Abcházská autonomní sovětská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Abcházská autonomní sovětská socialistická republika
 Abcházská sovětská socialistická republika 1931–1992 Abcházie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
hlavní město:
rozloha:
8 600 km²
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Abcházská sovětská socialistická republika Abcházská sovětská socialistická republika
Nástupnické:
Abcházie Abcházie

Abcházská autonomní sovětská socialistická republika (Abcházská ASSR) (rusky: Абхазкая Aвтономная Советская Социалистическая Республика; abcházsky: Аҧснытәи Автономтә Советтә Социалисттә Республика; gruzínsky: აფხაზეთის ავტონომიური საბჭოთა სოციალისტური რესპუბლიკა (abchazetis avtonomiuri sabčoti socialisturi respublika)) byla autonomní republika, která byla zřízena v rámci Gruzínské SSR, která byla součástí Sovětského svazu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Abcházská ASSR vznikla v roce 1931 degradací svazové republiky Abcházské SSR na autonomní republiku podřízenou gruzínské jurisdikci. Abchazové, původní obyvatelé Abcházie, byli však pod nadvládou gruzínských bolševiků vystaveni tvrdé gruzifikaci a na jejich území se začali v rámci politiky řízené imigrace stěhovat Gruzínci, což vedlo k častým národnostním třenicím a Abchazové navíc začali ztrácet vliv na politiku v zemi, která prakticky přešla do gruzínských rukou. Během Velké vlastenecké války se Abchazové proti poměrům v Abchazské ASSR začali bouřit, ale jejich snaha o změnu poměrů vedla k velkým represím, zákazu používání abcházštiny na veřejnosti a dokonce i k zavření abcházských škol. Dokonce i abcházské písmo bylo proti vůli Abchazů upraveno podle gruzínštiny. Tato situace však pouze vedla k nenávisti Abchazů vůči Gruzíncům. Po smrti Stalina se sice situace výrazně zlepšila a abcházské školy byly znovu otevřené, přesto se v letech 1957, 1967 a 1978 abcházská politická reprezentace pokusila sepsáním žádosti o přechod Abcházské ASSR z gruzínské jurisdikce pod ruskou. Při posledním pokusu v roce 1978 žádost přepracovali a požadovali navrácení statutu svazové republiky, čímž by se Abcházie odtrhla od Gruzie. Abcházská veřejnost ten rok podpořila své vedení mohutnými protesty proti gruzínské nadvládě, takže situaci musel řešit moskevský Ústřední výbor KSSS. Ten zajistil ústupky vůči abcházskému obyvatelstvu a velké dotace na podporu místního školství a kultury. Jenže napětí mezi oběma národy bylo již natolik velké, že ani to nedokázalo národnostní spory vyřešit. Navíc v 80. letech začaly sílit nacionalistické cítění veškerého obyvatelstva v Sovětském svazu. V roce 1989 vypukly nepokoje v Suchumi, které o tři roky později přerostly v ozbrojený Gruzínsko-abcházský konflikt. Ten se naplno rozhořel dne 23. července 1992, kdy Abcházie pod vedením Vladislava Ardzinby vyhlásila nezávislost na Gruzii.

Seznam představitelů Abcházské ASSR[editovat | editovat zdroj]

První tajemník komunistické strany v Abcházii

  • Vladimir K. Ladarija (1931 - leden 1936)
  • Alexej Sergejevič Agrba (leden 1936 - únor 1937)
  • Kiril Georgjevič Bečvaja (únor 1937 - 1940)
  • Michail Ivanovič Baramija (1940 - 1943)
  • Akaky Ivanovič Mgeladze (1943 - 1951)
  • Šota Dmitrijevič Getija (1951 - 1953)
  • I.K. Tarba (1953 - 1955)
  • Otar Davidovič Gociridze (leden 1956 - únor 1958)
  • Michail Timurovič Bgažba (únor 1958 - září 1965)
  • Valerian Osmanovič Kobachija (září 1965 - 1975)
  • Valerij Michailovič Chintba (1975 - únor 1978)
  • Boris Viktorovič Adlejba (únor 1978 - 6. dubna 1989)
  • Vladimir Filippovič Chišba (6. dubna 1989 - 1990)

Předseda abcházského ústředního výkonného výboru

  • Nestor Apollonovič Lakoba (duben 1930 - 28. prosince 1936)
  • Alexej Sergejevič Agrba (únor 1937 - září 1937)
  • Avxenti Narikovič Rapava (2. listopadu 1937 - 30 listopadu 1938)

Předseda Prezidia abcházského nejvyššího sovětu

  • Michail Konstantinovič Delba (1938 - 1953)
  • Andrej Maximovič Čočua (1953 - 1958)
  • Bagrat Vasiljevič Šinkuba (únor 1958 - duben 1978)
  • Valerian Osmanovič Kobachija (duben 1978 - 1989)

Předseda Nejvyššího sovětu

Předseda Rady lidových komisařů Abcházie

  • Nestor Apollonovič Lakoba (1922 - prosinec 1936)
  • Alexej Sergejevič Agrba (únor 1937 - září 1937)
  • Avxenti Narikovič Rapava (listopad 1937 - 1938)
  • Konstantin Georgijevič Čičinadze (1938 - 1943)
  • Alexandr Jordanovič Mirzchulava (1943 - březen 1946)

Předseda Rady ministrů

  • Alexandr Jordanovič Mirzchulava (březen 1946 - 1950)
  • Michail Konstantinovič Delba (1950 - 1953)
  • Archip Mironovič Labachua (1953 - 1957)
  • Michail Timurovič Bgažba (1957 - únor 1958)
  • Michail Gerasimovič Čikovany (únor 1958 - 25. května 1967)
  • Pavel Georgijevič Gilašvili (1967 - 1972)
  • Boris Gerasimovič Gigiberia (1972 - 1973)
  • Šota Michailovič Tatarišvili (květen 1973 - 1975)
  • Avtandil Petrovič Sakvarelidze (1975 - 1978)
  • Juza Džachojevič Ubilava (září 1978 - duben 1987)
  • Otar Georgijevič Zuchbaja (duben 1987 - červenec 1989)
  • Givi Ančabadze (červenec 1989 - 1990)

Předseda vlády

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • www.worldstatesman.org - seznam představitelů Abcházské ASSR; 2000; Ben Cahoon
  • glosy.info - Vaško, Tomáš. Gruzínsko - abcházský konflikt (1992-1993) (+ historické souvislosti); Glosy.info, 16.únor 2005. [cit. 21.září 2008]. ISSN 1214-8857