Oxidační činidlo

Oxidační činidlo je látka, která přijímá elektrony od jiné látky, oxiduje ji a sama sebe redukuje. Mezi nejsilnější oxidační činidla patří prvky z pravé horní části periodické tabulky (například: fluor, kyslík, chlor) a některé sloučeniny (anorg. kyseliny, manganistany, peroxidy) a některé druhy molekul prvků (ozon). Silná oxidační činidla vyvolávají vysoce termické reakce a bývají často využívána ve výbušninách a raketové technice.

Reakce silných oxidačních činidel se špatně zastavují a vytvářejí vice násobně oxidované produkty.

V organické chemii vytvářejí oxidační činidla jako jsou KMnO₄, OsO₄, O₃ cis (Z) prostorové konformace. Tyto reakce bývají označovány jako Cis adice.

Nejčastější oxidační činidla[editovat | editovat zdroj]

Kyslík (O₂)
Halogeny (F₂, Cl₂, Br₂, I₂)
Ozon (O₃)
Peroxidy (H₂O₂ a další)
Oxidy (OsO₄, CO₂)
Manganistany (MnO -
4 )
Dusičnany (NO -
3 )
Chromany (CrO 2-
4 )
Kyseliny (HNO₃, HNO₂, H₂SO₄)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Redukční činidlo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu oxidační činidlo na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.