Adolf Schwarzenberg (1551)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podobizna Adolfa Schwarzenberga, autor: Dominicus Custos
Motiv turecké hlavy, který získal Adolf Schwarzenberg, na klice vrat zámku Hluboká

Adolf hrabě Schwarzenberg (155129. července 1600) byl příslušníkem šlechtického rodu Schwarzenbergů a císařský polní maršálek.

Působil nejprve v bavorských vojenských službách, později bojoval ve španělském vojsku vévody z Alby. V roce 1594 přešel do služeb císařských, válčil v Uhrách a jeho nejslavnějším činem bylo dobytí pevnosti Rábu (1598). Toto vítězství nad Turky slavila celá křesťanská Evropa. Císař Rudolf II. Adolfa vyznamenal, povýšil jej v roce 1599 do stavu říšských hrabat a do rodového erbu přidal havrana stojícího na turecké hlavě.

Adolf se i dále účastnil osvobozování Uher. Při dobývání Budína došlo v jeho vojsku ke vzpouře. Žoldnéři, kteří trpěli nedostatkem potravin a žoldu, se chtěli vzdát Turkům. Adolf se postavil radikálně proti, ale byl zasažen kulí přímo do hlavy. Pohřeb se konal ve Vídni, byl velmi okázalý a císař dal dokonce Adolfovi postavit pomník.

Jeho jediným synem byl Adam.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf von Schwarzenberg ve Wikimedia Commons