Uhličitan draselný

Uhličitan draselný
Obecné
Systematický název	Uhličitan draselný
Triviální název	potaš
Anglický název	Potassium carbonate
Německý název	Kaliumcarbonat
Sumární vzorec	K2CO3
Vzhled	bílá hygroskopická krystalická nebo práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	584-08-7
PubChem	516886
Číslo RTECS	TS7750000
Vlastnosti
Molární hmotnost	138,205 g/mol; 165,228 g/mol (seskvihydrát)
Molární koncentrace cM	5,573 mol/dm3 (50% roztok)
Teplota tání	891 °C
Hustota	2,428 g/cm3 (19 °C); 2,155 g/cm3 (seskvihydrát, 19 °C); 1,540 4 g/cm3 (50% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient	3,03 cP (917 °C); 1,66 cP (977 °C); 6,071 cP (50% roztok, 20 °C)
Kinematický viskozitní koeficient	3,941 cS (50 roztok, 20 °C)
Index lomu	nD= 1,531; seskvihydrát; nDa= 1,380 ; nDb= 1,432 ; nDc= 1,573; 50% roztok; nD= 1,416 8
Rozpustnost ve vodě	105,5 g/100 g (0 °C); 108,2 g/100 g (10 °C); 110,5 g/100 g (20 °C); 112,3 g/100 g (25 °C); 113,7 g/100 g (30 °C); 116,9 g/100 g (40 °C); 126,8 g/100 g (60 °C); 139,2 g/100 g (80 °C); 155,7 g/100 g (100 °C); 274 g/100 g (200 °C); seskvihydrát; 158,49 g/100 g (0 °C); 167,25 g/100 g (20 °C); 181,84 g/100 g (40 °C); 202,67 g/100 g (60 °C); 230,90 g/100 g (80 °C); 268,60 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	ethanol (ne) ; aceton (ne)
Relativní permitivita εr	5,66 (18 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−6,12×10−6 cm3 g−1
Povrchové napětí	168,4 mN/m (910 °C); 162,1 mN/m (1 010 °C)
Struktura
Krystalová struktura	jednoklonná; jednoklonná (seskvihydrát)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−1 151,0 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	236 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	−199 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S°	155,5 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−1 063,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,828 J K−1 g−1
Bezpečnost
	; GHS07; Varování
R-věty	R22, R36, R37, R38
S-věty	S22, S26
NFPA 704	0 1 0
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhličitan draselný K₂CO₃, starším názvem potaš, salajka či draslo (od toho slovo draslík), je bílá, silně hygroskopická sůl kyseliny uhličité. Vodné roztoky jsou silně alkalické. Používá se převážně při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, při výrobě mazlavých mýdel, je součástí pracích prášků, při výrobě pigmentů, v barvířství a běličství a při praní vlny, při výrobě léků, v analytické chemii a mnohde jinde. V potravinářství se přidává pod označením E501 z důvodu emulgace a kypření, stabilizace sušeného ovoce, nebo snížení kyselosti kakaového prášku.^[2] Používá se také pro přípravu kyanidu draselného a také se používá ve vodních hasicích přístrojích.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Nejprve se provede elektrolýza roztoku chloridu draselného za vzniku hydroxidu draselného, vodíku a chloru. Vzniklý hydroxid draselný se pak sytí oxidem uhličitým. Při reakci hydroxidu draselného a oxidu uhličitého vzniká uhličitan draselný.

2 KOH + CO₂ → K₂CO₃ + H₂O

Ten je pak výchozí látkou pro další sloučeniny draslíku.

Postupy získávání potaše[editovat | editovat zdroj]

Historické postupy získávání potaše[editovat | editovat zdroj]

Struktura krystalu uhličitanu draselného (K₂CO₃)

Primitivně (od středověku) se potaš získávala spalováním celých stromů „na stojato“. Tzv. popeláři do kmene javorů nebo jiných dřevin vyhloubili otvor, ve kterém udržovali oheň. Strom pomalu vyhořel, aniž by došlo k ohrožení okolního lesa. Popelaření se provádělo pouze za stálého počasí, protože potaš nesměla zmoknout.

Označení potaš pochází ze způsobu jeho získávání: pot ash, tedy popel v hrnci.^{[V 1]} Surové draslo je totiž rozpustné ve vodě, podobně jako soda nebo sůl, které jsou příbuzné.

Tradiční technologie výroby spočívala v loužení dřevěného popela vodou a odpaření přefiltrované louženiny na tzv. surovou potaš neboli flus. Ten již bylo možné užít jako surovinu v některých průmyslových odvětvích. Vyžíháním – kalcinací flusu bylo získáváno čistší kalcinované draslo. Surovinou pro výrobu potaše byl tedy původně dřevěný popel, zprvu speciálně pálený z tvrdého dřeva (javor klen, bříza, buk^[4]) v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný z dřevního odpadu nebo z popela zbylého po topení v domácnostech. Náhražkově se také využívalo jiného organického materiálu (sláma…).

Užívaná technologie se od 16. do 19. století téměř neměnila a byla v této formě rozšířená prakticky po celém světě.^[5]

Suchá těžba[editovat | editovat zdroj]

Potaš sice lze přímo těžit, jako minerál, protože je však lehčí než ostatní horniny nad ložiskem, tedy se tlačí vzhůru (Paradox Formation^{[V 2]}), a pro své adsorpční vlastnosti, zachytává v sobě jiné látky a vytváří kapsy: ropy a zemního plynu. Například na velkém nalezišti v Utažské poušti v USA v roce 1963 došlo proražením kapsy plynu k tragické explozi.^{[V 3]}

Současné postupy získávání potaše[editovat | editovat zdroj]

Dnes se potaš získává loužením země vodou, kdy se do podzemních ložisek pumpuje voda, která pak druhým vrtem zas tryská ven: již obohacená o rozpuštěné látky z podzemí. Ze solanky se na slunci měsíce nechává odpařovat voda,^{[V 4]} výsledná směs solí se sbírá k dalšímu zpracování.^{[V 5]}

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

K videu Veritasium o nalezišti Paradox Formation v Utahu[editovat | editovat zdroj]

↑ Veritasium, čas videa: 2m 12s - pot ash, tedy popel v hrnci.^[3]
↑ Veritasium, čas videa: 3m 15s - Ložisko se horninami tlačí vzhůru, vytváří kapsy plynu.^[3]
↑ Veritasium, čas videa: 3m 55s - Paradox Formation na velkém nalezišti v Utažské poušti v USA, v roce 1963 tu došlo k tragické explozi.^[3]
↑ Veritasium, čas videa: 5m 20s - Potaš se získává loužením země vodou, ta se pak sluncem odpařuje celé měsíce.^[3]
↑ Veritasium, čas videa: 4m 07s - Loužení je bezpečnější způsob těžby.^[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Potassium carbonate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ E501 - Uhličitany draselné [online]. FÉR potravina [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Exploring One Of The Most Mysterious Places; Veritasium. Video online. Zveřejněno 7. srpna 2021. Navštíveno 2021-09-19. (anglicky)
↑ http://lesuzdar.lesycr.cz/cs/download/starsi-cisla-v-pdf/2009/lesu-zdar-pdf-unor-2009.pdf
↑ http://www.keramika-sklo.cz/zobraz.php?searchtext=grafick%E9ho^{[nedostupný zdroj]}

Literatura[editovat | editovat zdroj]

WOITSCH, JIŘÍ. Zapomenutá potaš : drasláři a draslářství v 18. a 19. století. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2003. ISBN 80-85010-53-4.
VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan draselný na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[4] Veritasium, čas videa: 2m 12s - pot ash, tedy popel v hrnci.^[3]

[7] Veritasium, čas videa: 3m 15s - Ložisko se horninami tlačí vzhůru, vytváří kapsy plynu.^[3]

[8] Veritasium, čas videa: 3m 55s - Paradox Formation na velkém nalezišti v Utažské poušti v USA, v roce 1963 tu došlo k tragické explozi.^[3]

[9] Veritasium, čas videa: 5m 20s - Potaš se získává loužením země vodou, ta se pak sluncem odpařuje celé měsíce.^[3]

[10] Veritasium, čas videa: 4m 07s - Loužení je bezpečnější způsob těžby.^[3]

[pubchem_cid_11430-1] Potassium carbonate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] E501 - Uhličitany draselné [online]. FÉR potravina [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.

[veritasium-3] Exploring One Of The Most Mysterious Places; Veritasium. Video online. Zveřejněno 7. srpna 2021. Navštíveno 2021-09-19. (anglicky)

[5] ttp://lesuzdar.lesycr.cz/cs/download/starsi-cisla-v-pdf/2009/lesu-zdar-pdf-unor-2009.pdf

[6] ttp://www.keramika-sklo.cz/zobraz.php?searchtext=grafick%E9ho^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[V 1]

[4]

[5]

[V 2]

[V 3]

[V 4]

[V 5]

[3]

Anorganické soli draselné

Halogenidy a pseudohalogenidy	Hydrogendifluorid draselný (K H F₂) • Fluorid draselný (K F) • Bromid draselný (K Br) • Chlorid draselný (K Cl) • Jodid draselný (K I) • Kyanid draselný (K C N) • Kyanatan draselný (K O C N) • Isokyanát draselný (K N C O) • Fulminát draselný (K C N O) • Thiokyanatan draselný (K S C N) • Isothiokyanatan draselný (K N C S)

Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli se záměnou kyslíku za jiný prvek, složené a „zásadité“)	Chlornan draselný (K O Cl) • Chloritan draselný (K Cl O₂) • Chlorečnan draselný (K Cl O₃) • Chloristan draselný (K Cl O₄) • Bromnan draselný (K O Br) • Bromitan draselný (K Br O₂) • Bromičnan draselný (K Br O₃) • Jodičnan draselný (K I O₃) • Hydrogendijodičnan draselný (K H I₂O₆) Jodistan draselný (K I O₄) • Siřičitan draselný (K₂S O₃) • Hydrogensiřičitan draselný (K H S O₃) • Disiřičitan draselný (K₂S₂O₅) • Dithioničitan draselný (K₂S₂O₄) • Dithionan draselný (K₂S₂O₆) • Síran draselno-hlinitý (K Al(S O₄)₂) • Síran draselný (K₂S O₄) • Hydrogensíran draselný (K H S O₄) • Disíran draselný (K₂S₂O₇) • Peroxosíran draselný (K₂S O₅) • Hydrogenperoxosíran draselný (K H S O₅) • Peroxodisíran draselný (K₂S₂O₈) • Seleničitan draselný (K₂Se O₃) • Selenan draselný (K₂Se O₄) • Telluričitan draselný (K₂Te O₃) • Metatelluran draselný (K₂Te O₄) • Tetrahydrogenorthotelluran draselný (K₂H₄Te O₆) • Dusitan draselný (K N O₂) • Dusičnan draselný (K N O₃) • Orthodusičnan draselný (K₃N O₄) • Peroxydusitan draselný (K O O N O) • Fosfornan draselný (K P O₂H₂) • Dihydrogenfosforitan draselný (K₂P O₃) • Hydrogenfosforitan draselný (K₂H P O₃) • Dihydrogenfosforečnan draselný (K H₂P O₄) • Hydrogenfosforečnan draselný (K₂H P O₄) • Fosforečnan draselný (K₃P O₄) • Dihydrogendifosforečnan didraselný (K₂H₂P₂O₇) • Hydrogendifosforečnan tridraselný (K₃H P₂O₇) • Difosforečnan draselný (K₄P₂O₇) • Trifosforečnan draselný (K₅P₃O₁₀) • Metafosforečnan draselný (K P O₃) • Cyklotrifosforečnan draselný (K₃P₃O₉) • Cyklohexafosforečnan draselný (K₆P₆O₁₈) • Arsenitan draselný (K As O₂) • Dihydrogenarseničnan draselný (K H₂As O₄) • Hydrogenarseničnan draselný (K₂H As O₄) • Arseničnan draselný (K₃As O₄) • Hexahydrogenantimoničnan draselný (K Sb (OH)₆) • Antimonitan draselný (K Sb O₂) • Bismutičnan draselný (K Bi O₃) • Uhličitan draselný (K₂C O₃) • Hydrogenuhličitan draselný (K H C O₃) • Šťavelan draselný (K₂(C O₂)₂) • Hydrogenšťavelan draselný (K H(C O₂)₂) • Orthokřemičitan draselný (K₄Si O₄) • Metakřemičitan draselný (~K₂Si O₃~) • Dikřemičitan draselný (K₂Si₂O₅) • Trikřemičitan draselný (K₂Si₃O₇) • Cínatan draselný (K₂Sn O₂) • Cíničitan draselný (K₂Sn O₃) • Metaboritan draselný (K B O₂) • Tetraboritan draselný (K₂[B₄O₅(OH)₄]•8H₂O) • Oktaboritan draselný (K₂B₈O₁₃•4H₂O) • Perboritan draselný (K₂H₄B₂O₈) • Hlinitan draselný (K₂Al₂O₄) • Tetrahydroxidozinečnatan draselný (K₂Zn(OH)₄) • Zinečnatan draselný (K₂Zn O₂) • Železičitan draselný (K₂Fe O₃) • Železan draselný (K₂Fe O₄) • Osman draselný (K₂Os O₄) • Manganitan draselný (~K Mn O₂~) • Manganečnan draselný (K₃Mn O₄) • Manganan draselný (K₂Mn O₄) • Manganistan draselný (K Mn O₄) • Technecistan draselný (K Tc O₄) • Rhenistan draselný (K Re O₄) • Chromitan draselný (K₃[Cr(OH)₆]) • Chroman draselný (K₂Cr O₄) • Dichroman draselný (K₂Cr₂O₇) • Molybdenan draselný (K₂Mo O₄) • Wolframan draselný (K₂W O₄) • Metavanadičnan draselný (K V O₃) • Orthovanadičnan draselný (K₃V O₄) • Trititaničitan draselný (K₂Ti₃O₇) • Zirkoničitan draselný (K₂Zr O₃) • Berylnatan draselný (K₂Be O₂)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid draselný (K H) • Hydroxid draselný (K OH) • Oxid draselný (K₂O) • Peroxid draselný (K₂O₂) • Superoxid draselný (K O₂) • Ozonid draselný (K O₃) • Hydrogensulfid draselný (K S H) • Sulfid draselný (K₂S) • Selenid draselný (K₂Se) • Tellurid draselný (K₂Te) • Amid draselný (K N H₂) • Imid draselný (K₂N H) • Nitrid draselný (K₃N) • Azid draselný (K N₃) • Fosfid draselný (K₃P) • Tetrahydridoboritan draselný (K B H₄) • Tetrahydridohlinitan draselný (K Al H₄)