Administrativní členění Čínské lidové republiky
Administrativní členění Čínské lidové republiky zahrnuje následkem velké rozlohy země a vysokého počtu obyvatel několik úrovní.
Na první a zároveň nejvyšší, tzv. provinční úrovni, se země dělí na 33 celků (nepočítaje v to Tchaj-wan). Jedná se o 22 provincií (省; shěng), 5 autonomních oblastí (自治区; zìzhìqū), 4 přímo spravovaná města (直辖市; zhíxiáshì) a 2 zvláštní správní oblasti (特别行政区; tèbiéxíngzhèngqū) (případně ještě nárokovanou oblast, kterou je zmíněný Tchaj-wan).
Na druhé úrovni administrativního dělení se nachází prefektury, kterých je 333. Na úrovni třetí se nachází okresy (2858), na čtvrté úrovni obce (40 858) a na páté úrovni vesnice.
Obsah |
[editovat] Provinční úroveň
Na nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož provincie Tchaj-wan je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou:
- 22 provincií (čínsky: český přepis šeng, pchin-jin shěng, znaky 省)
- 5 autonomních oblastí (c’-č’-čchü, zìzhìqū, 自治区)
- 4 přímo spravovaná města (č’-sia-š’, zhíxiáshì, 直辖市)
- 2 zvláštní správní oblasti (tche-pie-sing-čeng-čchü, tèbiéxíngzhèngqū, 特别行政区)
[editovat] Seznam celků na provinční úrovni
| Název oblasti | Mapa | Zjednodušené znaky | Tradiční znaky | Pinyin |
|---|---|---|---|---|
| Kuang-si |  |
广西 | 廣西 | Guǎngxī |
| Ning-sia |  |
宁夏 | 寧夏 | Níngxià |
| Sin-ťiang |  |
新疆 | 新疆 | Xīnjiāng |
| Tibetská autonomní oblast |  |
西藏 | 西藏 | Xīzàng |
| Vnitřní Mongolsko |  |
内蒙古 | 内蒙古 | Nèi Měnggǔ |
| Název oblasti | Mapa | Zjednodušené znaky | Tradiční znaky | Pinyin |
|---|---|---|---|---|
| An-chuej |  |
安徽 | 安徽 | Ānhuī |
| Če-ťiang |  |
浙江 | 浙江 | Zhèjiāng |
| Čching-chaj |  |
青海 | 青海 | Qīnghǎi |
| Fu-ťien |  |
福建 | 福建 | Fújiàn |
| Chaj-nan |  |
海南 | 海南 | Hǎinán |
| Che-pej |  |
河北 | 河北 | Héběi |
| Che-nan |  |
河南 | 河南 | Hénán |
| Chej-lung-ťiang |  |
黑龙江 | 黑龍江 | Hēilóngjiāng |
| Chu-nan |  |
湖南 | 湖南 | Húnán |
| Chu-pej |  |
湖北 | 湖北 | Húběi |
| Jün-nan |  |
云南 | 雲南 | Yúnnán |
| Kan-su |  |
甘肃 | 甘肅 | Gānsù |
| Kuang-tung |  |
广东 | 廣東 | Guǎngdōng |
| Kuej-čou |  |
贵州 | 貴州 | Guìzhōu |
| Liao-ning |  |
辽宁 | 遼寧 | Liáoníng |
| S'-čchuan |  |
四川 | 四川 | Sìchuān |
| Šan-tung |  |
山东 | 山東 | Shāndōng |
| Šan-si |  |
山西 | 山西 | Shānxī |
| Šen-si |  |
陕西 | 陝西 | Shǎnxī |
| Ťiang-si |  |
江西 | 江西 | Jiāngxī |
| Ťiang-su |  |
江苏 | 江蘇省 | Jiāngsū |
| Ťi-lin |  |
吉林 | 吉林 | Jílín |
| Název oblasti | Mapa | Zjednodušené znaky | Tradiční znaky | Pinyin |
|---|---|---|---|---|
| Peking |  |
北京 | 北京 | Běijīng |
| Čchung-čching |  |
重庆 | 重慶 | Chóngqìng |
| Šanghaj |  |
上海 | 上海 | Shànghǎi |
| Tchien-ťin |  |
天津 | 天津 | Tiānjīn |
| Název oblasti | Mapa | Zjednodušené znaky | Tradiční znaky | Pinyin |
|---|---|---|---|---|
| Hongkong |  |
香港 | 香港 | Xiānggǎng |
| Macao |  |
澳门 | 澳門 | Àomén |
[editovat] Prefekturní úroveň
Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.
Celkem bylo v Čínské lidové republice k 31. prosinci 2005 333 správních celků druhé úrovně:
- 283 městských prefektur (čínsky: český přepis ti-ťi-š’, pchin-jin dìjíshì, znaky 地级市), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy jüanů a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP.[1]
- 30 autonomních prefektur (c’-č’-čou, zīzhìzhōu, 自治州) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami.
- 17 prefektur (ti-čchü, dìqū, 地区), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury.
- 3 ajmagy (meng, méng, 盟) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.
[editovat] Okresní úroveň
Na třetí úrovni existovalo k 31. prosinci 2005 2862 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům:
- 1464 okresů (čínsky: český přepis sien, pchin-jin xiàn, znaky 县) – nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do období válčících států. Sestává se sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi.
- 852 městských obvodů (š’-sia-čchü, shìxiáqū, 市辖区; nebo prostě obvodů – čchü, qū, 区) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení.
- 374 městských okresů (sien-ťi-š’, xiànjíshì, 县级市) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny v 90. letech 20. století.
- 117 autonomních okresů (c’-č’-sien, zìzhìxiàn, 自治县) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami.
- 49 korouhví (čchi, qí, 旗) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též osm korouhví říše Čching).
- 3 autonomní korouhve (c’-č’-čchi, zìzhìqí, 自治旗) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované.
- 1 lesní obvod (lin-čchü, línqū, 林区) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej.
- 2 zvláštní obvody (tche-čchü, tèqū, 特区) jsou zvláštní celky na okresní úrovni v provincii Kuej-čou a Tibetské autonomní oblasti.
[editovat] Mezi úrovněmi
Suprovinční města (čínsky: český přepis fu-šeng-ťi-čcheng-š’, pchin-jin fùshěngjíchéngshì, znaky 副省级城市) je 15 (k 31. prosinci 2005) městských prefektur zahrnujících velká města. Stojí výše než celky na prefekturní úrovni. Jejich úřady mají vyšší pravomoci než úřady běžných městských prefektur, nicméně stojí níže než provincie, nebo přímo řízená města.
Jediná subprovinční autonomní prefektura (fu-šeng-ťi-c’-č’-čou, fùshěngjízìzhìzhōu, 副省级自治州) leží na severozápadě Sin-ťiangu. Skládá se ze 12 celků – 2 prefektur, 7 okresů, 2 městských okresů a 1 autonomního okresu.
Zvláštní status mají podprovinční nové obvody (fu-šeng-ťi-čcheng-š’ sin-sia-čchü, fùshěngjíchéngshì xiáxīnqū, 副省级城市辖新区; nebo nový obvod, sia-čchü, xīnqū, 新区). Existují po jednom v Šanghaji, Ťiencinu (od roku 2009) a Čchung-čchingu (od roku 2010). Vznikly reorganizací městských obvodů ve zvláštní ekonomické zóny, přičemž získaly pravomoci subprovinčních měst.
Městské podprefektury (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì, 副地级市) jsou městské okresy s rozšířenými pravomocemi a zpravidla přímo podřízené provinční vládě.
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Administrative divisions of the People's Republic of China na anglické Wikipedii.
- ↑ China’s political system: VI. The Local Administrative System [online]. China Internet Information Center, [cit. 2011-09-22]. Kapitola 3. Governments of prefectural-level cities. Dostupné online. (anglicky)
[editovat] Externí odkazy
- (anglicky) Statistiky administrativních jednotek
