Admiral Scheer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlajka
Jméno podleReinhard Scheer
Zahájení stavby25. června 1931
Spuštěna na vodu1. dubna 1933
Uvedena do služby12. listopadu 1934
OsudPotopena pumami 9.10. dubna 1945
Takticko-technická data
Výtlak12 100 t (standard)
16 200 t (plný)
Délka186 m
Šířka21,65 m
Ponor7,34 m
Pohon8 vznětových motorů MAN, pohánějících 2 lodní šrouby
52 050 k
Rychlost28,5 uzlu (53 km/h)
Dosah8 900 námořních mil při 20 uzlech (16 500 km při 37 km/h) 19 000 námořních mil při 10 uzlech (35 000 km při 18,5 km/h)
Posádka1 150 námořníků
Pancířdělové věže: 160 mm
boky: 80 mm
paluba: 40 mm
Výzbroj6 děl ráže 280 mm
(po třech ve dvou věžích)
8 × 150 mm
6x 105 mm
8x 37 mm PL
10x 20 mm PL
8x torpédomet ráže 533 mm
Letadla2 x Arado Ar 196, 1 katapult

Admiral Scheer byl druhý těžký křižník třídy Deutschland, který sloužil v německé Kriegsmarine. Jméno nesl po admirálovi Reinhardu Scheerovi. Měl dvě sesterské lodě – Deutschland a Admiral Graf Spee. V době stavby byla loď považována za bitevní, při porovnaní s bitevními loděmi jiných loďstev lodě dostaly přezdívku kapesní bitevní loď. Pod tímto "kódovým" označením je tato třída vedená v anglosaských zemích dodnes. V klasifikaci lodí platné před druhou světovou válkou je zařazována mezi těžké křižníky.

Stavba

Kýl lodě byl položený 25. června1931 v loděnicích Kriegsmarinewerft ve Wilhelmshavenu. Spuštění na vodu se dočkala 1. dubna 1933, a Kriegsmarine si jí převzala 12. listopadu 1934.

Konstrukce

Admiral Scheer z identifikační knihy US Navy

Loď pohánělo osm dvoudobých dvojčinných vznětových motorů MAN M9Zu 42/58, které přes dvě převodovky Vulcan poháněly dvojici lodních vrtulí. Dokázaly plavidlu dát maximální rychlost 28,5 uzlu. Oproti lodi Deutschland měla zesílené pancéřování, odlišnou protiletadlovou výzbroj a rozmanitější výstroj. Hlavními rozdíly oproti Deutschland byl tvar velitelské věže a tvar můstku, větší výtlak, a pancéřování.

Pancéřování: Boční pás, chránící kotelnu, strojovnu, sklady munice a ostatní důležité části měl sílu 100 mm. Tento pás se mírně překrýval s protitorpédovými oddíly. Na přídi měl sílu od 30 do 60 mm, na zádi 18-60 mm. Podhladinová část byla chráněná ještě 45 mm přepážkou (dvojité dno). Paluba dosahovala síly do 80 mm. Věže hlavní ráže měly pancéřování o tloušťce 125 mm, barbety a velitelská věž až 150 mm.

Výzbroj

Hlavní výzbroj se skládala z 6 děl ráže 280 mm ve dvou trojhlavňových věžích Derh C/28, s dostřelem 36 475 m. Pomocnou výzbroj tvořilo osm děl ráže 150 mm uložených v jednohlavňových věžích typu MPL, s dostřelem 23 000 m, a oproti první jednotce Deutschlandu i šest děl ráže 105 mm ve třech dvoudělových věžích. Proti letadlům bylo namontováno šest 88 mm kanónů ve dvouhlavňových věžích Dopp LC/31, osm 37 mm a deset kanónů ráže 20mm;do roku 1945 až 30 20mm kanónů. Osm torpédometů ráže 533 mm v zadní části lodě po dvou čtyřhlavňových kompletech. Loď měla od počátku namontovaný katapult. Použitá letadla byly 2 kusy Arado Ar 196. Na lodi byl i radar, pravděpodobně FuMO 27.

Jednotka se v roce 1940 podrobila přestavbě, při které byla příď změněna na atlantický typ, a přestavěná velitelská věž.

Služba

Mapa trasy lodi Admiral Scheer během operace Wunderland

Od 12. listopadu 1934 Admiral Scheer zkušebními plavbami a nácvikem strávil několik měsíců v Baltském a Severním moři, spolu s jednotkou Deutschland podnikl v roce 1936 plavbu okolo Britských ostrovů. Od roku 1936 do roku 1938 byl součástí lodí, které blokovaly republikánské Španělsko.

Pravděpodobně první bojem ztracené letadlo RAF bylo sestřeleno právě Admirálem Sheerem v loděnicích ve Wilhelmshavenu.

V rámci německé křižníkové války byl Scheer převelen v roce 1941 do Indického oceánu, kde potopil čtyři obchodní lodě. Následně ho začal pronásledovat křižník Glasgow a letadlová loď Hermes společně se šesti torpédoborci, Scheer ale opět unikl. V roce 1944 podporoval Scheer svými děly ustupující německá vojska v Pobaltí. V noci z 9. na 10. dubna 1945 se Admiral Scheer po náletech převrátil a potopil v přístavu Kiel.

Externí odkazy