Všívání
Všívání (mezinárodní označení: Tufting) je způsob vnášení vlasového povrchu na podkladovou textilii. [1]
Z historie
[editovat | editovat zdroj]Technologie má svůj původ v jižních státech USA, kde se při ruční výrobě svíček odstřihovaly dolní konce knotů a s těmi se zdobily přikrývky. První patent na strojní všívání na principu používaném ještě v 21. století obdržel Američan Cobble v roce 1943. Průmyslová výroba se začala zavádět v padesátých letech minulého století a v současné době se tímto způsobem vyrábí naprostá většina podlahových krytin a značná část přikrývek. [2] Celosvětový výnos z prodeje všívaných koberců má dosáhnout v roce 2020 (s ohledem na negativní účinky vírové krize) cca 28,4 miliard USD.[3]
Výroba všívaných textilií
[editovat | editovat zdroj]
Materiál
[editovat | editovat zdroj]- Podkladová textilie: tkanina nebo netkaná textilie (spun bond)
- na podlahové krytiny – z juty nebo polypropylenu
- na přikrývky – z polyesteru nebo viskózy
- Vlasové příze:
- na podlahové krytiny
- skané poločesané příze z polypropylenu, polyamidu, vlny v jenostech 30-500 tex
- kablované filamenty tzv. BCF příze v jemnostech 40-1100 tex
- na přikrývky – polyakrylonitril[4][1]
- na podlahové krytiny
Funkce všívacího stroje
[editovat | editovat zdroj]
[1] Pod řadou jehel upevněných na pohyblivé liště probíhá podkladová textilie, do které po celé pracovní šířce stroje naráz jehly shora vnáší vlasové niti. Pod každou jehlou je umístěn mechanizmus (až ze 16 elementů) k tvorbě a příp. stříhání smyčky.
Všívací stroje jsou konstruovány ve třech alternativách zpracování vlasových nití:
- Smyčkové stroje tvoří uzavřené smyčky v jednotné nebo proměnlivé výšce. Vlasová nit je pod tkaninou vedena speciální svorkou.
- Na strojích k výrobě koberců s otevřeným vlasem rozřezává speciální nůž každou smyčku (odváděnou svorkou po jejím vytvoření).
- Na strojích pro kombinaci smyček a otevřeného vlasu jsou jehly upevněny na dvou lištách, které vedou niti ke dvěma druhům svorek (střih/smyčka) nebo jednotlivé svorky jsou pneumaticky řízeny.[4]
Tento postup se může opakovat 500–1000 za minutu, například s 500 vpichy se může vyrobit za minutu 9 m² podlahové krytiny (nejrychlejší tkací stroj může dosáhnout u srovnatelných výrobků asi třetinu tohoto výkonu). Stroje mohou vyrábět až 5 metrů široké zboží, při nejjemnějším dělení jehel s 8 smyčkami na centimetr. [5] [6]
Vzorování
[editovat | editovat zdroj]- Mechanicky nebo hydraulicky řízeným posuvem jehelného pole nebo podkladové tkaniny kombinovaným s různými barvami příze
- Změnou výšky vlasu na základě rozdílného napětí přiváděné niti:
- pomocí vačky nebo rotující hřídele
- pomocí vzorovacích válečků (system SCROLL), jejichž pohyb je elektronicky řízený (podobný systém jako u žakárového ústrojí na jiných textilních strojích)
Ukotvení vlasu
[editovat | editovat zdroj][1] Všité niti se rozčesávají a tím zobjemní a u podlahových textilií se rubová strana zatírá latexem. Švy se ukotvují latexem na podkladové tkanině a na další tkaninou se laminuje podklad koberce. Obě tkaniny jsou většinou z polypropylenové příze.[7]
Úprava
[editovat | editovat zdroj][1] Hotové plyšové zboží se propařuje, může se barvit, potiskovat, postřihovat, kartáčovat nebo případně opatřit nehořlavou, antistatickou, antibakteriální úpravou a pod.
Ručně všívané koberce
[editovat | editovat zdroj]V Číně a v Indii se (na začátku 21. století) zhotovují všívané koberce také ručně. Vzor koberce se zakresluje na papír, ze kterého se přenáší na podkladovou tkaninu včetně znázornění barev. Vlasové niti se pak všívají podle nákresu do tkaniny s pomocí ruční nebo elektrické pistole. Vlastní všívání je považováno za uměleckou činnost, kterou se zabývají vysoce kvalifikovaní řemeslníci. Rozsah výroby ručně všívaných koberců není veřejně známý. [8]
Použití všívaných textilií
[editovat | editovat zdroj]
- Podlahové krytiny a koberce ve stavebních objektech a autech (podle některých pramenů až 90 % podílu na celkové produkci) [9]
- Přikrývky [10]
- Umělý trávník. Na nákresu vpravo je příklad složení umělého trávníku: 1 vlákna povrstvená silikonem; 2 pryžový granulát; 3 spirálovitě zkadeřená vlákna; 4 podklad z polypropylénu
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Scranton: The Second Wave, University of Georgia 2001, ISBN 9780820322186
- Tamasy: Tufting Legacies: Cobble Brothers to Card-Monroe: the Story of the Men Who Revolutionized the Carpet Industry, iUniverse 2021, ISBN 9781450258944
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Všívání na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 387
- ↑ Teittafel “Tufting” [online]. tornado, 2017 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Global Carpets and Rugs Industry [online]. Report LInker, 2020 [cit. 2020-06-17]. -06-17 Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Gries/Veit/Wulfhorst: Textile Ferigungsvefahren, Carl Hanser Verlag 2019, ISBN 978-3-446-45866-6, str. 361-369
- ↑ Pantera [online]. Vandewiele, 2017 [cit. 2017-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-20. (anglicky)
- ↑ Tufting Video [online]. haw Learning Academy, 2015-10-27 [cit. 2017-10-20]. (anglicky)
- ↑ Goswami: Advances in Carpet Manufacture, Woodhead Publihing 2017, ISBN 9780081018880, str. 12-13
- ↑ Goswami: Advances in Carpet Manufacture, Woodhead Publihing 2017, ISBN 9780081018880, str. 223-224
- ↑ Closing the carpet production cycle [online]. Phys.org, 2013-10-28 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tufted blankets [online]. Zazzle, 2000-2017 [cit. 2017-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-20. (anglicky)