Aaron z Krakova
| Blahoslavený Aaron z Krakova | |
|---|---|
| 1. krakovský arcibiskup | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | krakovská |
| Sídlo | Krakov |
| Uveden do úřadu | 1049 |
| Emeritura | 9. října 1059 |
| Předchůdce | Rachelin |
| Nástupce | Lambert II. Suła |
| Znak | .jpg) |
| Zasvěcený život | |
| Institut | benediktini |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 1046 světitel Heřman II. |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 10. století |
| Datum úmrtí | 9. října 1059 |
| Místo úmrtí | Krakov |
| Svatořečení | |
| Svátek | 9. října |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | biskupská roucha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blahoslavený Aaron z Krakova (zemřel 9. října 1059) byl prvním opatem benediktinského kláštera v Týnci (dnes je tento Týnec součástí Krakova) a také krakovským biskupem a později arcibiskupem.
Život[editovat | editovat zdroj]
Opatem kláštera se stal hned po jeho založení Kazimírem I. v roce 1044, od roku 1046 byl krakovským biskupem jako nástupce Rachelina.
Stal se i arcibiskupem, ale tento úřad nepřešel na jeho krakovské nástupce. Možná to bylo proto, protože jej do úřadu jmenoval vzdoropapež Benedikt X., možná bylo krakovské arcibiskupství původně zamýšleno jako náhrada hnězdenského arcibiskupství, které bylo tou dobou neobsazené kvůli krizi piastovského státu i kvůli dobytí Hnězdna Břetislavem I. v roce 1039, a které bylo obsazeno až někdy před rokem 1076 Bogumiłem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aaron (arcybiskup) na polské Wikipedii.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Aaron (3) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
