Zaječí
| Zaječí | |
|---|---|
 Pohled na kostel sv. Jana Křtitele | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Břeclav |
| Obec s rozšířenou působností | Břeclav (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°52′23″ s. š., 16°45′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 545 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,86 km²[2] |
| Katastrální území | Zaječí |
| Nadmořská výška | 187 m n. m. |
| PSČ | 691 05 |
| Počet domů | 506 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Školní 401 691 05 Zaječí obec@zajeci.cz |
| Starosta | Ing. Jan Grmela, PhD. |
| Oficiální web: www | |
  Zaječí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 585050 |
| Kód části obce | 190349 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Zaječí (německy Saitz[4]) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. Nachází se ve vinařské oblasti Morava, Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě: U kapličky, Růžový vrch, Nová hora, Pod Novou horou, Zelnice, Stará hora, Plochovy, Kalvárie, Vinice Skadar, Novomlýnský svah).
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Sheghat (1222), Zeiechi (1252), Zhayetz (1267), Zycz (1365), Sayacz (1414), v Zajeczy (1511), Zagecžy (1595), Saytz (1718), Seitz (1720), Saytz (1751), Saitz a Zageczý (1846), Saitz a Zaječí (1872), Zaječí (1881) až k podobám Zaječí a Saitz v roce 1924. Místní jméno vzniklo z přídavného jména zaječí a znamenalo místo, kde se vyskytují zajíci.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222, kdy je zmiňován místní kostel sv. Jana Křtitele. Obec byla kolonizována německým obyvatelstvem. Roku 1385 byla čtvrtina vsi vepsána věnem Anně, manželce Hartneida z Lichtenštejna. Odtud čtvrtina vsi náležela Lichtenštejnům, zbytek vsi pak sdílel osudy sousedních Velkých Pavlovic. V roce 1553 Kryštof z Lichtenštejna odprodal díl vsi za 11 500 moravských Zlatých Václavovi z Ludanic. Jeho synové, Jan a Hynek přenechali část vsi roku 1559 Janovi ze Žerotína, čímž se obec dostala k Břeclavi a z Břeclavi v roce 1638 zpět k lednickému panství.
Obec zastihl velký požár roku 1831, kdy shořelo 134 domů, 72 stodol a lisoven. Epidemie cholery řádila v obci v letech 1836 – 60 zemřelých, poté znovu roku 1855 – 70 zemřelých a naposledy roku 1866 – 140 zemřelých. Od roku 1850 obec administrativně patřila k soudnímu okresu hustopečskému, v letech 1938–1945 k landrátu Mikulov, po roce 1945 k okresu Hustopeče a od roku 1949 až doposud k okresu Břeclav. Obec byla zabrána 8. října 1938 německými vojsky, osvobozena Rudou armádou 16. dubna 1945. Až do konce druhé světové války žili v obci převážně Němci, v roce 1921 se k české národnosti hlásilo pouhých 118 obyvatel z 1282 obyvatel celkem.
Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Dále na základě dekretu presidenta republiky č. 12/45 Sb. bylo obyvatelům obce německé národnosti zkonfiskováno 1186 ha půdy a 155 zemědělských usedlostí, dále pak na základě dekretu č. 108/45 Sb. 113 ostatních domů. Do obce se nastěhovalo 913 českých obyvatel, převážně z okolních vesnic. Po komunistickém převratu v únoru 1948 bylo kolektivizací hospodařících majitelů na konfiskátech utvořeno v roce 1950 JZD, které se stalo většinovým roku 1958.
Železniční trať Brno-Břeclav-Vídeň blízkostí obce prochází od roku 1839, železniční uzel jako východisko dráhy směr Hodonín byl dokončen roku 1897. Škola je připomínána v obci od roku 1690, první školní budova roku 1760, další v roce 1828. Nynější budova školy z roku 1892 prošla v letech 2004 a 2005 důkladnou a rozsáhlou rekonstrukcí, která vytvořila dnešním dětem důstojné a moderní prostředí pro vzdělávání. Do lavic této devítileté školy dnes usedají i děti z okolních obcí. V letech 1919–1938 byla v obci zřízena česká menšinová škola. V její budově dnes sídlí mateřská škola.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1930 zde žilo v 371 domech 1506 obyvatel. 202 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1282 k německé. Žilo zde 1489 římských katolíků, 7 evangelíků a 7 židů.[6] V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1440 obyvatel. Z nich bylo 706 mužů a 734 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,2 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1375 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,5%) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,5% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 4,7%. Z celkem 1162 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 44,6% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 4,7% a bez vzdělání bylo naopak 0,8% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 659 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 85,9% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 66,3% patřilo mezi zaměstnance, 3,2% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 47,3% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[7]Úhrnem 617 obyvatel obce (což je 44,9%), se hlásilo k české národnosti. Dále 353 obyvatel bylo Moravanů a 6 Slováků. Celých 363 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[7]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9][10]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2013 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Zaječí | 1428 | 1523 | 1543 | 1500 | 1630 | 1481 | 1506 | 1214 | 1253 | 1308 | 1355 | 1320 | 1422 | 1452 |
| Počet domů | část Zaječí | 337 | 339 | 341 | 344 | 332 | 336 | 371 | 313 | 288 | 292 | 316 | 389 | 433 | |
Náboženský život[editovat | editovat zdroj]
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Zaječí. Ta je součástí děkanátu Břeclav - Brněnské diecéze v Moravské provincii.[11]Při censu prováděném v roce 2011 se 209 obyvatel obce (15%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 102 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 77 obyvatel k římskokatolické církvi (6% ze všech obyvatel obce), dále 1 k pravoslavné a 7 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 512 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 654 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[7]
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2010 až 2014 byla starostkou Jana Hasilíková. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla do této funkce zvolena znovu. Poslední funkční volební skončilo starostce v roce 2022.
Ve volebním období 2022-2026 byl zvolen starostou obce Ing. Jan Grmela, PhD. a mistostarosta obce Vít Lindner[12]
Samospráva obce se v roce 2017 připojila k vyvěšování moravské vlajky 5. července.[13]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Jana Křtitele[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o kostele v obci pochází z roku 1222. Informace o jeho první podobě nejsou známy, s největší pravděpodobností se jednalo o dřevěnou stavbu. Dnešní budova kostela prošla napříč staletími množstvím oprav a úprav. Nejstarší částí budovy kostela, tak jak ho známe dnes, je presbytář, zbudovaný v gotickém stylu roku 1508. Mohutné ostění a střílnami osazené točité schodiště, řadí tuto budovu ke skupině opevněných kostelů, jakých se v okolí nachází několik. Presbytář je 12 m dlouhý, 7 m široký, 5 gotických oken je zazděno. Síťová žebrová klenba, spočívající na vnějších opěrných pilířích, se dosud zachovala. Mladšího data je bezslohová loď. Původně byla k presbytáři přistavěna v 17. století. Spolu s ní vznikla dvoupatrová nízká věž, jejíž střecha, společně se střechou lodě, shořela roku 1848. V roce 1860 byl kostel opraven, loď však záhy nevyhovovala svým účelům, a proto byla roku 1912 vystavěna nová loď s novou věží, která je dnes vysoká 43 m. Při opravách byl nalezen náhrobní kámen kněze Stanislava Reisengera z r. 1585, který je vsazen do pravé vnější zdi nové lodě a je volně přístupný. Dále pak byla objevena podzemní chodba propojující kostel s budovou fary. Chodba byla prozkoumána, zmapována a zadokumentována v roce 2007 Speleoklubem Brno.
V dnešní podobě jde tedy o jednolodní orientovanou stavbu s kněžištěm ukončeným pěti stranami osmiúhelníka, sakristií při severní straně kněžiště a představěnou věží s jehlanem v západním průčelí. Kněžiště je zaklenuto síťovou klenbou žebrovou, loď valenou klenbou s výsečemi, sakristie valenou klenbou. Cyklus pěti tabulových obrazů ze života Kristova je umístěn za oltářem. Svou neobvyklou a různorodou architekturou je tento kostel v širokém okolí raritou.
Plastika svatého Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]
Socha v životní velikosti pochází z počátku 19. století, v dnešní době je umístěna na mohutném stupňovitém kruhovém soklu. Nachází se na křižovatce ulic Hlavní a Dlážděná. V roce 2012 prošla restaurátorskou obnovou.
Další socha Jana Nepomuckého stojí v jihovýchodním rohu zdejšího hřbitova.
Kaple[editovat | editovat zdroj]
Kaple sv. Floriána – Původní objekt kaple z roku 1710 se nedochoval, na jeho místě byla vybudována a vysvěcena nová kaple. Nachází se na malém návrší na severozápadním okraji obce.
Kaple Nejsvětější Trojice – Malý objekt na okraji obce z roku 1823, stojící na pravé straně silnice ve směru na Nové Mlýny, se nacházel v dezolátním stavu. Téměř zapomenut, zarostlý vegetací zůstával až do roku 2010, kdy jej za přispění obce a sponzorů zrekonstruoval místní občan.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Výhled na Zaječí z místní rozhledny -
Pohled na náves od kostela -
Areál U kapličky pod vrchem Kalvárie -
Kaple sv. Floriána -
Socha sv. Jana Nepomuckého
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 253.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 774.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
- ↑ a b c Zaječí (okres Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Zaječí - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Zaječí, s. 489.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.
- ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
- ↑ SPĚVÁK, Přemysl. Uvolněné otěže ve dvou obcích převzaly ženy. Starostky většinou obhájily. Břeclavský deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155122693470661&id=224337820660
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaječí na Wikimedia Commons - Zaječí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Dění v obci: https://www.youtube.com/OBECZAJECI
- Podzemí pod kostelem v Zaječí
