Aatos Erkko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aatos Erkko
Aatos Erkko (1932–2012)
Aatos Erkko (1932–2012)
Narození16. září 1932
Helsinky
Úmrtí5. května 2012 (ve věku 79 let)
Helsinky
Alma materKolumbijská univerzita
Helsingin Suomalainen Yhteiskoulu
Povolánínovinář, spisovatel a vydavatel
Oceněníkomandér Řádu islandského sokola (1978)
Záslužný kříž válečných invalidů (1979)
komandér Řádu bílé růže (1980)
důstojník Oranžsko-nasavského řádu (1980)
Cross of Merit, in gold, of the Finnish Sports (1990)
… více na Wikidatech
ChoťJane Erkko (od 1959)
RodičeEljas Erkko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aatos Juho Michel Erkko (16. září 1932, Helsinky5. května 2012, Helsinky[1]) byl finský novinář, nakladatel, jeden z nejbohatších lidí ve Finsku[2][3] a většinový vlastník mediální společnosti Sanoma. Během vedení společnosti provedl řadu reforem, díky kterým se Sanoma stala přední finskou mediální společností[3] a Helsingin Sanomat jedním z nejkvalitnějších periodik v severských zemích.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Aatos Erkko se narodil 16. září 1932 v Helsinkách. Jeho otec, Eljas Erkko, byl novinář a politik a jeho dědeček, Eero Erkko, byl rovněž novinář a zakladatel deníku Päivälehti, předchůdce dnešního Helsingin Sanomat. Vystudoval žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě v USA a získal titul Master of Science.

Svou kariéru začal ve společnosti Sanoma v roce 1953, kdy se stal přímo šéfredaktorem novin Viikkosanomat. Poté v letech 1961–1970 se stal šéfredaktorem Helsingin Sanomat a v letech 1970–1989 vydavatelem deníku Ilta-Sanomat. Zároveň byl generálním ředitelem a předsedou společnosti Sanoma, které všechny tyto periodika vydává.

Aatos Erkko

V roce 1959 se oženil s Jane Erkko, se kterou však nikdy neměl žádné děti. Během svého života byl několikrát vyznamenán, např. Řádem bílé růže (1980) nebo Řádem britského impéria (1997). 5. května 2012 zemřel ve věku 79 let v helsinské nemocnici po dlouhé nemoci.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Yle
  2. Iltalehti. www.iltasanomat.fi [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-01. 
  3. a b c Helsingin Sanomat. www.hs.fi [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-12. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]