Adalbero z Laonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Adalbero z Laonu (též Adalberon či Ascelin, zemřel 19. července 1030 nebo 1031) byl francouzský biskup, politik a básník. Jeho otcem byl Reginar z Bastogne, strýcem arcibiskup Adalbero z Remeše. Adalbero studoval v Remeši, poté byl kanovníkem v Metách a biskupem Laonu se stal roku 997. Kronikář Richer z Remeše informuje o obviněních z cizoložství, jehož se Adalbero měl dopustit s královnou Emou. Vina nebyla prokázána, Emin syn Ludvík V. Francouzský však roku 981 Adalbera sesadil. Adalbero byl později i vězněn, poté se však na svůj stolec mohl vrátit. Významná díla zahrnují satirický dialog věnovaný králi Robertovi II., v němž Adalbero kritizuje tehdejší clunyjskou reformu i představu, že by neurozený člověk mohl zastávat vyšší duchovní funkce. V jiné básni Adalbero přináší jednu z prvních formulací učení o třech stavech, když společnost dělí na „oratores, bellatores, laboratores,“ tedy „modlitebníky (klérus), válečníky (nobilitu a rytířstvo), pracující (neurozený lid)“.