Adam Bohorič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adam Bohorič
Narození 1520
Brestanica
Úmrtí 20. listopadu 1598
Alsasko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Bohorič (1520[1], Brestanica[2]20. listopadu 1598, území současného Německo[3]) byl slovinský protestant a jazykovědec, jenž byl tvůrcem spřežkového pravopisu zvaného bohoričica.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Ve Vídni získal v roce 1547 titul bakaláře, poté následovala studia na Univerzitě ve Wittenbergu, kde byl jedním z jeho učitelů i Philipp Melanchthon.[2] V letech 1551 až 1563 působil na vlastní škole v Kršku, v letech 1566 až 1582 a 1595 až 1598 byl správcem stavovské školy v Lublani, kde zavedl místní slovanský jazyk jako jazyk vyučovací.[2][4][5]

Již kolem roku 1580 vydal do současnosti nezachované dílo Elementale Labacense cum Nomenclatura trium linguarum, Latinae, Germanicae et Sclavonicae, jež bylo v zásadě latinsko-německo-slovanským slovníkem.[2][6] Jeho stěžejním dílem však byla Arcticae horulae succisivae de latinocarniolana literatura (česky Volné zimní hodiny latinsko-kraňské gramatiky; zkráceně též jen Arcticae horulae) vydaná ve Wittenbergu ve stejném roce jako Dalmatinův překlad Bible (1584).[2][7] Bohorič v latinsky vydané gramatice slovinštiny Arcticae horulae chválil místní lidový jazyk jako člena velké rodiny slovanských jazyků.[1] Bohorič v díle také vyjádřil, že místní Slované jsou potomky Venetů a Vandalů. K této konstrukci dospěl z tehdy užívaného německého označení pro Slovince – Winde. Zatímco spojení s ilyrským kmenem Venetů bylo správné, vazba na Vandaly se později ukázala jako chybná.[8] Do současnosti se zachovaly části dalšího díla – Otrozhia tabla.[2]

Jen omezené množství literatury z období slovinské reformace přežilo následnou protireformaci. V Římě se podařilo získat výjimku pro Dalmatinův překlad Bible a Bohoričova gramatika se dočkala nového vydání v letech 1715 a 1758.[9]

Bohorič také stanovil přesnější a systematičtější spřežkový pravopis – tzv. bohoročici, jež se používala až do čtyřicátých let 19. století.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HLADKÝ, Ladislav. Slovinsko: stručná historie států. Praha : Libri, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7277-463-0. S. 33.  
  2. a b c d e f AHAČIČ, Kozma. The Treatment of 'Nomen' in the First Slovenian Grammar (Bohorič 1584) [pdf]. 2008-07-09, [cit. 2010-12-16]. S. 276 (2). Dostupné online. (anglicky) 
  3. MMC RTV SLO. Poslovil se je prvi slovničar Adam Bohorič. RTV SLO [online]. 2010-11-20 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  4. ZAVIAČIČOVÁ, Andrea. Charakteristika a specifika slovinských státních svátků. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 56 s. Dostupné online. S. 37.  
  5. Protestantska stanovska šola (1563-1598) [online]. 2006, [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (slovinsky) 
  6. Contemporaries [online]. 2008, [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ZWOLIŃSKI, Przemysław. Trije neznani primerki Bohoričeve slovnice iz leta 1584. Překlad OROŽEN, Martina. 1000 let besed [pdf]. 1966, roč. 11, čís. 4 [cit. 2010-12-16], s. 1. Dostupné online.  (slovinsky) 
  8. LISJAK GABRIJELČIČ, Luka. The dissolution of the Slavic identity of the Slovenes in the 1980s. The case of the Venetic theory [pdf]. Budapešť: Central European University, 2008, [cit. 2010-12-16]. S. 20-21. Dostupné online. (anglicky) 
  9. CEFERIN, Aleksandra. Slovenian lands in 16th century: Humanism, reformation, uprisings, wars and plagues [online]. 2007-04-28, [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. PALLASOVÁ, Eva. Role ortografického systému při standardizaci národního jazyka. In Simpozij Obdobja 20: Slovenski knjižni jezik - aktualna vprašanja in zgodovinske izkušnje. Ljubljana : Center za slovenščino kot drugi/tuji jezik, 2001. Dostupné online. S. 7.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (latinsky) BOHORIČ, Adam. Arcticae horulae succisivae, de Latino Carniolana literatura, ad Latinae linguae analogiam accommodata, unde Moshoviticae, Rutenicae, Polonicae, Boëmicae & Lusaticae lingvae, cum Dalmatica & Croatica cognatio, facile deprehenditur [pdf]. Wittenberg: Haeredes Iohan. Cratonis, 1580, [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (latina)