Mongolština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mongolština (Монгол хэл, Mongol chel, ᠮᠣᠩᠭᠣᠯ ᠬᠡᠯᠡ)
Mapa rozšíření Mongolštiny po území Asie
Mapa rozšíření Mongolštiny po území Asie
RozšířeníMongolsko, Čína, Rusko
Počet mluvčíchasi 6 milionů
Klasifikace
Písmocyrilice (Mongolsko)
mongolské písmo (Čína a Mongolsko)
Postavení
Regulátornení
Úřední jazykMongolsko, Čína (Vnitřní Mongolsko)
Kódy
ISO 639-1mn
ISO 639-2mon (B)
mon (T)
ISO 639-3mon
EthnologueKHK
Wikipedie
mn.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mongolština

Mongolština je nejvýznamnějším jazykem ze skupiny mongolských jazyků a hlavním jazykem v Mongolsku. Hovoří jím kolem 6 milionů mluvčích, žijících v Mongolsku a v přilehlých oblastech na území Ruska a Číny (zde zejména ve Vnitřním Mongolsku). Za spisovnou variantu jazyka je v Mongolsku považováno nejrozšířenější chalchské nářečí.

Písmo[editovat | editovat zdroj]

Ukázka písma lámy Phagpy

Mongolština v průběhu svého vývoje používala hned několik písem.

Tradiční mongolské písmo vzniklo na počátku 13. století při formování Čingischánovy Mongolské říše; jako jeho základ posloužilo ujgurské písmo. V dnešní době se tato znaková sada, byť s drobnými obměnami, stále používá ve Vnitřním Mongolsku. Již záhy po vytvoření tradičního mongolského písma docházelo k pokusům vytvořit pro mongolštinu lépe se hodící písmo (Phagpovo kvadrátní písmo z tibetského písma, nebo sojombo z indických písem), případně ho aktualizovat (todo bičig, nebo galik).

V Mongolsku se tradiční písmo používalo až do roku 1931, kdy bylo nahrazeno latinkou, ale už v roce 1941 došlo k další změně, když byla zavedena upravená cyrilice. V 90. letech 20. století došlo v rámci návratu ke kulturním tradicím k pokusům o návrat k tradičnímu písmu – to si sice nezískalo takovou podporu, aby písmo nahradilo cyrilici, ale ve školách jsou obě písma vyučována. Užívání latinky v elektronických textech je mezi Mongoly také běžné.[1]

Mongolská znaková sada na rozdíl od klasické cyrilice (ruské) používá navíc znaky „Ө ө“ a „Ү ү“. Některá písmena klasické cyrilice se vyskytují jen v přejatých slovech.

V březnu 2020 oznámil mongolský parlament plán od roku 2025 používat v oficiálních dokumentech cyrilici i tradiční mongolské písmo.

Mluvnice[editovat | editovat zdroj]

V mongolštině se objevuje vokálová harmonie. Jazyk má sedm pádů – nominativ, akuzativ, genitiv, dativ-lokativ, ablativ, komitativ a instrumentál.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Číslice Mongolsky Česky
1/᠑ нэг/ᠨᠢᠭᠡ jeden
2/᠒ хоёр/ᠬᠣᠶᠠᠷ dva
3/᠓ гурав/ᠭᠤᠷᠪᠠ tři
4/᠔ дөрөв/ᠳᠥᠷᠪᠡ čtyři
5/᠕ тав/ᠲᠠᠪᠤ pět
6/᠖ зургаа/ᠵᠢᠷᠭᠤᠭ᠎ᠠ šest
7/᠗ долоо/ᠳᠣᠯᠤᠭ᠎ᠠ sedm
8/᠘ найм/ᠨᠠᠢᠮᠠ osm
9/᠙ ес/ᠶᠢᠰᠦ devět
10/᠑᠐ арав/ᠠᠷᠪᠠ deset

Užitečné fráze[editovat | editovat zdroj]

Mongolsky Česky
Сайн уу! / Сайн байна уу! Ahoj!
Өглөөний мэнд! Dobré ráno!
Өдрийн мэнд! Dobrý den!
Оройн мэнд! Dobré odpoledne!
Сайхан амраарай! Dobrou noc!
Баяртай! Na shledanou!
Тийм / Үгүй Ano / Ne
Магадгүй Možná
За! OK!
Баярлалаа! Děkuji!
Зүгээр! Prosím!
Уучлаарай Promiňte
Надад харамсалтай байна. To mě mrzí.

Ukázka jazyka[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

mongolština (mongolské písmo):

ᠬᠦᠮᠦᠨ ᠪᠦᠷ ᠲᠥᠷᠥᠵᠦ ᠮᠡᠨᠳᠡᠯᠡᠬᠦ ᠡᠷᠬᠡ ᠴᠢᠯᠥᠭᠡ ᠲᠡᠢ᠂ ᠠᠳᠠᠯᠢᠬᠠᠨ ᠨᠡᠷ᠎ᠡ ᠲᠥᠷᠥ ᠲᠡᠢ᠂ ᠢᠵᠢᠯ ᠡᠷᠬᠡ ᠲᠡᠢ ᠪᠠᠢᠠᠭ᠃ ᠣᠶᠤᠨ ᠤᠬᠠᠭᠠᠨ᠂ ᠨᠠᠨᠳᠢᠨ ᠴᠢᠨᠠᠷ ᠵᠠᠶᠠᠭᠠᠰᠠᠨ ᠬᠦᠮᠦᠨ ᠬᠡᠭᠴᠢ ᠥᠭᠡᠷ᠎ᠡ ᠬᠣᠭᠣᠷᠣᠨᠳᠣ᠎ᠨ ᠠᠬᠠᠨ ᠳᠡᠭᠦᠦ ᠢᠨ ᠦᠵᠢᠯ ᠰᠠᠨᠠᠭᠠ ᠥᠠᠷ ᠬᠠᠷᠢᠴᠠᠬᠥ ᠤᠴᠢᠷ ᠲᠠᠢ᠃

mongolština (cyrilice):

Хүн бүр төрж мэндлэхдээ эрх чөлөөтэй, адилхан нэр төртэй, ижил эрхтэй байдаг. Оюун ухаан нандин чанар заяасан хүн гэгч өөр хоорондоо ахан дүүгийн үзэл санаагаар харьцах учиртай.

transkripce:

Khün bür törzh mendlekhee erkh čölöötei, adilkhan ner törtei, izhil erkhtei baidag. Oyuun ukhaan nandin čanar zayaasan khün gegč öör khoorondoo akhan düügiin üzel sanaagaar khar'tsakh učirtai.

překlad:

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sühbaatar, B. Mongol helnij kirill üsgijg latin üsgeer galiglah tuhaj [online]. InfoCon [cit. 2009-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-29. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]