Jodid draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jodid draselný
Obecné
Systematický názevjodid draselný
Latinský názevkalii iodidum, kalium iodatum
Anglický názevPotassium iodide
Německý názevKaliumiodid
Sumární vzorecKI
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS7681-11-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)231-659-4
PubChem4875
Číslo RTECSTT2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost166,002 8 g/mol
Molární koncentrace cM3,363 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok)
Teplota tání682 °C
Teplota varu1 330 °C
Hustota3,123 g/cm3 (20 °C)
1,395 9 g/cm3 (20 °C, 40% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient1,53 cP (707 °C)
1,19 cP (807 °C)
1,00 cP (887 °C)
0,897 cP (20 °C, 40% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient0,642 6 cS (20 °C, 40% roztok)
Index lomunD= 1,402 7 (20 °C, 40% roztok)
Rozpustnost ve vodě127,31 g/100 g (0 °C)
135,8 g/100 g (10 °C)
144,07 g/100 g (20 °C)
148,45 g/100 g (25 °C)
152,5 g/100 g (30 °C)
159,7 g/100 g (40 °C)
168,50 g/100 g (50 °C)
176,4 g/100 g (60 °C)
191,8 g/100 g (80 °C)
206,63 g/100 g (100 °C)
247 g/100 g (150 °C)
292 g/100 g (200 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		methanol
13,6 g/100 g (10 °C)
15,1 g/100 g (20 °C)
18,1 g/100 g (40 °C)
18,9 g/100 g (50 °C)
ethanol
1,5 g/100 g (0 °C)
glycerol
50,6 g/100 g (20 °C)
aceton
1,31 g/100 g (25 °C)
Relativní permitivita εr5,6
Měrná magnetická susceptibilita−4,98 Sm−1
Povrchové napětí77,8 mN/m (700 °C)
69,1 mN/m (800 °C)
60,4 mN/m (900 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya=705,2 pm
Dipólový moment36,9×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−327,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt103,4 J/g
Standardní molární entropie S°110,8 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−324,1 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,641 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR42/43
S-větyS22 S26 S37/39
NFPA 704
1
1
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI. Tato bílá sůl je komerčně nejvýznamnějším jodidem, v roce 1985 činila roční světová výroba přibližně 37 tisíc tun. Je méně hygroskopický než jodid sodný, takže se s ním snadněji pracuje. Staré a nečisté vzorky jsou žluté, protože podléhají oxidaci jodidu na jod[2].

Jodid draselný se používá v medicíně, a to buď ve formě tablet obsahujících obvykle 130 mg KI, nebo jako „nasycený roztok jodidu draselného“, který v generické formulaci amerického lékopisu obsahuje 1 000 mg KI na 1 ml (nebo 500 mg KI v 10 kapkách, což se považuje za rovné 0,5 ml)[3].

Struktura, výroba, vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Jodid draselný je iontová sloučenina, K+I−. Krystalizuje podobným způsobem jako chlorid sodný (krychlová krystalová struktura). Vyrábí se reakcí hydroxidu draselného s jodem[2].

6 KOH (aq) + 3 I2 → 5 KI + KIO3 + 3 H2O

Anorganická chemie[editovat | editovat zdroj]

Protože je jodidový iont slabým redukčním činidlem, tak se silnými oxidačními činidly (např. chlorem) snadno oxiduje na I2:

2 KI(aq) + Cl2(aq) → 2 KCl + I2(aq)

Tato reakce se využívá při izolaci jodu z přírodních zdrojů. Jodid draselný je oxidován i vzduchem, jak lze prokázat pozorováním fialového extraktu, opláchnou-li se staré vzorky KI dichlormethanem. V kyselém prostředí se tvoří kyselina jodovodíková, která je silnějším redukčním činidlem[4][5][6].

Podobně jako jiné jodidy, tvoří jodid draselný, je-li smísen s elementárním jodem, trijodidový anion I3−:

KI(aq) + I2 (s) → KI3(aq)

Na rozdíl od I2 jsou soli I3− dobře rozpustné ve vodě. Takto se jod využívá při redoxních titracích. Vodný roztok KI3, nazývaný Lugolův roztok, se používá jako dezinficiens a jako leptadlo pro zlaté povrchy.

Jodid draselný je prekurzorem jodidu stříbrného, který se používá pro vysokorychlostní fotografické filmy:

KI(aq) + AgNO3(aq) → AgI(s) + KNO3(aq)

Jodid draselný reaguje s peroxidem vodíku za vzniku velkého množství pěny, tzv. sloní zubní pasta.

Organická chemie[editovat | editovat zdroj]

KI slouží jako zdroj jodidového iontu pro organickou syntézu. Užitečnou aplikací je příprava aryljodidů z arendiazoniových solí[7][8].

Analytická chemie[editovat | editovat zdroj]

KI je spolu se zásaditým dusičnanem bismutitým - BiO(NO3)·H2O surovinou k přípravě Dragendorffova činidla - KBiI4.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní oblasti použití patří využití jako potravní doplněk pro krmiva, prekurzor AgI a jako složka dezinfekčních přípravků. Jodid draselný se také přidává do prostředků na vlasy a někdy se s ním „jodizuje“ kuchyňská sůl. Využívá se také pro potlačování fluorescence v biomedicínském výzkumu díky koliznímu potlačování fluorescence jodidovým iontem.

SSKI[editovat | editovat zdroj]

Nasycený roztok jodidu draselného, označovaný zkratkou SSKI, se používá při léčbě houbové infekce sporotrichózy. Protože je KI velmi rozpustný ve vodě, obsahuje SSKI 1 g KI na mililitr roztoku. KI obsahuje cca 76,4 % (hmotnostních) jodidu, tedy cca 764 mg na mililitr.

Nasycené roztoky KI lze použít také pro nouzovou léčbu hyperthyroidismu, protože vysoké dávky jodidu dočasně potlačují sekreci thyroxinu ve štítné žláze[9].

Roztoky vytvořené z několika kapek SSKI přidaných do nápojů lze použít i jako expektorans, ke zvýšení obsahu vody v sekretu dýchacího ústrojí a tedy k umožnění lepšího vykašlávání.

Ochrana proti radiaci[editovat | editovat zdroj]

KI se podává preexpozičně perorálně v tabletách. Přijatý jód nasytí štítnou žlázu a sníží se tím vychytávání radioaktivních nuklidů jódu během pobytu v radioaktivně zamořeném prostředí.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Nežádoucí reakce[editovat | editovat zdroj]

Byly hlášeny případy, kdy léčba jodidem draselným způsobovala otok příušních slinných žláz, protože KI stimuluje tvorbu slin[10]. Mezi nežádoucí účinky SSKI, podává-li se dospělému člověku orálně v dávkách cca 250 mg KI několikrát denně (5 kapek několikrát denně) pro blokádu štítné žlázy, případně jako expektorans, patří akné, ztráta chuti a žaludeční nevolnost; objevují se v několika prvních dnech, než si tělo zvykne na medikaci. Vážnějšími vedlejšími účinky, které vyžadují poradu s lékařem, jsou zvýšená teplota, slabost, neobvyklá vyčerpanost, otok šíje nebo krku, bolesti v ústech, vyrážka, nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, neobvyklá tepová frekvence, necitlivost nebo brnění rukou či nohou nebo kovová chuť v ústech[11].

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Jodid draselný je mírně dráždivý, při práci s ním by se měly používat ochranné rukavice. Nadměrná chronická expozice může mít nežádoucí účinky na štítnou žlázu. KI je možný teratogen (může způsobovat strumu u plodu).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium iodide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Potassium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.drugs.com [online]. [cit. 2009-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-27. 
  4. ↑ N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, Pergamon Press, Oxford, UK, 1984
  5. ↑ Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990
  6. ↑ The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960
  7. ↑ L. G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003.
  8. ↑ J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992.
  9. ↑ Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist. 2005, s. 112–118. Dostupné online.  Archivováno 24. 4. 2009 na Wayback Machine.
  10. ↑ McCance; Huether. "Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children". 5th Edition. Elsievier Publishing
  11. ↑ http://www.medicinenet.com/potassium_iodide-oral/article.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Jodidy s prvkem v oxidačním čísle I.
viz též Jodid amonný (NH4I) • Jodkyan (NCI)
Anorganické soli draselné
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan draselný (KOCl) • Chloritan draselný (KClO2) • Chlorečnan draselný (KClO3) • Chloristan draselný (KClO4) • Bromnan draselný (KOBr) • Bromitan draselný (KBrO2) • Bromičnan draselný (KBrO3) • Jodičnan draselný (KIO3) • Hydrogendijodičnan draselný (KHI2O6) Jodistan draselný (KIO4) • Siřičitan draselný (K2SO3) • Hydrogensiřičitan draselný (KHSO3) • Disiřičitan draselný (K2S2O5) • Dithioničitan draselný (K2S2O4) • Dithionan draselný (K2S2O6) • Síran draselno-hlinitý (KAl(SO4)2) • Síran draselný (K2SO4) • Hydrogensíran draselný (KHSO4) • Disíran draselný (K2S2O7) • Peroxosíran draselný (K2SO5) • Hydrogenperoxosíran draselný (KHSO5) • Peroxodisíran draselný (K2S2O8) • Seleničitan draselný (K2SeO3) • Selenan draselný (K2SeO4) • Telluričitan draselný (K2TeO3) • Metatelluran draselný (K2TeO4) • Tetrahydrogenorthotelluran draselný (K2H4TeO6) • Dusitan draselný (KNO2) • Dusičnan draselný (KNO3) • Orthodusičnan draselný (K3NO4) • Peroxydusitan draselný (KOONO) • Fosfornan draselný (KPO2H2) • Dihydrogenfosforitan draselný (K2PO3) • Hydrogenfosforitan draselný (K2HPO3) • Dihydrogenfosforečnan draselný (KH2PO4) • Hydrogenfosforečnan draselný (K2HPO4) • Fosforečnan draselný (K3PO4) • Dihydrogendifosforečnan didraselný (K2H2P2O7) • Hydrogendifosforečnan tridraselný (K3HP2O7) • Difosforečnan draselný (K4P2O7) • Trifosforečnan draselný (K5P3O10) • Metafosforečnan draselný (KPO3) • Cyklotrifosforečnan draselný (K3P3O9) • Cyklohexafosforečnan draselný (K6P6O18) • Arsenitan draselný (KAsO2) • Dihydrogenarseničnan draselný (KH2AsO4) • Hydrogenarseničnan draselný (K2HAsO4) • Arseničnan draselný (K3AsO4) • Hexahydrogenantimoničnan draselný (KSb (OH)6) • Antimonitan draselný (KSbO2) • Bismutičnan draselný (KBiO3) • Uhličitan draselný (K2CO3) • Hydrogenuhličitan draselný (KHCO3) • Šťavelan draselný (K2(CO2)2) • Hydrogenšťavelan draselný (KH(CO2)2) • Orthokřemičitan draselný (K4SiO4) • Metakřemičitan draselný (~K2SiO3~) • Dikřemičitan draselný (K2Si2O5) • Trikřemičitan draselný (K2Si3O7) • Cínatan draselný (K2SnO2) • Cíničitan draselný (K2SnO3) • Metaboritan draselný (KBO2) • Tetraboritan draselný (K2[B4O5(OH)4]•8H2O) • Oktaboritan draselný (K2B8O13•4H2O) • Perboritan draselný (K2H4B2O8) • Hlinitan draselný (K2Al2O4) • Tetrahydroxidozinečnatan draselný (K2Zn(OH)4) • Zinečnatan draselný (K2ZnO2) • Železičitan draselný (K2FeO3) • Železan draselný (K2FeO4) • Osman draselný (K2OsO4) • Manganitan draselný (~KMnO2~) • Manganečnan draselný (K3MnO4) • Manganan draselný (K2MnO4) • Manganistan draselný (KMnO4) • Technecistan draselný (KTcO4) • Rhenistan draselný (KReO4) • Chromitan draselný (K3[Cr(OH)6]) • Chroman draselný (K2CrO4) • Dichroman draselný (K2Cr2O7) • Molybdenan draselný (K2MoO4) • Wolframan draselný (K2WO4) • Metavanadičnan draselný (KVO3) • Orthovanadičnan draselný (K3VO4) • Trititaničitan draselný (K2Ti3O7) • Zirkoničitan draselný (K2ZrO3) • Berylnatan draselný (K2BeO2)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jodid_draselný&oldid=23427163“