ARA La Argentina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Základní údaje Vlajka
Typ: lehký křižník
Jméno podle: Argentina
Objednána: 1935
Zahájení stavby: 1936
Spuštěna na vodu: 16. dubna 1937
Uvedena do služby: 1939
Osud: vyřazen a sešrotován
Takticko-technická data
Výtlak: 6500 t (standardní)
7500 t (plný)
Délka: 164,9 m
Šířka: 17,2 m
Ponor: 5 m
Pohon: 4 turbíny, 4 kotle
54 000 shp
Rychlost: 30 uzlů
Posádka: 556
Pancíř: boky 75 mm
paluba 50 mm
věže 50 mm
Výzbroj: 9× 152mm kanón (3×3)
4× 102mm kanón (4×1)
8× 40mm kanón (8×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
Letadla: Supermarine Walrus

ARA La Argentina byl lehký křižník argentinského námořnictva, postavený na argentinskou objednávku britskou loděnicí Vickers-Armstrongs. Konstrukce křižníku byla odvozena od britské třídy Arethusa.[1] Křižník La Argentina byl ve službě v letech 1939–1972. Fakticky byl především školní lodí, která v této roli nahradila letitou fregatu ARA Presidente Sarmiento.[1]

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

ARA La Argentina

Stavba křižníku byla součástí desetiletého plánu na obnovu floty, schváleného roku 1926. Plán zahrnoval stavbu dvou těžkých křižníků třídy Veinticinco de Mayo, lehkého křižníku, dvanácti torpédoborců (z toho tří jednotky třídy Mendoza a sedm jednotek třídy Buenos Aires) a tří ponorek.[1]Samotný křižník La Argentina postavila v letech 1936–1939 britská loděnice Vickers-Armstrongs v Barrow in Furness. Ze služby byl vyřazen roku 1972. Následně byl sešrotován.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Oproti třídě Arethusa byl tento křižník větší a silněji vyzbrojený. Hlavní výzbroj tvořilo devět 152mm kanónů, umístěných ve třídělových věžích (Arethusa jich nesla pouze šest, umístěných ve stejném počtu dvoudělových věží). Sekundární výzbroj představovaly čtyři jednohlavňové 102mm kanóny, které doplňovalo osm jednohlavňových 40mm protiletadlových kanónů. Křižník dále nesl dva trojhlavňové 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři parní turbíny Parsons a šest kotlů Yarrow. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu ARA La Argentina (C-3) ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 344 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 
  2. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 171.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)