládku sypkých substrátů (Ua, Nass, LH40)
  • vysokostěnnými vozy (řady Eas, Eas–u, Es)
  • plošinovými vozy (Kbkks, Res, Sps)
  • vozy pro přepravu kontejnerů ACTS (Slps)
  • nádržkovými vozy (Uacs)
  • cisternovými vozy (Zaes)

[editovat] Další aktivity

Vedle výše uvedených aktivit v železniční a intermodální dopravě se tato společnost zabývá silniční dopravou, spedičními službami, opravami silničních a železničních vozidel, stavební činností (především zemní práce a dopravní stavby), těžbou a úpravou uhelných kalů aj.[32]

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. ↑ a b Obchodní rejstřík [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-05-04, [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 47675977. Dostupné online.  
  2. ↑ Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes : European Railway Agency, 2010-05-05, [cit. 2010-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b ČTK. OKD Doprava koupila společnost Viamont Cargo. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-08-07 [cit. 2008-08-15]. Dostupné online.  
  4. ↑ a b c d ŠTEFEK, Petr. Uhelné dráhy v Ostravsko – karvinském revíru [online]. Stránky přátel železnic, 1998, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  5. ↑ a b OKD, DOPRAVA. Obnova tratě Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem [online]. Stránky přátel železnic, 2000, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  6. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  7. ↑ Kanceláře v Orchardu jsou žádané. The Orchard [online]. 2008-09-03 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online.  
  8. ↑ Společnost OKD Doprava koupila Viamont Cargo. Patria Online [online]. 2008-08-07 [cit. 2008-08-11]. Dostupné online.  
  9. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-05-04, [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 27330893. Dostupné online.  
  10. ↑ Martin Petříček. Bakala ovládl běloruský železniční uzel. HN.IHNED.CZ [online]. 2008-12-08 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online.  
  11. ↑ ČTK. Bakala ovládne největší logistickou firmu v Česku. FinančníNoviny.cz [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online.  
  12. ↑ a b Obchodní rejstřík [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-05-04, [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 00001066. Dostupné online.  
  13. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-05-04, [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 25095269. Dostupné online.  
  14. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-05-06, [cit. 2010-05-06]. Kapitola IČ 27397386. Dostupné online.  
  15. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-05-04, [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 47473070. Dostupné online.  
  16. ↑ ČTK. OKD, Rekultivace se spojí s OKD, Doprava, o práci přijde 140 lidí. FinančníNoviny.cz [online]. 2009-04-27 [cit. 2010-03-02]. Dostupné online.  
  17. ↑ Obchodní rejstřík (IČO: 47676175) [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 2010-03-02]. Dostupné online.  
  18. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-05-04, [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 47676175. Dostupné online.  
  19. ↑ a b SŽDC. Výroční zpráva za rok 2007 [online]. SŽDC, 2008, [cit. 2010-05-03]. Kapitola VI. Používání železniční dopravní cesty dopravci, s. 18-19. Dostupné online.  
  20. ↑ SŽDC. Výroční zpráva 2009 - Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola VII. Používání železniční dopravní cesty dopravci, s. 14.  
  21. ↑ Výroční zprávy SŽDC za roky 2006 až 2010
  22. ↑ ŠTEFEK, Petr. Současný provoz nákladních vlaků OKD, Dopravy [online]. Stránky přátel železnic, 2006, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  23. ↑ a b DI GIUSEPPE, Marco; MĚCHURA, Zdeněk. Bývalé lokomotivy Českých drah ve službách OKD, Doprava, a. s. [online]. Stránky přátel železnic, 2004, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  24. ↑ a b c d NOVÁČEK, Libor; SONDERMANN, Detlef. „Crossborder“ nákladní vlaky [online]. K-report, 2005-03-24, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  25. ↑ ŠTEFEK, Petr. Přepravy sádrovce v relaci Kravaře ve Slezsku - Czarnowąsy. Stránky přátel železnic [online]. , srpen 2007 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  26. ↑ TOMANČÁK, Leoš. Malý průlom na „Čachtické trati“. Stránky přátel železnic [online]. , březen 2008 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  27. ↑ Marketing - Dopravcovia: ŽDD [online]. Bratislava : Železnice Slovenskej republiky, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  28. ↑ Marketing - Dopravcovia: OKD [online]. Bratislava : Železnice Slovenskej republiky, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  29. ↑ ZUKAL, Jan; BOHLEN, Dieter. Další přepravy OKD, D přes hraniční přechod Děčín – Bad Schandau [online]. K-report, 2006-06-22, [cit. 2008-07-11]. Dostupné online.  
  30. ↑ SOUKUP, Lukáš. Kombinovaná doprava OKD, D v nových relacích [online]. K-report, 2008-02-19, [cit. 2008-07-12]. Dostupné online.  
  31. ↑ LATTEN, Richard. Spoorwegen 2010. Alkmaar : Uitgeverij de Alk, 2009. ISBN 978-90-6013-494-8. (holandsky) 
  32. ↑ a b c Naše nabídka [online]. Ostrava : OKD, Doprava, [cit. 2008-07-18]. Dostupné online.  
  33. ↑ ČTK. OKD přivedly do nošovické zóny koleje pro Hyundai. Moravskoslezský deník [online]. , 29. květen 2007 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online.  
  34. ↑ syl; vs. Modernizují náš suchozemský přístav. Horník, 4. června 2009, roč. 39, čís. 22, s. 4. Dostupné online.  
  35. ↑ ŠTEFEK, Petr. Přeprava kontejnerů Mělník - Paskov. Stránky přátel železnic [online]. , září 2009 [cit. 2009-01-05]. Dostupné online.  
  36. ↑ SMRČKA, Milan. Lokálku do Vrbna převezme Viamont. K-Report [online]. 2009-12-13 [cit. 2010-01-05]. Dostupné online.  
  37. ↑ VYKA, Miroslav. Oslavy 160 let železnice na Ostravsku. Dopravní web [online]. 2007-09-30 [cit. 2008-07-12]. Dostupné online.  
  38. ↑ JOHÁNEK, Tomáš. Cílem AWT bude letos především konsolidace skupiny. Dopravní noviny [online]. Roč. 2010, čís. 23 [cit. 2010-06-24]. Dostupné online.  
  39. ↑ a b c ŠTEFEK, Petr. Lokomotivy na Báňské dráze. Stránky přátel železnic [online]. 2000 [cit. 2008-07-12]. Dostupné online.  
  40. ↑ BRABENEC, Daniel. Pokračující přestavby lokomotiv 740.3 pro AWT. Stránky přátel železnic [online]. , srpen 2003 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online.  
  41. ↑ BRABENEC, Daniel. Dokončena výroba lokomotivy 740.308. Stránky přátel železnic [online]. , květen 2006 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online.  
  42. ↑ Katalog železničních vozů [online]. Ostrava : OKD, Doprava, [cit. 2008-07-18]. Dostupné online.  

[editovat] Literatura

  • Grof, Leopold: Kročeje ostravskou železniční historií. České dráhy, Ostrava, 1994
  • OKD, Doprava - 50 let společnosti. OKD, Doprava, Ostrava, 2002

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Advanced World Transport
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Advanced_World_Transport&oldid=8433220“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích