Rubín
| Rubín | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Al2O3 |
| Identifikace | |
| Barva | červený |
| Vzhled krystalu | často šesterečné hranoly |
| Soustava | šesterečná |
| Tvrdost | 9 |
| Lesk | sklenitý |
| Index lomu | ~1.762-1.770 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 4 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | nerozpustný v kyselinách |
| Ostatní | velká tepelná vodivost |
Rubín je růžový až červený drahokam sestávající převážně z minerálu korundu (Al2O3) s příměsí chromu způsobující zbarvení.
Těžba, popis, kvalita a ocenění[editovat | editovat zdroj]
Mezi největší naleziště rubínů patří zejména Afrika, Asie, Austrálie, Grónsko, Madagaskar a Severní Karolína.
Rubíny nejlepší barvy, tj. sytě červené (v obchodním styku je tato barva nazývána barvou holubí krve) s lehkým modravým odstínem, pochází z Barmy, Mogoku, rubíny dobré barvy jsou ale i rubíny tanzanské, afghánské, vietnamské a rubíny z Nepálu, Srí Lanky a Indie. Rubíny barvy holubí krve jsou díky své barvě nejcennějsí, v Barmě navíc častokrát ve viditelném světle červeně fluoreskují, proto jsou barmské rubíny obvykle nejkvalitnější na světě.[1][2][3]
Nejstarší naleziště rubínů jsou náplavy řek jihozápadní Srí Lanky (řeka Kalu Ganga) se starým centrem Ratnapury. Cejlonské rubíny jsou malinové barvy nebo jsou to asterické kameny. První zmínky pocházejí z Arthašástry, Brhatamhíty a buddhistických kronik, jakož od cestovatelů (i Marka Pola). Můžeme hovořit o 3000 letech těžeb zdejších rubínů. Od 4. až 5. století se postupně zvyšuje a od 15. století se na asijském a západním trhu objevují rubíny z Barmy a Kambodži či Thajska.
Od novověku se rubíny těží také na Madagaskaru, v Tanzanii, Afghánistánu, Vietnamu a dalších lokalitách.
Ačkoliv se v Thajsku rubíny také hodně těží, nedoporučuje se kupovat rubíny od pouličních obchodníků, thajští obchodníci bývají totiž mistry v padělání a nezřídka se jedná o madagaskarské, méně kvalitní rubíny, které se za ty thajské pouze vydávají.[4][5]
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Za rubíny se vydávají růžové safíry. Původně prý byl dle přednášky Roberta Nového o problému určování staroindických minerálů v soudobé mineralogii, padparádža safír rubínem padmarága.
Podle Ratnaparikshy tak měli bráhmani dělit rubíny podle kast na jejich barvy.
Oceňování[editovat | editovat zdroj]
Rubíny špičkové jakosti a velikosti mající nad deset karátů dosahují závratných cen a jsou vzácnější a cennější než velké diamanty, jsou ale vzácné a výjimečné.
Zpracování a výroba[editovat | editovat zdroj]
Přírodní rubíny se dopalují (heated), aby měly lepší barvu, doplňují berylliem (treatment), skelnou pastou a dalšími úpravami.
Rubíny jsou vzácné, a proto se v současné době velké množství rubínů vyrábí uměle. Používá se Verneuillova metoda nebo Czochralského metoda pro postupný růst krystalu z taveniny. Někdy se ale používají i další metody, jako třeba hydrotermální metoda.
Použití a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Rubín manikja, byl dle Indů králem mezi drahokamy, darujícím životní sílu a sexuální plodnost, lék na srdce a slabosti, dále dodává pranu, energii Slunce a jemné energie vesmíru.
- Rubíny jsou žádané magické a klenotnické minerály. Jejich barva je oranžovočervená, malinová, slabě červená, sytě červená, rudá, jako krev až purpurověčervená, a někdy dokonce až trochu hnědočervená. Historické minerály pocházejí především ze Cejlonu.[6][7].
- Nejchválenějším a nejvíce ceněným rubínem Indie byl padmarága rubín oranžovočervené barvy, nakonec ovšem ověřen jako safír padparádža.
- Staří středověcí astronomové z rubínů brousili čočky do dalekohledů. I proto byla pro jejich práci důležitá podpora boháčů, mecenášů a působení na dvorech panovníků.
- Rubíny se mohou používat například v mechanických hodinách jako ložiska čepů na snížení tření, které by vzniklo při tření kovu o kov.
- Podle nejnovějších výzkumů usuzují někteří odborníci, jako třeba P. Malíková a RNDr. Jaroslav Hyršl, že „největší rubín“ na svatováclavské koruně a i „některé další, menší“ nejsou ve skutečnosti rubíny, ale rubelity, tzn. červené turmalíny.[8][9][10][11]
- Umělý rubín byl použit k výrobě prvního laseru.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ (česky)článek Informace o kamenech, část Přehled kamenů, část Rubín Archivováno 15. 9. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ (česky)článek Drahé kameny, část Rubín Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ (anglicky)článek Big Gem Sales at Christieodsuvník (nevím, jak se píše)s
- ↑ (česky)článek Thajsko – praktické rady a informace, část Kriminalita
- ↑ (anglicky)článek Madagascan Ruby Floods Market By Mick Elmore, Bangkok Correspondent
- ↑ Lit Rubin, saphir, korund, extralapis no. 15., Robert Nový
- ↑ O duševním a léčebném působení drahokamů a cenných nerostů, Max Weibel, Edelsteine, ABC verlag Zurich
- ↑ (česky)článek ve Vesmíru Rubelit ve svatováclavské koruně
- ↑ (česky)článek Výsledky nového výzkumu českých korunovačních klenotů Archivováno 28. 12. 2009 na Wayback Machine.
- ↑ (česky)článek Svatováclavská koruna pod jiným pohledem
- ↑ (česky)článek ve 21. století Nenechte se napálit! Drahokamy mají umělé dvojníky, část Rubín nejen v hodinkách[nedostupný zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Drahé kameny starověku, vyd. Onyx.
- Robert Nový, O duševním a léčebném působení drahokamů a cenných nerostů
- Rubin, saphir, extra lapis no. 15, Edelsteine, Max Weibel, ABC Zurich Verlag, 1985.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rubín na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo rubín ve Wikislovníku
