Ablativ

Ablativ je označení pro mluvnický pád, který se objevuje v některých jazycích, např. arménštině, latině, sanskrtu, turečtině a ugrofinských jazycích.

Ablativ v latině

V latině ablativ spojuje funkci indoevropského ablativu (který označuje směr „odkud“), instrumentálu („čím“) a lokativu („v“). Z těchto původních významů vzniklo několik dalších – důvodu („proč“), časového ablativu („v době“) a ablativ absolutní. Klasické gramatiky rozlišují:

ablativus instrumentalis – prostředek (jak? čím?)
ablativus modi – způsob (jak? kterým způsobem?)
ablativus sociativus – společenství (s kým? jako součást čeho?)
ablativus mensurae – míra (o kolik větší, menší atd.?)
ablativus limitationis – omezení (v jakém rozsahu?)
ablativus originis – původ (ze které rodiny?)
ablativus separativus – výchozí bod a odloučení (z čeho? odkud?)
ablativus auctoris – logický podmět pasivu (kým?)
ablativus comparationis – srovnání (jako kdo/co?)
téma (o čem)
ablativus locativus – místo (odkud?)
ablativus temporalis – čas (kdy?)
ablativus qualitatis – jakost (z čeho? jaký?)
ablativus causae – důvod (proč?)

Ablativ ve finštině

Ve finštině je jedním z pádů vyjadřujících spojitost s místem, „z povrchu pryč“ (např. pöytä → pöydältä – stůl → ze stolu). Jeho použití je ale širší, pojí se s ním například některá slovesa. Může tak třeba i vyjadřovat „od někoho“ nebo „o něčem“.