Absolutně spojitá funkce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Absolutní spojitost funkce je pojem matematické analýzy, který dále zesiluje stejnoměrnou spojitost. Na rozdíl od ní se ale neomezuje na jeden dostatečně malý interval a velikost jeho obrazu, nýbrž klade nároky i na systémy (malých) intervalů.
Obsah |
[editovat] Definice
Funkci
označíme jako absolutně spojitou na intervalu
, jestliže k libovolnému
existuje takové
, že pro každý systém intervalů
, pro který je
, a
platí
.
Prostor všech absolutních funkcí na intervalu
značíme 
[editovat] Příklady
- Spojitost neimplikuje absolutní spojitost - Cantorova funkce je spojitá, ale není absolutně spojitá.
- Stejnoměrná spojitost neimplikuje absolutní spojitost - Cantorova funkce je stejnoměrně spojitá, ale není absolutně spojitá.
je absolutně spojitá.
[editovat] Ekvivalentní definice
je absolutně spojitá na
právě tehdy, když
je rozdílem dvou neklesajících spojitých funkcí
taková, že 
taková, že 
[editovat] Vlastnosti
- Součet a rozdíl dvou absolutně spojitých funkcí je také absolutně spojitý.
- Každá absolutně spojitá funkce je stejnoměrně spojitá a tedy spojitá.
- Každá lipschitzovská funkce je absolutně spojitá
- Absolutně spojitá funkce f má derivaci skoro všude a platí:

- pokud
a
, pak
je absolutně spojitá na 
je absolutně spojitá.
je rozdílem dvou neklesajících
taková, že 
taková, že 

, pak
je absolutně spojitá na