Nedvězí (Olomouc)
| Nedvězí | |
|---|---|
 Náves na Jilemnického ulici s kostelíčkem Nejsvětější Trojice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Olomouc |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′26″ s. š., 17°12′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 538 (2021)[1] |
| Katastrální území | Nedvězí u Olomouce (3,34 km²) |
| PSČ | 779 00 |
| Počet domů | 130 (2011)[2] |
 | |
  Nedvězí | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 102351 |
| Kód k. ú. | 702358 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nedvězí (německy Nedweiss[3]) je bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na jihozápadě statutárního města Olomouce. Od centra města je oddělena táhlým kopcem a dálnicí D35.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi Medweze pochází z roku 1234, kdy je doloženo vlastnictví pozdějšího moravského markrabího Vladislava, který ji daroval olomoucké kapitule. Té pak Nedvězí patřilo až do vzniku obecních samospráv v roce 1850, ačkoli už v roce 1512 svůj zdejší hospodářský dvůr prodala obci a v roce 1786 byla povinnost roboty nahrazena peněžními odvody. K roku 1399 byla ves v důsledku válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem zcela vylidněná, podobně byla zničena Švédy během třicetileté války. Poté byla nově osídlena, ovšem již německými osadníky, čímž se stala součástí olomouckého jazykového ostrova. Až po vzniku Československé republiky zde získali převahu opět Češi.[4]
Vždy šlo o malou zemědělskou obec, známou pěstováním zelí a chovem koní. Kromě toho zde byl v provozu vápencový lom a od roku 1884 v objektu bývalé kontribuční sýpky sladovna olomouckého podnikatele Jana Knotka, později v rukou dalších majitelů. Roku 1784 byla místní kaplička sv. Floriána přestavěna na menší kostelík s věží. Nedvězí spadalo pod farnost ve Slavoníně, od roku 1805 již ale mělo vlastní školu (až po roce 1919 i českou). Elektrifikace obce proběhla v roce 1925, době první republiky také rostl počet domů a obyvatel. Po vysídlení Němců v roce 1946 se počet obyvatel naopak začal snižovat. K 1. lednu 1975 se Nedvězí stalo součástí Olomouce.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 298 | 323 | 384 | 340 | 333 | 366 | 466[p 1] |
| Domů | 44 | 49 | 53 | 56 | 58 | 59 | 84 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 407 | 390 | 365 | 355 | 365 | 374 | 425 |
| Domů | 97 | 89 | 84 | 86 | 101 | 104 | 130 |
- ↑ Z toho 256 osob národnosti československé, 205 německé a 5 ostatních.[8]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Osou vesnice je silnice II/570 (část ulice Jilemnického a ulice Štúrova), centrem vesnice je malé náměstíčko s památkově chráněným barokním kostelíčkem Nejsvětější Trojice a prodejnou Jednoty. Náměstí je využívané jako zastávka a parkoviště pro příměstský autobus a návštěvníky obchodu, případně další vozidla. Nedvězí je tvořeno převážně jednopatrovou zástavbou rodinných domů, výjimku tvoří tzv. bytovky na kraji, postavené zřejmě někdy v 70. a 80. letech 20. století. V Nedvězí jsou také budovány nové rodinné domy. V obci je zrenovované fotbalové hřiště.
U silnice od Slavonína je malý hřbitov, několik křížů (včetně památkově chráněného smírčího kříže) a pomník válečným obětem.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Křižovatka ulic Jilemnického a Štúrova -
Kříž na hřbitově -
Pomník obětí první světové války a smírčí kříž -
Znak -
Vlajka
,_znak.png)
,_vlajka.png)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 485.
- ↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 129. Dále jen „Tichák (2000)“.
- ↑ Tichák (2000), str. 130–132.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nedvězí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Nedvězí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nedvězí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Komise městské části č. 9 Nedvězí Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine.
