Kamov Ka-50
| Ka-50 „Černý Žralok“ | |
|---|---|
 | |
| Určení | bitevní vrtulník |
| Původ | Sovětský svaz |
| Výrobce | Kamov Progress |
| První let | 27. července 1982[1] |
| Zařazeno | 28. srpna 1995 |
| Charakter | Ve službě[2] |
| Uživatel | Ruské letectvo Egyptské letectvo |
| Výroba | 1990–dosud |
| Vyrobeno kusů | Ka-50: 32[3] |
| Vyvinuto z typu | Kamov V-80 |
| Varianty | Kamov Ka-52 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamov Ka-50 „Černý žralok“ (rusky: Камов Ка-50 „Черная акула“; kód NATO: „Hokum A“- Nesmysl A) je sovětský, resp. ruský bitevní vrtulník z počátku 80. let 20. století, který má širokou škálu účinné výzbroje a je schopen operovat ve dne i v noci. Západní přezdívku Hokum (Nesmysl) získal vrtulník pro svou jednomístnost. Západní experti totiž správně usoudili, že jediný člověk není schopen efektivně ovládat jak vrtulník, tak taktiku a použití výzbroje najednou a to ani za použití strojové, počítačové, asistence na západní úrovni, která se u Ka-50 neočekávala. Za pravdu jim dal další vývoj, směřující k dvoumístné verzi Ka-52.
Vývoj projektu označeného jako V-80 začal roku 1978. Vrtulník měl mít schopnost vedení účinného boje proti nepřátelským tankům při zachování obranyschopnosti proti vzdušným útokům.Vrtulník má mít značnou odolnost vůči ostřelování z běžných pěchotních zbraní, údalně až do zásahu 30 mm tříštivého granátu.
Let prvního prototypu se uskutečnil 27. července 1982. Vrtulníku Kamov Ka-50 konkuroval typu Mil Mi-28. V roce 1993 byla dána přednost Ka-50 a vývoj Mi-28 byl zastaven, později bylo rozhodnuto o pokračování vývoje a výroby obou typů.
Informace o stroji Kamov Ka-50 byly za sovětské éry tajné. Po pádu železné opony se s vrtulníkem mohli seznámit západní odborníci na Pařížském aerosalonu roku 1992. Do výzbroje ruské armády byl stroj zařazen roku 1995. Roku 1997 vznikl odvozený dvoumístný typ Kamov Ka-52 Alligator, na jehož výrobě se podílejí západní firmy. Také vznikl další, tentokráte rusko–izraelský stroj Ka-50-2 Erdogan určený původně pro turecké ozbrojené síly a o jehož koupi projevilo zájem několik dalších zemí.[zdroj?]
Varianty[editovat | editovat zdroj]
- V-80 Black Shark – firemní označení prototypu Ka-50, který má instalovány motory TV3-117VK
- Ka-50 Werewolf – sériová jednomístná verze (1995).
- Ka-50N Black Shark – druhá jednomístná verze, určená pro boj v noci. Je vybavena televizním systémem pro zesílení zbytkového světla Samšit.
- Ka-52 Alligator – dvoumístná verze představená roku 1997. Zaoblená příď ukrývá mikrovlnný radiolokátor Fazotron.
- Ka-50-2 Erdogan – dvoumístný typ se sedadly za sebou a vybavený izraelskou avionikou a zbraňovými systémy.
Specifikace (Ka-50)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje podle výrobce[4][5] i analytických organizací[6][7]:
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 1
- Délka: 16 m
- Výška: 4,93 m
- Průměr rotoru: 2× 14,5 m
- Plocha rotoru: 330,3 m²
- Prázdná hmotnost: 7 700 kg
- Hmotnost (naložen): 9 800 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 10 800 kg
- Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor Klimov VK-2500, každý o výkonu 1 800 kW (2 400 hp)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 315 km/h
- Cestovní rychlost: 270 km/h
- Praktický dostup: 6 000 m
- Dolet: 545 km
- Bojový dolet: 470 km
- Přeletový dolet: 1 160 km
- Dostup: 5 500 m
- Počáteční stoupavost: 12 m/s
- Plošné zatížení rotoru: 30 kg/m²
- Poměr výkon/hmotnost: 0,33 kW/kg
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- Kanony: 1× kanon Šipunov 2A42 ráže 30 mm (460 střel)
- Závěsy: 4 (6 na Ka-52) pod křídly, plus 2 na konci křídel s protiopatřením nebo raketami vzduch-vzduch o kapacitě 2 000 kg, s možnostmi:
- Rakety: S-8 ráže 80 × 80 mm a rakety S-13 ráže 20 × 122 mm,
- Střely: 2 × zásobník na střely APU-6, schopný pojmout celkem 12 × protitankové střely 9K121 Vichr, střely vzduch-vzduch Vympel R-73 (NATO: AA-11 Archer), poloaktivní laserem naváděné řízené taktické střely vzduch-země Ch-25
- Pumy: 4 × 250 kg (550 lb) puma nebo 2 × 500 kg (1 100 lb) puma,
- Ostatní: 23 mm UPK-23-250 gun pods (240 každý), 500 L (130 US gal) externí přídavná nádrž. Údajně dvojice odpalovacích zařízení pro střely Igla (celkem 4 rakety).
- Dva zásobníky na konci křídel na světlice, 4 výmětnice UV-26
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ZDOBINSKÝ, Michal. Atlas vojenské techniky - Vrtulníky. 1. vyd. Praha: Magnet-press, 1994. ISBN 80-85847-13-2.
- ↑ Archived copy [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-31. (rusky)
- ↑ "The single-seat Ka-50/Hokum attack helicopter (1995)" Archivováno 2. 2. 2014 na Wayback Machine., militaryfactory.com
- ↑ Ka-52 "Alligator" Reconnaissance and combat helicopter [online]. Russian Helicopters [cit. 2014-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 3 November 2013. (anglicky)
- ↑ Ka-50 product page Archivováno 7. 11. 2010 na Wayback Machine.. Kamov.
- ↑ KA-50 HOKUM (KAMOV) [online]. Federation of American Scientists [cit. 2015-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 January 2015. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Kamov „Hokum“, s. 306. (česky)
- Opyжиe Pоссии 2006-2007 / Russia´s Arms 2006-2007. [s.l.]: OOO „Boeнный Пapaд“ / Military Parade Ltd., 2006. (rusky, anglicky)
- G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. S. 376. (rusky, anglicky)
- ZDOBINSKÝ, Michal. Atlas vojenské techniky: Vrtulníky. Praha: [s.n.], 1994. 278 s. ISBN 80-85847-13-2. (česky)
- Fojtík Jakub, Ruské vrtulníky – Encyklopedie strojů konstrukčních kanceláří Bratuchin, Jakovlev, Kamov, Kazaň a Mil. Svět křídel 2009 (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamov Ka-50 na Wikimedia Commons - Galerie Kamov Ka-50 na Wikimedia Commons
- (česky) – obsáhlý popis
- (česky) – Ka-50 na Airbase.cz
_(519-09).jpg)
