Absorbance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Absorbance je veličina používaná ve fotometrii a spektrofotometrii. Udává, jak mnoho světla bylo pohlceno měřeným vzorkem. V literatuře se vyskytuje i termín extinkce E. Absorbance je bezrozměrná veličina.

Absorbanci lze definovat na základě transmitance jako

A = -log T

kde

  • A je absorbance,
  • T je transmitance téhož vzorku za stejných podmínek.

Z definice transmitance vyplývají pro absorbanci vztahy

A = -\log T = -\log\frac{I}{I_0} = \log\frac{I_0}{I}

A = \epsilon.l.c\,\!


Poslední vztah se označuje jako Lambertův-Beerův zákon (podle Johanna Lamberta). Praktickou výhodou jeho užití je, že absorbance je přímo úměrná koncentraci absorbující látky.

Z výše uvedených rovnic plyne, že nulovou absorbanci bude mít vzorek, který nepohltí žádné světlo, absorbance 1 znamená, že vzorkem prošla právě jedna desetina světla, při absorbanci 2 právě jedna setina vstupujícího světla atd. Záporná absorbance by znamenala, že vzorkem prochází více světla než slepým vzorkem, zpravidla v důsledku hrubé chyby nebo nesprávného uspořádání pokusu.