AdBlue
AdBlue (registrovaná obchodní známka VDA) je v Evropě a zemích přejímajících evropské emisní limity používaný obchodní název kapalného aditiva, využívaného technologií selektivní katalytické redukce, která se užívá při úpravě výfukových plynů vznětových motorů na úroveň emisních limitů Euro 4 a vyšších. Jedná se o chemicky vysoce čistý vodní roztok močoviny.[1] Její přesné složení (32,5% močoviny, 67,5% vody = AUS 32 - Aqueous Urea Solution) umožňuje stanovit bod počátku krystalizace na -11 °C a je specifikováno v normě DIN 70070.[2]
V Americe je s počátkem platnosti emisních limitů EPA / CARB 2010 používán adekvátní produkt pod názvem DEF (Diesel Exhaust Fluid).
AdBlue je vstřikováno před katalyzátor výfukových plynů, kde se močovina nejprve co nejrovnoměrněji mísí s výfukovými plyny, rozkládá se vlivem tepla za přítomnosti obsažené vody na amoniak (NH3) a oxid uhličitý (CO2).[3] Amoniak dále na povrchu katalyzátoru (za podmínky přítomnosti chemického katalyzátoru na stěnách buněk tělesa katalyzátoru vytvořených pro maximální reakční plochu) reaguje s oxidy dusíku (NOX), které vznikají při spalování nafty. Z výfuku pak místo většiny NOX odchází neškodná vodní pára a dusík.
Spotřeba AdBlue přibližně 3 až 7 % spotřebovaného paliva[4] , přičemž vyšší spotřeba se dá většinou předpokládat u přísnějších emisních limitů.
Podmínkou uvedené reakce je dostatečná teplota výfukových plynů a vlastního katalyzátoru. Proto je výfukový systém většinou vybaven čidly teploty na vstupu (někdy i výstupu) z katalyzátoru. Množství AdBlue je dávkováno až po dosažení potřebné teploty reaktoru v množství závislém na signálu tzv. NOx senzoru umístěného před, za, nebo na obou místech katalyzátoru podle použitého řízení systému aby nedocházelo ke vzniku páchnoucích sloučenin čpavku, krystalizaci nadbytečné močoviny na výstupu z výfuku nebo překročení legislativního limitu NOx při aplikaci malé dávky.
