Uzbecká sovětská socialistická republika

Uzbecká sovětská socialistická republika uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika ←  1924–1991 ↓ vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Taškent
Rozloha	447 400 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	18 460 000 (v roce 1986)
Národnostní složení	Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové
Státní útvar
Státní zřízení	SSR
Státní útvary a území
Předcházející Chórezmská socialistická sovětská republika Následující Uzbekistán

Uzbecká sovětská socialistická republika, (Uzbecká SSR, uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika), byla svazová republika SSSR ve střední Asii. Hlavní město byl Taškent.

V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové.

Uzbecká SSR vznikla 27. října 1924 na části území Turkestánské autonomní SSR, Bucharské LSR, a Chórezmské LSR. V roce 1925 se stala součástí SSSR. Nezávislost na SSSR vyhlásil Uzbekistán 31. srpna 1991.

Geografie

Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s Kazašskou SSR, na východě s Kyrgyzskou SSR, na jihovýchodě s Tádžickou SSR, na jihu a jihozápadě s Turkmenskou SSR a na jihu s Afghánistánem.

Ekonomika

Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 mil. ks v r. 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 mil. ks v r. 1985), prasat (700 tis. ks v r. 1985), dále drůbež, koně, velbloudi. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled

• od 8. st. př. n. l. na území Uzbekistánu zasahovaly Baktrie, Chorezm a Parthie
• 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
• 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
• 3.–2. st. př. n. l. součást říše Seleukovců a řecko-baktrijského státu
• 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
• 6. st. dobyto tureckými kmeny
• pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
• 9.-13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
• 1. pol. 13. st. vpád mongolsko-tatarských hord
• 14.-15. st. součást tímúrovské říše
• 15. st. stát Šajbánovců
• přelom 15.-16. st. vpád kočovných uzbeckých kmenů
• 16. st. chivský a bucharský chanát
• 18. st. kokandský chanát
• 60.-70. léta 19. st. části Uzbekistánu připojeny k Rusku
• 1868 Buchara ruským protektorátem
• 1873 Chorezm ruským protektorátem
• 1876 kokandský chanát součástí Turkestánské gubernie Ruska; prosinec 1925 Kokand připojen k Uzbecké SSR
• 1916 středoasijské povstání
• 1917 vyhlášen nezávislý Chivský chanát (Chorezm); 1920 Chorezmská lidová socialistická republika; 1921 Chorezmská sovětská lidová republika; 1923 Chorezmská sovětská socialistická republika; únor 1925 Chorezm začleněn do Uzbecké SSR
• listopad 1917-březen 1918 ustavena sovětská moc
• duben 1918 většina území začleněna do Turkestánské ASSR (rozpuštěna 27.10.1924)
• 1918-1920 boje "rudých" s "bílými" a basmači
• 1920 Bucharská sovětská republika; 1920 Bucharská lidová sovětská republika; 1922-1923 bucharský emirát (protisovětská moc); 1924 Bucharská sovětská socialistická republika; únor 1925 Buchara začleněna do Uzbecké SSR
• 1920-1921 pozemková a vodní reforma
• 5.12.1924 vytvořena Uzbecká SSR
• 1925 Karakalpacká autonomní oblast součástí Kazašské ASSR; 1930 začleněna k RSFSR; 1932 Karakalpacká ASSR součástí RSFSR; 1936 začleněna do Uzbecké SSR; 1990 státní suverenita Karakalpacké sovětské republiky; 25.12.1991 součást Uzbekistánu; 1992 autonomní republika Uzbekistánu
• květen 1925 Uzbecká SSR svazovou republikou SSSR
• 1925 vznik komunistické strany
• 1926-1929 pozemková a vodní reforma
• 1936 do Uzbecké SSR začleněna Karakalpacká ASSR
• 20.6.1990 vyhlášena státní suverenita
• 31.8.1991 Republika Uzbekistán
• 25.12.1991 úplná nezávislost – zánik SSSR

Přehled představitelů

Turkestánská autonommní sovětská republika

• 30.4.1918-2.6.1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 2.6.1918-5.10.1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 5.10.1918-19.1.1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 31.3.1919-červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• červenec 1919-září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• září 1919-leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• leden 1920-srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• srpen 1920-24.9.1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika

• 24.9.1920-květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• květen 1921-červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• červen 1922-říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• říjen 1922-1.1.1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 9.1.1924-27.10.1924 (-listopad 1924) – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27.10.1924; RCP

Buchara

Bucharská sovětská republika

• 2.9.1920-14.9.1920 – Ahmedzhan Abdusaidov „Hamdi“ – předseda Prozatímního revolučního výboru
• 8.10.1920-18.10.1920 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru

Bucharská lidová sovětská republika

• 18.10.1920-22.9.1921 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru
• 1921-23.9.1921 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda Ústředního revolučního výboru
• 23.9.1921-duben 1922 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 3.1.1922-12.4.1922 – Muin Jon Aminov – úřadující předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 12.4.1922-18.8.1922 – Muin Jon Aminov – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
• 18.8.1922-19.9.1924 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB

Bucharská sovětská socialistická republika

• 19.9.1924-17.2.1925 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB

Chorezm

Chivský chanát 1917-1920

• (září 1910) 13.2.1917-1.10.1918 – Isfandiyar Jurji Bahadur Khan – chán
• říjen 1918-2.2.1920 – ´Abd Allah Khan – chán

Chorezm (Chiva)

• 2.2.1920-březen 1920 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda Revolučního výboru
• březen 1920-30.4.1920 – Jumaniyoz Sulton Muradoghli – předseda prozatímní vlády

Chorezemská lidová sovětská republika

• 30.4.1920-6.3.1921 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK
• 6.3.1921-15.5.1921 – Qoch Qoroghli – předseda Prozatímního revolučního výboru; CPK
• 15.5.1921-23.5.1921 – Khudoybergan Divanoghli – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK

Chorezemská sovětská lidová republika

• 23.5.1921-červen 1921 – Mulla Nozir – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• červen 1921-září 1921 – Allabergan – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• září 1921-27.11.1921 – Ata Maqsum Madrahimoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 27.11.1921-23.6.1922 – Jangibay Murodoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 23.6.1922-20.10.1923 – Abdulla Abdurahmon Khojaoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 20.10.1923-23.10.1923 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK

Chorezemská sovětská socialistická republika

• 23.10.1923-1924 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 1924 – Sultonkari Jumaniyoz – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
• 1924-17.2.1925 – Temurkhoja Yaminoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK

Uzbecká SSR

• 5.12.1924-17.2.1925 – Fayzulla Ubaydullayevich Khodzhayev (Khojaoghli) – předseda Revolučního výboru; CPU
• 17.2.1925-19.7.1938 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev (Yoldosh Okhunbobooghli) – předseda Ústředního výkonného výboru; CPU
• 19.7.1938-21.7.1938 – Usman Yusupovich Yusupov – předseda Nejvyššího sovětu; CPU
• 21.7.1938-28.2.1943 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 22.3.1943-17.3.1947 – Abduvali Muminov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 17.3.1947-21.8.1950 – Amin Irmatovich Niyatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 21.8.1950-24.3.1959 – Sharof Rashidovich Rashidov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 24.3.1959-25.9.1970 – Yagdar Sadykovna Nasriddinovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 25.9.1970-20.12.1978 – Nazar Matkarimovich Matchanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 20.12.1978-21.12.1983 – Inamdzhan Buzrukovich Usmankhodzhayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 21.12.1983-9.12.1986 – Akil Umrzoqovich Salimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 9.12.1986-9.4.1988 – Rafik Nishanovich Nishanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 9.4.1988-6.3.1989 – Pulat Kyrgyzbayevich Khabibullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 6.3.1989-24.3.1990 – Mirzolim Ibragimovich Ibragimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
• 24.3.1990-25.12.1991 (-současnost) – Islam Abduganiyevich Karimov – prezident; bezp./F

Administrativní členění Uzbecké SSR

Autonomní republika

Název	Rozloha v km2	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Karakalpacká ASSR	164.900	1.075.000	Nukus

Oblasti

Název	Rozloha v km²	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Andižanská	4.200	1.554.000	Andižan
Bucharská	39.400	1.017.000	Buchara
Džizacká	20.500	626.000	Džizak
Ferganská	7.100	1.944.000	Fergana
Chorezemská	6.300	891.000	Chorezm
Kaškadarská	28.400	1.387.000	Karši
Namanganská	7.900	1.303.000	Namangan
Navoiská	110.800	593.000	Navoi
Samarkandská	16.400	1.935.000	Samarkand
Surchandarská	20.800	1.092.000	Termez
Syrdarská	5.100	519.000	Gulistan
Taškentská	15.600	4.038.000	Taškent

Literatura

• Malá československá encyklopedie V., Praha, Academia 1987
• Malá československá encyklopedie VI., Praha, Academia 1987

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzbecká sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons
• (anglicky)Uzbecká SSR na World Statesmen.org

Autoritní data	LCCN: n79079070 NLI: 987007547799105171 VIAF: 144179242 WorldCat Identities: lccn-n79079070

Portály: Geografie