Kobaltin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kobaltin
Krystal kobaltinu z lokality Varuträsk ve Švédsku (velikost krystalu 3 mm)
Krystal kobaltinu z lokality Varuträsk ve Švédsku (velikost krystalu 3 mm)
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecCoAsS
Identifikace
Barvastříbrobílá ...
Vzhled krystaluoktaedry, hexaedry
Soustavakosočtverečná
Tvrdost5,5
Leskkovový
Štěpnostdokonalá
Vrypšedočerný
Hustota6,33 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv horké HNO3
Ostatnívede el. proud

Kobaltin (Beudant, 1832), chemický vzorec CoAsS, je kosočtverečný minerál. Název pochází z němčiny: kobold – škodící podzemní skřítek nebo goblin. Narážka na to, že kobaltové rudy se špatně taví, jsou „uhranuté“.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Kontaktně metasomatický vysokoteplotní minerál (kontaktní skarny). Také hydrotermálního původu v některých typech žil.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Krystaly nejčastěji pseudokubické, dále oktaedry, hexaedry, pentagon-dodekaedry. Vyskytuje se též kusový nebo v zrnitých či celistvých agregátech. Dvojčatění podle {111}, {011}.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5, křehký, hustota 6,33 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {100}, {010}, {001}, lom nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva: stříbrobílá s narůžovělým odstínem, černá. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp šedočerný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Co 35,52 %, As 45,16 %, S 19,33 %. Rozpustný v horké HNO3. Dobře vede elektrický proud. Po vyžíhání v dmuchavce magnetický.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Důležitá ruda kobaltu. Dokonale vyvinuté krystaly jsou velice ceněné mezi sběrateli.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Řídký výskyt.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]