ADV Ocean Shield

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ADV Ocean Shield
ADV Ocean Shield
Základní údaje
Vlajka
Typoceánské podpůrné plavidlo
Zahájení stavby11. dubna 2011
Spuštěna na vodu22. října 2011
Uvedena do služby30. června 2012
Osudaktivní (2018)
Takticko-technická data
Výtlak6500 t
Délka105,9 m
Šířka21 m
Ponor6,6 m
Rychlost16 uzlů

ADV Ocean Shield je oceánské podpůrné plavidlo Australského královského námořnictva. Hlavním úkolem plavidla je nasazení při humanitárních misích a živelních pohromách, což je role, kterou plavidlo bude plnit až do zařazení nových vrtulníkových výsadkových lodí třídy Canberra.[1] Po zařazení plavidel třídy Canberra bude Ocean Shield převedena k celní a pohraniční stráži, kde již slouží její sesterská loď ACV Ocean Protector.[2]

Ocean Shield operuje s civilní posádkou, a proto nese označení ADV (Australian Defence Vessel) a nikoliv HMAS, které je obvyklé pro australské válečné lodě s vojenskou posádkou.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Plavidlo postavila loděnice STX OSV na objednávku organizace DOF Subsea. V té době loď nesla jméno MSV Skandi Bergen.[1] V březnu 2012 plavidlo zakoupilo australské námořnictvo, které tak chtělo zmírnit problémy s nedostatkem moderních výsadkových lodí. Dne 28. června 2012 loď připlula na australskou námořní základnu HMAS Stirling.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Plavidlo je vybaveno dálkově ovládanou ponorkou Bluefin-21. Na přídi, nad můstkem, se nachází přistávací plocha pro vrtulník.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2014 se Ocean Shield zapojil do pátrání po zmizelém letadle Malaysia Airlines 370.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ADV Ocean Shield [online]. RAN [cit. 2014-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-13. (anglicky) 
  2. a b Ocean Shield arrives in Australia [online]. Australian Department of Defence, rev. 2012-06-30 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Pátrači po černých skříňkách MH370 zachytili dva nové signály [online]. iDnes, rev. 2014-04-07 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]