Adam Slavata
| Adam Slavata z Chlumu a Košumberka | |
|---|---|
| Erb Slavatů Erb Slavatů | |
| Hejtman německých lén | |
| Ve funkci: 1594 – 1601 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Rada komorního a dvorského soudu | |
| Královský rada | |
| Narození | 1546 |
| Úmrtí | 1616 (ve věku 69–70 let) Kutná Hora  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Kutná Hora |
| Choť | 1. Dorota z Kurcpachu 2. Sibylla z Mansfeldu |
| Rodiče | Diviš Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka Eliška z Hradce |
| Děti | Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka |
| Příbuzní | Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka a Adam Pavel Slavata (vnoučata) |
| Sídlo | Čestin Kostel, nyní Čestín |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adam Slavata z Chlumu (1546 – 27. únor[1] nebo 29. březen 1616,[2] Kutná Hora[3]) byl český šlechtic z rodu Slavatů, člen jednoty bratrské a otec Viléma Slavaty.
Život
Adam Slavata se narodil roku 1546 jako jedno z mnoha dětí Diviše Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka a jeho manželky Elišky z Hradce (dcera Adama I. z Hradce).[2] Po smrti Diviše Slavaty roku 1575 si Adam s bratry Jindřichem, Albrechtem a Zachariášem dědictví po otci rozdělili, přičemž Adam získal Čestin Kostel (nynější Čestín nedaleko Zbraslavic) a Chlum.[1]
Adam si za své sídlo zvolil Čestin Kostel, kde nechal v letech 1580 - 1582 tamější tvrz přestavět na renesanční zámek.[1] Roku 1585 jej již v dokončeném zámku navštívil Vilém z Rožmberka.[3] Adam býval radou komorního a dvorského soudu, královským radou a v letech 1594 – 1601 hejtmanem německých lén.[4]
Adam Slavata vedl nákladný život a kvůli dluhům byl nucen svůj majetek zastavovat a rozprodávat. Roku 1578 prodal vesnice u Ledče, roku 1579 svůj majetek v Dědicích, dále Cerhenky, roku 1588 vesnice u Chlumu a roku 1601 nadobro prodal i samotný Čestín se dvorem, příslušenstvím a osmi vesnicemi Karlu Mazancovi z Frymburka.[3] Roku 1603 prodal vesnice u Zruče, roku 1608 pak byl z nouze nucen zastavit i své stříbrné věci. Zůstal mu jen skromný statek Rašovice.[4]
Zemřel chudý v Kutné Hoře[3] ve věku 74 let a byl pohřben v kutnohorském chrámu sv. Barbory v kapli za velkým oltářem.[1]
Potomci
Adam Slavata byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil 5. února 1570 s Dorotou z Kurcpachu, podruhé roku 1587 s hraběnkou Sibyllou z Mansfeldu.
1. manželka Dorota z Kurcpachu (+1586):
- Michal (+1636) ∞ Anna Šliková
- Jáchym (+1630) ∞
- 1/ Marie z Valdštejna (+ před 1623)
- 2/ Anna Zuzana z Rappachu
- Diviš
- Vilém (1572–1652) ∞ 1602 Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633)
- Alžběta "Eliška" (1573–1605) ∞ 1591 Jan Jetřich ze Žerotína (1555–1599)
2. manželka Sibylla z Mansfeldu (1560–1629):
Reference
- ↑ a b c d Čáslavsko – Chlum – Slavatové – pražská defenestrace, aneb co má Čáslavsko společné s pražskou defenestrací [online]. Čáslavsko.net, 5. 8. 2007 [cit. 2013-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Rodokmen Slavatů [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2013-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Čestín [online]. medvedito.wz.cz [cit. 2013-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Ottův slovník naučný: Slavatové z Chlumu a Košumberka [online]. leccos.com [cit. 2013-08-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
Autor Adam Slavata ve Wikizdrojích
