Adrenergní receptor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jednotlivé typy adrenergních receptorů; vyznačeny jsou způsoby, jimiž je signál z těchto receptorů převáděn dovnitř buňky

Adrenergní receptor čili adrenoreceptor nebo je označení pro skupinu receptorů spřažených s G-proteinem, na které se vážou katecholaminy, např. noradrenalin, adrenalin a dopamin.[1]

Klasifikace

Všechny adrenergní receptory se běžně dělí na alfa-adrenoreceptory a beta-adrenoreceptory. Receptory skupiny alfa jsou citlivější k adrenalinu než izoproterenolu, beta-adrenoreceptory reagují přesně naopak. V těle se v typické případě váže noradrenalin spíše na alfa-adrenoreceptory, zatímco adrenalin na adrenoreceptory skupiny beta; existuje však mnoho výjimek.[2] Podrobněji se rozlišují ještě α1 a α2 adrenoreceptory, stejně tak β1, β2 a β3 adrenoreceptory; každý se specifickou funkcí.[3]

Funkce

Funkce adrenergních receptorů jsou velmi různé a liší se podle konkrétního typu adrenergního receptoru.

Reference

  1. Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
  2. a b c MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
  3. a b c d SILBERNAGL, Stefan; DESPOPOULOS, Agamemnon. Atlas fyziologie člověka. 6. vyd. [s.l.]: Grada ISBN 80-247-0630-X.